Ženy: nižší platy, častěji bez práce

Pokud ženy mají práci, pak podle statistiky vydělávají v průměru o devatenáct procent méně než muži. Není divu - většina žen pracuje v odvětvích, v nichž je dosažení průměrné hrubé mzdy spíše svátkem.

Ve zdravotnictví, veřejné správě a vzdělávání. Muži převažují ve stavebnictví, dopravě, spojích a elektrárenství, kde jsou platy podstatně vyšší. A také rychleji rostou. Navíc častěji než ženy zastávají vedoucí pozice, a to nom ve zmiňovaném vzdělávání a zdravotnictví.

Většině žen kariéru „zbrzdí“ mateřství. Mnoho z nich se kvůli péči o rodinu postupu v zaměstnání vzdá. Jsou to také ženy, kdo je kvůli rodině ochotnější opustit zaměstnání, třeba i lukrativní. Zatímco tak loni podle údajů Českého statistického úřadu učinilo 32 procent zaměstnaných žen, stejně se zachovalo 19 procent mužů. Rovnost pohlaví je tedy v praxi stále řídký jev.

„Lidé uvažují tak, že péče o děti a domácnost patří jenom ženě a muž je živitel rodiny. Ale třeba mladí lidé, kteří mají vyšší vzdělání a žijí ve velkých městech, si své domácí a pracovní povinnosti umějí rozdělit rovným dílem,“ říká Michaela Tominová, ředitelka odboru rodinné politiky při ministerstvu práce.

Žen bez práce je více než mužů

Co dělá můj šéf: závidíte jim vysoký plat? A tu dřinu a odpovědnost taky? Více čtěte ZDE.

Při výběru zaměstnání musí ženy starší čtyřiceti let i matky s malými dětmi často slevit ze svých nároků. A také to dělají. Nastupují na místa vyžadující nižší vzdělání, než jakého dosáhly. I tak nalézají práci s většími obtížemi než muži se stejnou odborností a praxí. Netýká se to jen bezdětných žen ve věku kolem dvaceti let.

Podle statistického šetření je počet nezaměstnaných žen vyšší než mužů. Například v posledním čtvrtletí 2004 převládali mezi nezaměstnanými muži ti se základním vzděláním a absolventi středních škol bez maturity. U žen jsou kromě těchto dvou skupin výrazně zastoupeny i středoškolačky s maturitou. Vysokoškolačky s nalezením vhodné práce nemají problém. Dokud se nerozhodnou mít děti.

Máte děti? Tak bohužel

Uchází-li se o místo žena, při pohovoru si musí vyslechnout otázky typu: Kdy chcete mít dítě? Kolik máte dětí, jak jsou staré? Má se o ně kdo starat, pokud onemocní? Ačkoli jsou tyto otázky diskriminační, někteří zaměstnavatelé je kladou. Mají za to, že si tak nevyberou pracovní sílu, která bude častěji chybět, nebo odejde brzy na mateřskou dovolenou. Jenže kladením diskriminačních otázek nic nezískají. Ženy na ně totiž někdy neodpovědí pravdivě. „Jde-li o lživou odpověď na protiprávní otázku, nevyplývá z toho pro ženu postih. Snad jen v případě, že získá místo, které by například mohlo ohrozit její těhotenství,“ vysvětluje Kateřina Příhodová z odboru rodinné politiky při ministerstvu práce.

Kolik uchazeček o práci má pocit, že ji nedostaly, protože jsou ženy či matky? Podle exkluzivního průzkumu pro MF DNES, který koncem února provedla agentura Median, je to 38 procent dotázaných. S otázkami na rodinnou situaci se přitom nejčastěji setkávají ženy s vyšším vzděláním (vysokoškolačky až v 68 procentech). Zastávají totiž odbornější a odpovědnější pozice. Ženy s dětmi jsou jednou z nejdiskriminovanějších skupin na trhu práce, a to v celoevropském měřítku. Podle zprávy Evropské komise ženy s dětmi trpí o 13,6 procenta vyšší nezaměstnaností než ty, které děti nemají.

Řešení tu jsou...

„Ženy pobízíme ke kariéře stejně jako muže,“ říká Aleš Bartůněk, generální ředitel společnosti IBM. Ta loni zvítězila v soutěži o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi pro ženy a muže. Ačkoli jsou informační technologie vnímány jako mužská doména, v IBM nejsou spokojeni s počtem zaměstnaných žen a snaží se to zlepšit. Podobných firem, které nabízejí zkrácené úvazky a možnost pracovat i z domova, je však stále málo.
Vstup žen do lépe placených oborů a pozic není jediným řešením, jak by mohly dosáhnout lepších výdělků. Podle Lindy Sokačové z Gender Studies, zabývající se rovnými příležitostmi, není důvod, aby v odvětvích jako zdravotnictví a školství byly o tolik menší platy než jinde. „Jde také o bourání předsudků u zaměstnavatelů i žen samotných,“ říká Sokačová. „Naše šetření ukazují, že zaměstnané matky jsou flexibilnější a loajálnější pracovní silou než muži. Proto by ženám obecně prospělo více sebedůvěry a ochoty nést odpovědnost, bít se za své postavení v práci,“ dodává Sokačová.

Kdo je podle vás diskriminovaný při hledání práce:

1. ženy s dětmi 33,1 %
2. lidé před důchodem 19,3 %
3. absolventi bez praxe 17,4 %
4. starší lidé 10,5 %
5. lidé s nízkým vzděláním 8,2 %
6. Romové 7,3 %
7. ženy 5,2 %
8. tělesně postižení 4,6 %
9. starší ženy 4,4 %
10. dělnické profese 1,7 %

Zdroj: Median pro MF DNES

Kdo má a kdo nemá nárok dělat tajnosti se svými příjmy? Jaké jsou možnosti, jak zjistit majetkové poměry druhých? Povíme vám, jak je to v Česku ve srovnání s jinými zeměmi. Čtetě ZDE.