Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdravotně postižení nemají při shánění práce mnoho na výběr

aktualizováno 
Jen málokdy se tělesně postiženým podaří sehnat práci. Nabídek je málo, a mnohé navíc nejsou solidní.
Získat práci ve firmě, která se na postižené nespecializuje, je téměř nemožné

Získat práci ve firmě, která se na postižené nespecializuje, je téměř nemožné | foto: Profimedia.cz

Na stránkách organizace Konta Bariéry, která má i burzu práce pro zdravotně postižené, najdete necelé dvě stovky inzerátů z celé České republiky. Nejčastěji jde o práci v call centrech, ale třeba také v cínové dílně nebo ve mzdové účtárně. Sehnat místo - alespoň jak se zdá podle inzerátů - lze v Praze. Postižení si ale nemůžou moc vybírat. Například ve Zlínském kraji není nabídka žádná.

Stránky Národní rady osob se zdravotním postižením nabízejí zhruba 60 míst. Většina je ve firmě T-mobile, nejčastěji zase v Praze. Od uchazečů na různé posty se často očekává, že budou mluvit velmi dobře anglicky. Podobné je to na stránce www.praceprozp. cz. I tady je asi šedesátka inzerátů převážně na posty v administrativě a i tady mají šanci zejména Pražáci.

Už dva roky má místo - měla štěstí
Třicetiletá Jitka Lebedová je nevidomá, přesto podniká. Pětapadesátiletá zdravotně postižená Jana Loucká našla práci ve firmě AgenturaProVás. Všichni z vlastní zkušenosti vědí, s čím si musí poradit a na co naráží zdravotně postižený člověk, který nechce jen brát státní peníze. Mnohdy to podle nich vypadá tak, že nikdo příliš nestojí o to, aby se postižení zapojili do normálního života a pracovali jako ostatní.

Jana Loucká například tvrdí, že získat místo ve firmě, která není na zaměstnávání invalidů přímo zaměřena, je skoro nemožné. "Vůči nám, invalidům, panuje společenský odstup a mnoho předsudků. Ale i my máme svoji ctižádost, i my máme přirozená přání důstojně se uplatnit ve společnosti.“

Proto by podle ní zaměstnavatelé neměli přijímat lidi se zdravotním postižením jenom kvůli povinnosti, kterou jim ukládá zákon. "Měli by to dělat i proto, že se jedná o lidi pracovně často velmi schopné, kteří mají jen jistá omezení k některým aktivitám,“ je přesvědčen Vojtěch Sedláček z AgenturyProVás, oceněný loni jako Podnikatel roku, který zaměstnává zdravotně postižné.

Dostal výpověď - šéf se nepohodl
Magistr Oldřich Štěpán vystudoval informatiku a literární historii. Je vozíčkář a letos je mu 56 let. Za svůj život nasbíral dost pracovních zkušeností: byl zaměstnaný ve státní knihovně, byl archivářem i hlavním archivářem v ČSOB, administrativním pracovníkem ve firmě Meta, informatikem a administrátorem v časopise Porodní asistence.

Před dvěma lety začal pracovat ve sdružení Makropulos v rámci projektu Připoj se a pracuj jako fundraiser, tedy člověk, který se po telefonu snaží získat finanční prostředky od sponzorů. Pan Štěpán tuto práci přijal, protože šlo o podporu výzkumu léčby prostřednictvím kmenových buněk, která by mohla právě vozíčkářům pomoci. Po dvou letech byl před několika dny propuštěn s tím, že sdružení Makropulos už s akademií spolupracovat nebude.

Oldřich Štěpán tedy bude hledat dál. Podle jeho názoru je to velký problém - protože nemá jak rozeznat nesolidní firmy nabízející práci tělesně postiženým. Na internetu si najde společnost, která nabízí práci, a tak se k ní rozjede. "Když se k nim do sídla vozíčkář konečně dostaví, zjistí, že tisícovku za taxík utratil úplně zbytečně,“ popisuje.

Naposledy se mu stalo, že mu podobná společnost nabídla - po zaplacení garance ve výši 27 tisíc korun - smlouvu, kde stálo, že z garance budou při vypovězení smlouvy vráceny jen 3 tisíce korun. "Jasná zlodějina,“ říká. A za co měl garanci vlastně zaplatit? Prý kdyby se mu nedařilo po telefonu získat dostatečný počet nových zákazníků, aby firma netratila.

Proto by podle Štěpána bylo neocenitelnou pomocí, kdyby existovala centrální databáze ministerstva práce a sociálních věcí s prověřenými, třeba i certifikovanými firmami, které nabízejí vozíčkářům skutečnou práci za rozumnou měsíční mzdu.

Co postiženým na trhu práce nejvíce chybí
Podle vozíčkáře Oldřicha Štěpána chce hodně postižených pracovat. Často se ale ani nemohou do firmy dostat. Hodně by jim tedy pomohlo, kdyby firmy, které místa nabízejí, skutečně zajistily bezbariérové přístupy. To bývá stále ještě výjimka.

Také by bylo dobré zlepšit možnosti dopravní obslužnosti, aby existovala u městských úřadů možnost pronajmout si automobil se zvedací plošinou. A velmi by postiženým pomohlo, kdyby existovaly skutečné chráněné dílny, a to ve velkém počtu.

Co podle Oldřicha Štěpána uškodilo, je letošní snížení dávek zaměstnavatelům, kteří proto lidi s postižením propouštějí. Za každého těžce postiženého dostane zaměstnavatel zhruba o pět tisíc korun měsíčně méně než loni, za ostatní asi o pět set korun méně. Současný stav je takový, že od letošního ledna dostane zaměstnavatel, u kterého pracují postižení, příspěvek na podporu nejvýše 9 000 korun měsíčně za těžce zdravotně postiženého a 6 500 korun za ostatní postižené.

Podle údajů z ministerstva práce a sociálních věcí k žádnému poklesu zaměstnaných lidí s postižením nebo výpovědím během ledna a února nedošlo. "Vývoj nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je v celostátním měřítku relativně příznivý. V únoru 2008 klesl jejich počet zhruba o 612 ve srovnání s lednem 2008, a dokonce o 7 625 v porovnání s únorem 2007,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.