Na výplatní pásce nachází Milan Prikner, učitel matematiky a počítačů s šestiletou praxí, i s příplatky 17 050 korun hrubého. To znamená, že počítat může s 13 700 korunami čistého. Žádná sláva.
Jak se mzdou vycházíte?
Na konci měsíce mám na účtu nulu. Naštěstí přítelkyně, která vystudovala speciální pedagogiku a pracuje hodně intenzivně i o víkendech, vydělává víc než já, takže s penězi vyjdeme. Také moji rodiče mi pomáhají s placením poplatků fakultě za překročení běžné doby studia. Nadstandardní věci jako notebook nebo fotoaparát jsem si mohl pořídit jen díky mimořádným příjmům, třeba když jsem udělal škole webové stránky.
Bydlíme v pronajatém bytě 1+kk, za který platíme devět tisíc korun. Když sečtu dobu učení a přípravy do školy, vychází mi, že beru zhruba 100 korun hrubého na hodinu. Kdyby vypadl příjem přítelkyně, třeba proto, že bychom chtěli mít dítě, z učitelského platu bych to neutáhl. Malý byt by nám nestačil, museli bychom do většího a asi raději do vlastního.
Jaká jsou faktaMilan Prikner, 28 let Celkem vydělá 17 050 korun hrubého: |
Máte pro takovou situaci už vymyšlený nějaký plán B?
Mám. Dostal jsem nabídku od kamaráda na práci programátora za lepších podmínek, než mám ve škole. Proto jsem zůstal od září ve škole už jen na 0,6 úvazku a na půl úvazku jsem začal pracovat jako programátor. Zatím to jde dohromady, i když je to časově trochu náročné. Dost důkladně se na hodiny do školy připravuji, nevykládám jen to, co je v učebnici, pracujeme třeba s interaktivní tabulí nebo formou e-learningu.
Nemáte teď v životě kvůli dvěma různým povoláním zmatek?
Ne, dokonce mám pocit, že je pro obě profese ta druhá aktivita docela prospěšná. Dětem můžu lépe vysvětlit, k čemu použijí v praktickém životě to, co se ve škole učí. Pedagogická praxe se mi zase hodí, když se snažím co nejsrozumitelnější formou připravit nápovědu k programu, který vyvíjíme. Taky se do třídy víc těším, mám víc energie na učení. Škola mě baví, chyběl by mi kontakt s dětmi, nedovedu si představit, že bych pracoval jako programátor na celý úvazek.
Potěšil vás slib ministra školství o zvýšení nástupních platů učitelů na 20 tisíc korun?
Je to určitě správné rozhodnutí, také proto, že při současných platech by učitelé nebyli dlouhou dobu po skončení studia schopni splácet případně půjčky na školné, byť by bylo třeba "jen" 10 tisíc korun za semestr.
Zvažuje se, že by se praxe do mzdy tolik nepromítala.
Osobně bych přesunul větší část z nárokové části mzdy do nenárokové tak, aby se dalo víc ohodnotit, jak kdo učí. Aby se učitelé k penězům jen "neproseděli" léty praxe, ale cenila se například kvalita výuky, která přitom u zkušenějších může být lepší. Je mi jasné, že udělat takový spravedlivý způsob hodnocení není snadné. Možná by se hodil třeba nějaký systém atestací i pro učitele, slyšel jsem, že někde v cizině je.
Co říkáte na snižování platů ve státním sektoru?
Myslím, že vláda nenavrhuje špatná opatření, ale vadí mi, že se bude na jedné straně škrtat a na druhé straně se peníze ztrácejí v pochybných zakázkách. A myslím, že by bývalo bylo lepší některé vládní kroky otočit - nejprve snížit platy sobě, zrušit neprůhledné náhrady a pak až začít mluvit o škrtech u ostatních. A u vzdělání bych rozpočet rozhodně nekrátil vůbec, investice do něj se mohou jen vyplatit.
Co vzkážete vládě? Kde má vzít peníze, aby se nemuselo sahat na platy?
Měla by zprůhlednit státní zakázky, i ty, které spadají pod ministerstvo školství. Jak mají učitelé vnímat, že není na přidání, když jdou z peněz ministerstva finanční záplaty na nepovedené mistrovství světa v lyžování a ani se nedozvíme, proč tam vlastně ta finanční díra vznikla?
