Ženy na venkově - práce je daleko a málo placená

Ženy na venkově se odedávna měly co otáčet nejen kolem rodiny a domácnosti, ale i kolem hospodářství. Dnes se tyto činnosti i v typicky venkovských rodinách postupně omezují, nicméně některé zůstaly - chov drůbeže, práce na zahrádkách a podobně. Ženy na venkově je řadí na přední místa ve svých zájmech, zatímco u žen z města stejné místo zaujímá televize. Podobně jako ženy ve městech, ani venkovské ženy nechtějí zůstat v domácnosti, ale chtějí pracovat.

Podle zjištění Českého svazu žen tak činí především kvůli finančnímu zabezpečení rodiny, a protože je práce baví. Ale i kdyby i bez jejich přispění bylo v rodinné pokladně dost financí, nezůstaly by v domácnosti. Téměř 90 procent jich prohlásilo, že by zůstaly v pracovním poměru, pouze 11,4 procenta pak by zůstalo v domácnosti. Ženám na venkově již zemědělství nenabízí tolik pracovních příležitostí, jako tomu bylo dosud. Ztratily tak pracovní příležitost v blízkosti svého domova.
Sice nově vznikají zemědělské podniky fyzických osob, ty však nabízejí především sezonní práci a ženy o ni nemají zájem. Sehnat zaměstnání je nyní pro ně mnohdy problematické. Pokud je nějaká práce, pak je málo placená a ženy za ní musí dojíždět.

Klad života na venkově spatřuje většina žen v lepší možnosti poznat prostředí, ve kterém žijí (66 %), především lidi, a na tomto základě získat těsnější osobní kontakty (63 %). Výrazně pozitivní roli (63 %) hraje i možnost zabývat se v případě zájmu pěstitelstvím a chovatelstvím.

Práce se hledá těžko

Nevýhody života na venkově jsou spatřovány především v nedostatku pracovních příležitostí. O tom je přesvědčeno 90 procent žen. Dvě třetiny žen mají za to, že perspektiva získat práci (68 %) nebo šance uplatnit kvalifikaci (66 %) jsou velmi malé. Třetina rovněž uvedla, že na venkově jsou malé výdělky (68 %). Téměř dvě třetiny žen jsou přesvědčeny, že problémy na venkově jsou způsobeny mimo jiné rozpadem zemědělských družstev (61 %), která nabízela práci drtivé většině žen.

Na venkově roste nezaměstnanost žen, které mají četnější zkušenosti s dlouhodobější nezaměstnaností. Kolikrát se ženy z malých obcí do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce ani nepřihlásí, protože takové hledání je pro ně kvůli dojíždění finančně nákladné. A mají-li už věk, že by mohly požádat o mimořádný důchod, požádají o něj. To vše se promítá i do jejich sociální situace a zákonných nároků.

Zaměstnání obtížně získávají i mladé a svobodné ženy. A protože chtějí být zaměstnány, jsou často ochotny přijímat méně placenou práci, často i bez uzavření pracovní smlouvy, a stávají se tak levnou pracovní silou pro mnohé soukromé podnikatele a zahraniční firmy.