Zaplatí státu více při podobných příjmech zaměstnanec, nebo živnostník?

Jste-li zaměstnanec a říkáte si, že byste tu samou práci byli schopni dělat sami na sebe jako živnostníci, dostáváte se do různých úhlů uvažování výhodnosti případné změny formy výdělečné činnosti. Jedním z důležitých aspektů bývá i daňový pohled, kdy si porovnáváte vaše odvodové povinnosti v oblasti daní a odvodů. Vybírejte dobře.

Daním ani odvodům přechodem k podnikání neutečete.

Dnešní komentář by měl oslovit především ty, kteří přemýšlí o případném začátku podnikání v podobě živnosti a odchodu ze současného zaměstnání.

Představme si situaci, že šikovný truhlář v současné době pracujete pro větší truhlářskou firmu a velmi často se na něj obrací známí, aby jim zhotovil nějaký kus nábytku apod.

Tento řemeslník se neobává nedostatku práce a vážně přemýšlí o odchodu z práce. Jak je jeho odměna v současné době v zaměstnání zdaňována, když bere 15 000 korun hrubého a je svobodný a bezdětný?

Příklad výpočtu čisté mzdy truhláře v zaměstnání v roce 2008
U zaměstnavatele pracuje na běžnou pracovní smlouvu, podepsáno prohlášení, 15 000 Kč hrubého
Pozn. Podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění

. Výpočet čisté mzdy truhláře v zaměstnání

Základ pro výpočet daně: 15 000 x 1,35 = 20 250 Kč (zaokrouhleno stovky nahoru 20 300 Kč)
Sociální pojištění zaměstnance 1 200 Kč
Zdravotní pojištění zaměstnance 675 Kč
Záloha na daň 3 045 Kč (20 300 Kč x 0,15)
Uplatněna sleva na poplatníka 2 070 Kč (je podepsáno prohlášení)
Daň po slevě: 975 Kč
Čistá mzda 12 150 Kč měsíčně (15 000 minus 1 200 Kč minus 675 Kč minus 975 Kč)

Rozbor daňových a odvodových povinností živnostníka je podstatně pestřejší
Chce-li si výše zmíněný truhlář porovnat, jak a kolik bude platit na daních a odvodech, musí se předně oprostit od zažitých věcí, na které je zvyklý ze zaměstnání. Pro něj jako pro živnostníka nebude ani tak důležité, kolik tržeb za svoje služby a výrobky realizuje, ale rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Zatímco v zaměstnání je základní povinností zaměstnavatele hradit veškeré materiálové a režijní náklady, v případě osamostatnění veškeré tyto úhrady zůstanou přímo na bedrech živnostníka. Určitě si musí živnostník uvědomit, že příjmy za poskytnuté služby nebo výrobky nemohou být v obdobné velikosti jako výplata, neboť právě z příjmů bude hradit další vstupy.

V praxi si takový živnostník musí umět představit, že dosahované příjmy ze živnosti budou muset několikanásobně přesahovat jeho hrubou výplatu, aby si zachoval stejný životní standard. Přesně se to bohužel nedá kvantifikovat a hodně záleží, zda konkrétní řemeslník například kupuje materiál a promítá ho do ceny finálního výrobku anebo například pracuje pouze z materiálu zákazníka.

. Tip pro poplatníky

Uvažujete-li o změně, nepřemýšlejte pouze v rovině očekávaných příjmů z vaší živnosti, ale musíte dát do kontextu především i očekávané výdaje. Rozdíl těchto dvou veličin je pro váš úspěch rozhodující.

Předpokládejme, že výše uvedený živnostník dosáhne v roce 2008 rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 180 000 Kč, což je v konečném důsledku právě 15 000 Kč hrubého měsíčně. Jaké budou jeho daňové povinnosti?

V první řadě si musíme uvědomit, že živnostník na rozdíl od zaměstnance během zdaňovacího období (kalendářní rok) neví, jaký bude jeho konečný rozdíl mezi příjmy a výdaji, a proto neplatí nějakou dopředu pevně danou částku na odvody zdravotního a sociálního pojištění ani na daň z příjmů.

Je možné, že mu vyvstane povinnost platit zálohy, avšak s podáním daňového přiznání a přehledů na sociální a zdravotní pojištění mu příslušné instituce jeho konečné povinnosti spočítají právě a jedině dle jeho výsledků podnikání. V případě vysokých záloh mu můžou vracet (není-li výsledek podnikání příliš dobrý) a v opačném případě bude doplácet. Vraťme se k našemu truhláři s rozdílem mezi příjmy a výdaji za celý rok 2008 ve výši 180 000 Kč.

. Tip pro poplatníky

Od roku 2008 nemůžete jako živnostníci již počítat s možností uplatnit si výdaje na sociální a zdravotní pojištění do daňově účinných výdajů.

Při vyplňování daňového přiznání živnostník zjistí, že na jeho rozdíl mezi příjmy a výdaji se uplatní rovná sazba daně ve výši 15 procent, která v absolutní rovině činí 27 000 Kč. Proti této částce může zohlednit svoji jedinou slevu na dani (na poplatníka) ve výši 2 070 Kč. Konečná daňová povinnost bude pouhých 2 160 Kč.

Následně bude muset volit cestu na sociální zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu. Od roku 2008 jsou odvody u živnostníků nedaňovým výdajem. Co se týče jejich výše, tak živnostník si musí dopočítat padesát procent z rozdílu mezi příjmy a výdaji, což je v našem případě 90 000 Kč a ty upravit příslušnými sazbami pro získání konečného odvodu.

Celková výše sociálního pojištění: 90 000 x 29,6 % = 26 640 Kč
Celková výše zdravotního pojištění: 90 000 x 13,5 % = 12 150 Kč

Při porovnání zjistíme, že na dosažení stejné čisté výplaty se bude muset živnostník více snažit
Pokud bychom porovnali výše uvedené případy (15 000 Kč hrubého na pracovní smlouvu a 15 000 měsíčně jako rozdílu mezi příjmy a výdaji), tak čistého zůstane více v případě zaměstnaneckého poměru.

U výplaty: 12 150 x 12 měsíců = 145 800 Kč
U živnosti: 180 000 – 2 160 – 26 640 – 12 150 = 139 050 Kč

Výsledkem je rozdíl o necelých sedm tisíc ve prospěch zaměstnance. Je to ovlivněno zejména tím, že v případě zaměstnaneckého poměru nese část odvodových povinností zaměstnavatel.

Podnikání je o zakázkách – věříte-li si, jděte do toho
Celé podnikání je dnes víceméně o získání zakázek. Ty jsou největším problémem a máte-li je, tak vše ostatní se zvládne (vedení účetnictví a daňové evidence apod.). Je nutné počítat s tím, že budete muset utržit i několikanásobně víc než činí vaše současná výplata, abyste si udrželi stejný životní standard.

Daním ani odvodům přechodem k podnikání neutečete. Budete-li poctiví a uplatňovat do výdajů pouze věci související skutečně s podnikáním, tak se bude daňová zátěž pohybovat na podobných hodnotách jako ze zaměstnání.