Investoři při hodnocení výkonnosti svých portfolií často berou v potaz jen hodnotu jednotlivých cenných papírů.

Investoři při hodnocení výkonnosti svých portfolií často berou v potaz jen hodnotu jednotlivých cenných papírů.

Zapomenete-li na měny, může vaše investice ztroskotat

  • 1
V období začínajících dovolených většině běžných lidí určitě vyhovuje, že česká koruna dlouhodobě posiluje vůči dolaru, nebo euru. Ne každý však má ze silné koruny radost. Těm, kteří se rozhodli investovat do zahraničních cenných papírů totiž může posilující domácí měna pěkně znehodnotit výnosy.

Investoři při hodnocení výkonnosti svých portfolií často berou v potaz jen hodnotu jednotlivých cenných papírů, případně indexů, bez ohledu na to, jestli jde o domácí, nebo zahraniční cenné papíry. Zapomínají ale na to, že například hodnota indexu amerických akcií S&P 500 vyjádřena v dolaru může být úplně jiná, než v české koruně. Pohyb měnového kurzu totiž může výnosy zahraničních cenných papírů u korunového investora výrazně ovlivnit. A to jak pozitivně, (pokud koruna oslabuje), tak negativně (pokud koruna posiluje). Při posuzování měnového rizika je také nutné rozlišovat mezi konzervativní a dynamickou složkou portfolia investora. Ne v každém případě totiž musí hrát pohyb měn stejnou roli.

Konzervativní složka portfolia, kterou tvoří dluhopisy a nástroje peněžního trhu by měla být měnového rizika úplně oproštěna a v každém případě by měla být investována v referenční měně. Tj. v měně, v níž bude investor své výnosy v budoucnu užívat, což je pro drtivou většinu domácích investorů koruna (a nějakou dobu tak tomu ještě bude). Investoři by se neměli dát zlákat zajímavými výnosy dluhopisových a peněžních produktů v zahraniční měně, které těží z vyšší úrokové sazby v zahraničí.

Jelikož je volatilita konzervativních produktů v porovnání s volatilitou měnových kurzů mnohem menší, má na ně změna kurzu mnohem výraznější vliv, než je tomu například u akcií. Dalo by se tak říci, že investování do peněžního trhu, nebo dluhopisů v cizí měně je prakticky spekulací na vývoj měnového kurzu. A to s konzervativním investováním nemá nic společného. Rada investorům tedy zní: konzervativní produkty jen v domácí měně, případně ty, které nakupují zahraniční cenné papíry, a zajišťují měnové riziko.

Vývoj kurzu USD/CZK za poslední 4 roky

Zdroj: 4eggs.info

K zajištění proti měnovému riziku se většinou využívají měnové swapy, kdy při každém nákupu cizí měny se zároveň realizuje prodej měny s odloženým vypořádáním. Pokud česká koruna posiluje, fond má zisk z rozdílů měnových kurzů, který je téměř shodný se ztrátou u zahraničních cenných papírů vyjádřených v české koruně. Měnové zajištění je však spojeno s určitými náklady, které pak prostřednictvím poplatků snižují výnos investorů. Náklady na zajištění závisí jak na úrokovém diferenciálu (vyšší sazby v zahraničí měnové zajištění v ČR zdražují), tak na rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou u měnových swapů.

Akcioví investoři mají situaci poněkud jinou. Lze říci, že u akcií není měnové riziko tak velkým problémem, jako je tomu u konzervativních investic. V každém případě, domácí investoři, kteří chtějí investovat do akcií a akciových nástrojů, mají stále omezený výběr a jen stěží se vyhnou investování do cenných papírů v cizí měně.

Prakticky stejně jsou na tom korunové akciové fondy. Většinou totiž investují na zahraničních akciových trzích. Když už se rozhodnou pro nákup domácích cenných papírů, omezený výběr je nutí investovat i v zahraničí. Ne všechny fondy ale zajišťují výnosy do koruny a investoři tak podstupují měnové riziko i při investování do korunových fondů. Je proto dobré si před investováním do fondu pozorně přečíst prospekt, v němž by měly být podmínky o zajištění měnových rizik definovány. Úplné měnové zajištění nabízejí například fondy ČP Invest, nebo česká rodina fondů Pioneer, fondy ČSOB Akciový mix, ČSOB Realitní Mix, ČSOB Chráněný fond a profilové fondy ČSOB, zajišťování do české koruny využívá také koncentrovaný fond ISČS Top Stocks.

Zajištění ano, či ne?
Odpůrci zajištění argumentují především tím, že zajištění není zadarmo a nepříznivě se odráží na celkových výnosech z investice. Když se tedy předpoklad, že referenční měna výrazně posílí, nenaplní, dochází ke zbytečným ztrátám. Druhým argumentem je skutečnost, že pohyby měnového kurzu „tím správným směrem“ mohou velmi pozitivně ovlivnit výnosy z investice. Dynamičtí investoři by je měli, i přes zvýšené riziko a volatilitu, brát jako šanci k dodatečným výnosům.

Vývoj kurzu EUR/CZK za poslední 4 roky

Zdroj: 4eggs.info

Jedním z argumentů pro investování do zahraničních akcií bez zajištění je také předpoklad, že vyspělé trhy jsou tak málo volatilní, že i při zohlednění změn kurzů představují menší riziko než například domácí akcie. A rozvíjející se trhy jsou zase natolik volatilní, že pohyb měn je prakticky bezvýznamný. Posledním argumentem proti je také zmenšující se vliv měnových kurzů na reálné výnosy v delším horizontu (reálné kurzy v dlouhém horizontu jsou stálejší, než nominální), který je doporučen právě u investic do akcií.

Zastánci zajištění ale mají protiargumenty. Pokud bychom šli odzadu, tak akcie (a jiná nástroje odvozené z, nebo investující do akcií) jsou sice cennými papíry s doporučeným dlouhým horizontem, ale málokterý investor je ochoten je držet deset a více let. V kratším horizontu se pohyby kurzů měn mohou projevit velmi výrazně. Pro to, aby vykazovaly reálné kurzy dvou měn v dlouhém horizontu relativní stálost, je však nutné, aby byl ekonomický vývoj obou zemí stejný (nebo alespoň srovnatelný). A to zejména v případě rozvíjejících se zemí nemusí být velmi jisté.

Zajištění vyhovuje také investorům, kteří sice investují do relativně rizikových akcií, ale nechtějí zvyšovat riziko ještě o možnost posilování koruny vůči zahraničním měnám, ve kterých nakupují cenné papíry.

Rozdíl může být také v tom, které cizoměnové nástroje proti riziku zajišťovat. Ve prospěch investorů, kteří nezajišťují EUR investice, mluví kromě předpokládaného vstupu ČR do měnové unie (to platí pro dlouhodobé investory) také méně výrazné posilování CZK vůči evropské měně. Náklady na zajištění by tak mohly klidně být vyšší, než je očekávané posílení koruny vůči EUR. U investičních nástrojů vedených v dolaru nebo jiných měnách je volatilita a pravděpodobnost výraznějšího posílení koruny vyšší, a zajištění do koruny se tedy jeví jako krok, který výrazně snižuje riziko a volatilitu portfolia.

Kompromisním řešením tedy může být zajištění, kdy investice do evropských akcií a cenných papírů v EUR (případně cenných papírů orientovaných na vybrané obory, případně regiony, kde je pohyb podkladového aktiva mnohem významnější, a měnový kurz již takový vliv nemá) nebude nutné proti měnovému riziku zajišťovat a naopak dolarové investice, nebo globálně orientované nástroje raději proti měnovému riziku zajistit (resp. vybírat produkty, které měnové riziko zajišťují).

Rady a tipy
konzervativní nástroje je dobré nakupovat pouze v referenční měně (v ČR je to koruna)
v případě korunových dluhoisových fondů nakupujících zahraniční CP - jen ty, které zajišťují měnové riziko
u akcií má měnové riziko menší vliv na výnosy a ne všechny akciové fondy zajišťují měnové riziko
vzhledem k předpokládanému vývoji se vyplatí zajišťovat měnové riziko u investic do USD, u EUR investic není zajištění bezpodmínečné