Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomenete-li na poplatky, budete z podílových fondů zklamáni

aktualizováno 
Pokud se rozhodnete investovat do podílových fondů, nikdy nezapomínejte na náklady s fondy spojené. Je jich celá řada a v konečném důsledku výnos z vaší investice pořádně sníží.
peníze, investice, dluh

peníze, investice, dluh

Je úplně logické, že investoři se při hodnocení podílového fondu před koupí podílových listů řídí zejména výnosy, případně rizikem nebo kvalitou (resp. dobrým jménem) investiční společnosti, která fond spravuje. Až později si potenciální klient fondu začne všímat takových "maličkostí", jako jsou různé poplatky a náklady spojené s investováním do fondu. Ty však ve skutečnosti ovlivňují výkonnost fondu mnohem výrazněji (a především negativně) než například tak populární historická výkonnost.

Výše poplatků u podílových fondů je v porovnání s některými druhy investování (například obchodování s akciemi prostřednictvím brokerských firem) považována za velice příznivou. Nicméně každý investor by měl jejich výši při výběru podílového fondu určitě zohlednit.

Za nákup podílových listů se platí
Nejznámějším a nejčastěji uváděným poplatkem je vstupní poplatek. Ten zaplatí investor při nákupu podílových listů (PL) a liší se podle tříd aktiv, do nichž fond primárně investuje peníze podílníků, a také podle investiční společnosti. Nejvyšší vstupní poplatek platí podílníci v akciových fondech (3,5–6 %), podobně jsou na tom smíšené fondy (3–6 %). Následují fondy dluhopisové (2–5 %) a nejlevnější jsou fondy peněžního trhu (kolem 1 %). Zajištěné fondy si účtují různé poplatky v upisovacím období a mimo upisovací období (čím později, tím vyšší), a některé dokonce nabízejí při brzkém nákupu speciální slevy.

Zejména u zahraničních fondů je potřeba si dávat pozor na výši vstupních poplatků, většinou se totiž jejich výše odvíjí od výše investované částky. U malých objemů tak poplatky běžně přesahují hranici 5 %, což není málo (zejména u konzervativních peněžních a dluhopisových fondů, u nichž se neočekávají vysoké výnosy, je to velký problém). Podle výše investované částky si určují poplatky také domácí fondy, celkově jsou však mnohem nižší.

I přes zdánlivou jednoduchost vstupního poplatku je ještě velmi důležité dát si pozor na to, jak je tento poplatek (nebo spíše z jaké částky) počítán. Jsou totiž dva základní způsoby výpočtu, a může se tak stát, že při investici stejné částky do dvou fondů se stejným vstupním poplatkem a stejnou cenou podílového listu v konečném důsledku nemusíte nakoupit stejné množství podílových listů.

V prvním případě tvoří investovaná částka (řekněme 100 000 Kč) základ pro výpočet vstupního poplatku. Ten se pak vypočítá jako 100 000 * 5 %, a je tedy 5 000 Kč. Skutečně investovaná částka je pak 95 000 Kč.

V druhém případě představuje investice 100 000 Kč sumu již navýšenou o vstupní poplatek, a je tak zapotřebí najít základ, ke kterému když připočteme 5 %, dostaneme sumu 100 000 Kč (suma 100 000 tedy představuje 105 %). Vstupní poplatek se vypočítá jako (100 000 * 5 %) / 105 % a je 4 761,90 Kč. Skutečně investovaná částka je tedy 95 238,10 Kč. V tomto případě tedy nakoupíme za stejnou sumu (100 000 Kč) o 238,10 Kč více podílových listů než v případě prvním.

Pro investora se jako výhodnější logicky ukazuje druhý způsob výpočtu. Při nákupu různého množství podílových listů se tato skutečnost odrazí také v růstu, který je zapotřebí k dosažení původně investovaných 100 000 Kč. v prvním případě je to totiž 5,26 %, přičemž v tom druhém přesně 5 %. To, který způsob společnost využívá, je tedy dobré si předem zjistit.

Nízké vstupní poplatky nemusí být vždy výhrou
V mnoha případech je ovšem mnohem důležitějším poplatkem manažerský (správcovský) poplatek, který si každá společnost účtuje za obhospodařování fondu. Vypočte se jako procento z celkových aktiv fondu. Je strháván denně, týdně nebo měsíčně při každém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Zejména u dlouhodobých investic tak může investor ve fondech s nižším vstupním, ale vysokým správcovským poplatkem "prodělat" mnohem více než investor, který sice nakupuje dráže, ale v průběhu investice už platí méně. Poplatek za správu se většinou pohybuje v rozmezí od 0,5 do 2 %, někdy může být i vyšší. Investoři ho většinou "nevidí", protože je srážen přímo z čistého jmění fondu a uváděné výkonnosti již tento poplatek zohledňují.

Malou skupinu tvoří fondy, u nichž se neplatí žádný vstupní nebo výstupní poplatek, zpoplatněny jsou však výnosy fondu. Investoři tak platí určité procento (například 10 %) z výnosů, kterých fond za rok dosáhne. Pro investory je to výhodnější, pokud se trhům nedaří, v případě dlouhodobých výrazných býčích trendů však zaplatí více než investoři u běžných fondů. Některé fondy si ještě účtují výnosové prémie z výnosu, o který fond překoná svůj benchmark.

Málo používané jsou poplatky výstupní, které si účtují zejména fondy zajištěné, u nichž je dodržení stanovené doby trvání velmi důležité. Čím dříve pak investor z fondu vystoupí, tím vyšší poplatek zaplatí. Zvláštním poplatkem je také poplatek přestupní, který může společnost požadovat, pokud investor přestupuje z levnějšího do dražšího fondu v rámci jedné společnosti. Pro investory je to většinou výhodnější, než prodat jeden fond a opět nakoupit jiný.

Odhad nákladů fondu kolektivního investování
Náklady na poplatky a provize Správní náklady
Úplata za obhospodařování Náklady na zaměstnance
Úplata depozitáři Náklady na audit
Poplatky za uložení a správu zahraničních CP Náklady na právní a daňové poradenství
Poplatky za služby centrálnímu depozitáři Náklady na odměny statutárním orgánům
Ostatní náklady na poplatky a provize s výjimkou poplatků a provizí na operace s investičními instrumenty Náklady na reklamu
Správní a soudní poplatky
Náklady na outsourcing
 Ostatní provozní náklady Ostatní správní náklady

Samotné vstupní, výstupní a manažerské poplatky však ještě nemusí dát investorovi úplný přehled o tom, jak výrazně se všechny náklady promítnou do výkonnosti fondu. Kromě zmiňovaných poplatků, které jsou pro investory často snadno čitelné a na první pohled jasné, ovlivňují výkonnost ještě jiné náklady fondů, které se však již tak často (v různých infolistech, na internetových stránkách apod.) neuvádějí. Jsou to poplatky bankám, obchodníkům s cennými papíry apod.

Kvůli tomu mají fondy povinnost uvádět a každoročně aktualizovat ve svých statutech (bez jejichž přečtení by investor PL určitě nakupovat neměl) dva důležité ukazatele, které by měly dávat úplnější obraz o nákladové struktuře fondů (kromě toho musí fondy ve statutu uvádět také odhad nákladů fondu pro aktuální rok).

Prvním, a snad nejdůležitějším, je Total Expense Ratio (TER) - ukazatel celkové nákladovosti. Je to poměr celkových provozních nákladů fondu k průměrné hodnotě vlastního kapitálu fondu. Čím je tento ukazatel vyšší, tím větší je poměr nákladů fondu k výnosům. TER zahrnuje prakticky všechny poplatky, které jdou k tíži podílového fondu, a sestavuje se na základě auditovaných výsledků z předešlého účtovního období.

U fondů je nutné také dbát na syntetický TER, který kromě nákladovosti daného fondu zohledňuje také nákladovost fondů, do nichž vybraný fond investuje. Ten je většinou mnohem vyšší než klasický TER.

Ukazatele TER a PTR za rok 2006 u korunových akciových fondů
Fond TER PTR
ČPI Globálních značek 2,50% 178,08%
ČPI Farmacie a biotechnologie 2,28% 35,69%
ČPI Ropy a energetiky 2,29% 43,83%
ČPI Nových ekonomik 2,69% 265,86%
ČPI Zlatý 3,35% 173,41%
ČPI Nemovitostních akcií 2,60% 243,44%
ISČS Sporotrend 2,25% 38,99%
ISČS Top Stocks 3,35% -15,58%
AKRO Nových ekonomik 6,99% 117,76%
AKRO Globální akciový 2,91% 2807,00%
AKRO Progresivních společností 3,07% 2889,00%
Conseq Akciový* 2,02% 142,00%
IKS Světových indexů** 1,76% 138,40%
ČSOB Akciový Mix 2,21% 51,23%
ČSOB Realitní Mix 1,41% 207,97%
Pioneer Akciový 2,28% 77,46%
* fond uvádí údaje k 30. 6. 2006; ** fondy uvádějí údaje za rok 2005

Zdroj: Investiční společnosti

Do ukazatele TER se však nepočítají daňové náklady, poplatky obchodníkům s cennými papíry a poplatky depozitáři. Kvůli tomu se sleduje také tzv. Portfolio Turnover Ratio (PTR), ukazatel obrátkovosti aktiv. Ten porovnává objemy obchodů s velikostí fondu a bere do úvahy také nutnost investovat peníze z nově prodaných podílových listů a zpeněžit investice pro ty investory, kteří vystupují z fondu a prodávají své podíly. Čím je hodnota PTR nižší, tím více souvisí transakce fondu s vydáváním a zpětným odkupem podílových listů. Pokud do fondu v průběhu roku přibývá, nebo z něho ubývá málo peněz, ale manažer portfolio často obměňuje, PTR bude vysoké a investorovi je jasné, že transakční náklady fondu rovněž vzrostou.

Výpovědní hodnota ukazatele PTR je nižší, než je to u ukazatele TER, protože vychází pouze z aproximačního vzorce. Investor však díky němu může zjistit, jak aktivně přistupuje portfolio manažer ke správě portfolia a jaký to bude mít dopad na jeho náklady. Zjednodušeně řečeno, dva fondy se stejným TER nebudou pro jednoho investora stejně nákladné, pokud budou mít různé PTR. Indexové fondy a jiné investiční nástroje kopírující index (například ETF) tak budou mít PTR mnohem nižší než aktivně spravované fondy a měly by být také levnější.
 
Výše nákladů je při nákupu podílových listů velmi důležitá a investoři by na ni neměli zapomínat. Nižší poplatky mohou v konečném zúčtování ušetřit spoustu peněz (zejména v dlouhém investičním horizontu). A ani argument, že dražší zahraniční fond je určitě kvalitnější, protože jeho portfolio manažer (případně manažeři) jsou zkušenější, nemusí být vždycky pravda (a právě zde se může hodit například již zmiňovaná historická výkonnost).

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

DHL Express (Czech Republic) s.r.o.
VEDOUCÍ ODDĚLENÍ 4PL PROJEKTU

DHL Express (Czech Republic) s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 45 000 - 60 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.