Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Zisky z prodeje cenných papírů neutajíte

  • 36
Zdanění kapitálových výnosů z cenných papírů bere každý zkušenější investor v potaz. Nekdy se ovšem podaří tak skvělý obchod, že se nevyplatí čekat na daňové osvobození a instrument se prodává před naplněním časového testu, i když je poplatník povinen z takového příjmu zaplatit daň. Může si správce daně nedodržení časového testu snadno zjistit?

Vydělávat peníze investováním do cenných papírů je bezesporu krásná a příjemná věc. Výsledky jsou navíc ještě sladší v případě, že se investorovi daří dodržet zákonné podmínky pro osvobození výnosů od povinnosti platit daň.

Pro osvobození stačí dodržet lhůtu šesti měsíců mezi nákupem a prodejem

Běžný tuzemský investor se zpravidla orientuje na investice do podílových fondů a možná si čas od času přímo nakoupí některý akciový titul. Drtivá většina otevřených podílových fondů má růstový charakter, což znamená průběžné promítání výnosů či ztrát do tržního ocenění podílového listu. Pokud chce investor u tohoto typu investic získat část popřípadě celou investici zpět, tak jednoduše prodá požadovaný počet podílových listů zpět investiční společnosti za aktuální tržní kurz. Každému investorovi lze doporučit, aby doba mezi nákupem a prodejem podílových listů (akcií či dalších cenných papírů) překročila dobu šesti měsíců, neboť po uplynutí této lhůty je taková transakce daňově osvobozena.

NENECHTE SI UJÍT
Dolary, bankovky
Kdy vznikly papírové peníze?
V Číně se impulzem pro zavedení papírových peněz stal nedostatek mědi, která sloužila k výrobě mincí.

Smlouva (c) profimedia.cz/corbis
Pracovní smlouva: čtěte pozorně
Co je psáno, to je dáno. Bránit se po podpisu pracovní smlouvy už může být pozdě. PŘEDEJDĚTE PROBLÉMŮM a předem si zjistěte, na co máte nárok.


Škoda (c) profimedia.cz/corbis
Zmrzlina: vzpomínky na dětství
Zmrzlina je pro většinu z nás spojena s dětstvím. Jaké jsou vzpomínky na upatlanou pusu od eskyma, které se prodávalo v kině za padesátník?

V případě, že by drobný investor (tato podmínka platí pro občany, kteří investují svoje soukromé prostředky) nedodržel tento časový test, pak je povinen podat daňové přiznání a v oddílu ostatních příjmů (paragraf 10 zákona o daních z příjmů) uvést dílčí daňový základ z této investice. Tím není nic jiného než rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (popřípadě jej lze snížit o výdaje prokazatelně související s investicí – např. transakční poplatky). Tento dílčí daňový základ je následně v daňovém přiznání zdaněn sazbou závisející na daňovém pásmu, v němž se poplatník nachází (od 15 do 32 procent). Nedodržení časového testu tedy vede k výraznému omezení výnosu z investice.

Nepodání daňového přiznání je protiprávní a navíc správcem daně snadno odhalitelné

Pojďme si rozebrat situaci, kdy poplatník nesplní zákonné povinnosti v oblasti zdanění příjmů z prodeje cenných papírů.

Pan František pracuje jako špičkový informatik a během loňské dovolené mu jeden známý doporučil koupit akcie nejmenovaného titulu obchodovaného na pražské burze. Po návratu z dovolené nelenil a po vyřízení všech formalit nutných s přímým nákupem akcií skutečně koncem července investoval 200 tisíc korun do akcií tohoto titulu. Před Vánoci se náhodně setkal se svým známým a ten mu s potěšením řekl, že aktuální hodnota jeho dvousettisícové investice je již 280 tisíc. Pan František se zaradoval a s vidinou štědrých vánoc běžel všechny svoje akcie prodat. Uběhlo pár měsíců a dočkal se nepříjemného zjištění.

Nemá cenu zdůrazňovat, že v jeho případě bylo nejvhodnější ještě jeden měsíc počkat (byť s rizikem možného poklesu ceny akcií) a dodržet šestiměsíční časový test. To se bohužel nestalo.

V takovém případě byl pan František povinen k 31.3. 2005 podat daňové přiznání a zdanit dílčí daňový základ (80 tisíc) aktuální sazbou a odvést daň. Vzhledem k tomu, že se pohybuje v nejvyšším daňovém pásmu (má sice pouze příjmy z pracovního poměru, ale vysoké), tak by se tato částka zdaňovala sazbou 32 procent, což je hrozivých 25 600 Kč na dani. Pan František ovšem daňové přiznání nepodal a v květnu 2005 zjistil, že to byla jeho povinnost. To mu na klidu rozhodně nepřidalo.

Mrtvého brouka raději nedělejte, lepší je podat dodatečné daňové přiznání

Přinese TV Nova zisk i českým investorům?
Více ZDE

V květnu 2005 stál pan František před složitým dilema, jak se k této záležitosti postavit. Zjednodušeně řečeno mohl nechat všechno spát a doufat, že se na to nepřijde nebo se (opět zjednodušeně řečeno) mohl jít udat na finanční úřad a celou situaci vysvětlit a dodatečně daň zaplatit.

V případě, že pan František v květnu zjistil svoje pomýlení, pak by byl povinen tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu a to buď prostřednictvím hlášení nebo dodatečného daňového přiznání. Měl by tak učinit nejpozději do konce následujícího měsíce, v němž tuto skutečnost zjistil. Do konce této lhůty by měl zároveň zaplatit i dlužnou daň.

V tomto případě je ale vhodné se jít „přiznat“ co nejdříve, neboť kromě dlužné daně bude muset poplatník počítat i s placením penále. To činí v případě, že se poplatník přizná sám, 0,05 % z hodnoty dlužné částky. V našem případě by pan František za každý den prodlení (počítá se od 31.3.2005) musel zaplatit 12,80 Kč. Je tedy v jeho zájmu vyřešit celou záležitost co možná nejdříve.

Pokud na to přijde finanční úřad, pak je to dražší

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Bojí se české společnosti burzy? Proč nechtějí vstupovat na kapitálový trh?
Více ZDE.

V případě, že by se nepřiznal, pak jsou možné dvě alternativy. Finanční úřad Františkovo pomýlení zjistí (není to až tak velký problém, neboť může požádat Středisko cenných papírů o výpis z Františkova účtu a není pochyb o jeho prohřešku) a samo zahájí řízení. V takových případech nemá František v podstatě naději na úspěch, neboť dodržení časového testu nemůže žádným způsobem prokázat a celé to skončí platebním výměrem. Ten bude přinejmenším obsahovat dlužnou daň, penále a další náklady spojené s řízením. V tomto případě již ovšem činí sazba penále dvojnásobek než u předchozí situace, kdy se poplatník sám přizná – tedy 0,1 % z dlužné částky (25,60 Kč denně -  opět běží od 31.3.2005).

Pokud by ani platební výměr finančního úřadu nepřiměl Františka k zaplacení, pak riskuje, že na něj bude uvalena daňová exekuce. V jeho případě by to bylo buď srážkami ze mzdy nebo jednoduše z jeho běžného účtu vedeného u jakékoli banky. To je ovšem ta nejhorší alternativa ze všech.

Nepřizná-li se sám a finanční úřad na jeho prohřešek nepřijde, pak bude mít František klidné spaní až od začátku roku 2009. Zákon zde totiž pracuje s tříletou lhůtou (začíná běžet od konce zdaňovacího období v němž měl poplatník podat daňové přiznání), po jejímž uplynutí již finanční úřad daň vyměřit nemůže.

Nejlepším a zobecňujícím doporučením je dodržování časového testu. Pokud se ovšem dostaneme do situace, že test nedodržíme, pak je určitě na místě daň přiznat a zaplatit. Přestože si někdo může myslet, že správce daně na to nepřijde, nepřiznání daně rozhodně nelze doporučit. Finanční úřady odhalí mnoho daňových prohřešků především na základě anonymních oznámení. Jinými slovy na udání někoho, kdo vás zrovna nemá v lásce. Pakliže se navíc svými investorskými úspěchy chvástáte na veřejnosti, tak především vám lze maximální opatrnost v daňových otázkách jenom doporučit.

Vše o kauze OVB - Helvag: ukradené stamiliony. Chcete vědět, jak se vyvíjí kauza s klienty, kteří si koupili od OVB "výhodnou investici"? Klikněte ZDE.

Dostali jste se do křížku s finančním úřadem v důsledku nezaplacení daně z kapitálových výnosů? Myslíte si, že správce daně dodržení časových testů neprověřuje? Těšíme se na vaše názory.