Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapírání chyb ani drsná kritika nefungují

  0:07aktualizováno  0:07
Mnoho lidí si myslí, že žádné chyby nedělá. Jiní jsou si jich sice vědomi, ale mají snahu je nepřiznat. Jsou tak zvyklí jednat už od dětství - výchova totiž bývá spíše trestající než motivující. Zapírat je pak pro ně osvědčeným způsobem, jak se vyhnout trestu. A proč se tato praxe přenáší i do dospělosti? Nejčastějším důvodem bývá sám způsob upozornění na chybu. Kritika vyvolává nepříjemné pocity i v těch případech, kdy je vyslovena včas a dostatečně citlivě. Jenže - která z autorit to dokáže?

Mnoho žáků a studentů vyhledává pomoc s tím, že jim někdo z pedagogů sdělil, že jsou hloupí a neschopní, nejčastěji nepříliš vybíravými a spíše drsnými výrazy.

Podobně se však chovají i leckteří šéfové. Kritizovaným pak obvykle poklesne sebevědomí a naštvou se.

Je to tak správně? Rozhodně ne, drsná kritika nefunguje. Člověk je natolik zraněn, že ji odmítá. Chyba, za kterou je kárán, se pak stává nedůležitou.

Postižený se více zabývá svými nepříznivými emocemi spojenými s kritikou a s osobou kritizujícího. Chyba se proto rozhodně dá lépe vytknout "sendvičově": s pozitivním úvodem i závěrem.

Jack Stack, generální ředitel České spořitelny, doporučuje:
Nejlepší je podle mne říci: "Udělal či udělala jsem chybu. A udělal či udělala jsem také to či ono, aby se chyba už nemohla opakovat." Všichni se tu a tam dopouštíme chyb. Nejde o to nedělat chyby, ale o to uskutečňovat své plány a cíle. Z chyb si přitom můžeme vzít ponaučení a pracovat na jejich nápravě. V České spořitelně na to máme dokonce slogan: "To podstatné měníme dnes, zdokonalujeme zítra."

Jen tento způsob může podpořit sebekritiku a vyvolat žádoucí změnu jednání. Ten, kdo udělal chybu, může však mít řešení situace ve vlastních rukou. Nejlépe tak, že při pochybení nečeká na kritiku, chybu vstřícně přizná a hned navrhne řešení.

Člověk může také nedostatek nejprve odstranit a pak teprve oznámit. To však není nejlepší způsob - lidé v jeho okolí pak mají mnohdy za to, že si dotyčný pochybení není vědom, a dávají mu najevo, že o jeho chybě vědí. Obvykle ji také následně zveličují.

Chybovat je lidské, není tedy třeba z toho dělat žádné drama ani se nechat ničit "profesionálními" kritiky, kteří na chyby druhých přímo čekají, aby si na nich smlsli a dotyčnému to pěkně nandali.

Autoři:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Co pomáhá hasit zbytečné střety osobností na pracovišti

Kolize různých povah na pracovišti nejsou nic výjimečného. Každopádně pro ty, kteří se do střetů dostávají, ani pro jejich okolí to není nic příjemného. Proč...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.