Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zavzpomínejte si na Tuzex, vkladní knížky a novomanželské půjčky

aktualizováno 
Za osmnáct let se český bankovní a finanční trh změnil k nepoznání. Pojďme se podívat na dobu, kdy bylo bankovnictví proti dnešku v plenkách. Bony a nákupy v Tuzexu byly snem každého pracujícího, běžná byla naopak vkladní knížka s výnosem čtyři procenta ročně, kdy se však na peníze čekalo rok.

Vkladní knížky bez výpovědní lhůty a s roční výpovědní lhůtou (vkladní knížka s roční výpovědní lhůtou zajistila vkladateli 4% výnos)

Bankovní sektor nebyl zdaleka tak široký, jak je dnes. Před listopadovou revolucí u nás fungovalo celkem pět bank, přičemž pouze dvě z tohoto počtu poskytovaly své produkty tzv. drobné klientele. Byla to Česká státní spořitelna a dnes již neexistující Živnostenská banka.

Devizový účet v bance? Jedině v Živnostenské
První jmenovaná – Česká státní spořitelna (dále jen ČSTSP) nabízela své služby masově. Druhá – Živnostenská banka byla zaměřena na směnárenské operace a vedení účtů vzniklých na základě plateb z ciziny a účtů československých občanů dočasně pracujících v zahraničí. Jako jediná v té době vedla devizové a tuzexové účty občanů a prováděla s nimi spojené inkasní a platební operace. Koncem 80. let těchto účtů spravovala 120 tisíc.

Tuzexová konta zanikla až po přijetí novely devizového zákona, jež vstoupila v platnost 1. 7. 1992. Vklady na těchto účtech byly přepočítány v kurzu 1 DEM za 5,5 tuzexové koruny. K témuž datu byly zrušeny tuzexové poukázky, tzv. bony (odběrné poukázky na zahraniční zboží v síti prodejen Tuzex).

Symbolem „osmdesátek“ byly vkladní knížky, sporožiro a novomanželské půjčky
Česká státní spořitelna do roku 1989 (ve své podstatě ještě několik let následujících) měla monopol na poskytování bankovních služeb obyvatelstvu. Nejvýznamnějšími produkty ČSTSP byly vkladní knížky a známé sporožirové účty. Vklady, výběry, vedení účtu či vkladní knížky, ale i platební příkazy – to vše se poskytovalo klientům zdarma.

Druhů vkladních knížek existovala celá řada a bylo je možné založit buď na doručitele, nebo na jméno. Existovalo i několik možností, jak vklady na vkladních knížkách (včetně knížek na doručitele) chránit. K tomuto účelu sloužily tzv. vinkulace. Vinkulací byla například povinnost sdělit při žádosti o výplatu vkladu určené heslo, přivolat k výběru v knížce uvedenou třetí osobu, či bylo možné vklad vyplatit až poté, co nastala určitá událost (u níž bylo jisté, že nastane – u dětí například dosažení plnoletosti apod.). Vkládat a vybírat z vkladních knížek bylo možné pouze na pobočce, která knížku vydala. Jedinou alternativou umožňující výběry na jiných úřadovnách spořitelny byly cestovní vkladní knížky.

Nejoblíbenější přitom byly vkladní knížky bez výpovědní lhůty s ročním úrokem 2 %, výherní vkladní knížky (bez úroku, ale slibující zisk výher či prémie) a knížky s roční výpovědní lhůtou s úročením 4 % ročně (tj. na bezsankční výplatu vkladu bylo nutné počkat 12 měsíců, pak následovalo období určené pro výběr – tzv. lhůta realizační, která trvala dva měsíce). Vklady na těchto vkladních knížkách tvořily více než 87 % celkového objemu vkladů spravovaných spořitelnou. Celkový počet vkladních knížek ČSTSP na konci roku 1989 dosáhl dnes takřka závratného čísla – 14,812 milionu kusů.

Ovšem finanční potřeby obyvatel byly ještě mnohem širší. Proto se počátkem roku 1972 objevil mezi poskytovanými službami ČSTSP Sporožirový účet (měl inspiraci v tehdejší NDR). Sporožirové účty byly úročeny 2 % ročně a kromě hotovostních operací umožňovaly majitelům bezhotovostní placení jednorázovými i trvalými příkazy. Na konci roku 1988 existovalo již 1,5 milionu sporožirových účtů a k témuž datu na nich bylo uloženo 7,5 miliardy Kčs.

Pro lepší představu: průměrná měsíční mzda pracovníků státního a družstevního sektoru dosahovala v roce 1988 výše 3085 Kčs (to stačilo na koupi 701 kilogramů chleba, v roce 2005 bylo možné za průměrnou mzdu 19 030 korun koupit 1268 kilogramů chleba).

K účtu vydávala ČSTSP platební instrumenty – šeky. Jimi bylo možné platit ve vybraných obchodech či vybírat hotovost v jakékoliv pobočce spořitelny u nás (první platební karty se u nás začaly vydávat v roce 1988 – Živnostenská banka tzv. dispoziční kartu k tuzexovým účtům, první bankomat se objevil v polovině roku 1989).

Hojně využívanými finančními službami ovšem nebyly jen služby vkladové, ale patřily sem i půjčky. Nejdále do historie přitom zasahují velmi oblíbené novomanželské půjčky (zavedené v roce 1948 jako pomoc při řešení problémů s bydlením mladých lidí postižených válkou). Poskytovaly se do maximální výše 30, resp. 50 tisíc Kč (po 1. 7. 1987) s úrokem 2,5 % p.a. na zařízení bytu a 1 % p.a. na pořízení bytu. Pro získání půjčky bylo nutné sehnat vždy ručitele. Půjčka se musela splatit nejdéle do 10 let.

Novomanželské půjčky spolu s úvěry podporujícími individuální a zejména pak družstevní výstavbu tvořily téměř 79 % z celkového objemu půjček evidovaných ČSTSP.
 

Roční průměry kurzů některých měn v Praze (r. 1988)

  100 DDM (bývalá NDR) = 301,56 Kčs
  1 USD (USA) = 5,32 Kčs
  1 GBP (Spojené království) = 9,45 Kčs
  100 FRF (Francie) = 89,56 Kčs

Zdroj: Statistická ročenka r. 1990

Speciál: Plnoletá demokracie



Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.