Z dat vyplývá, že velikonoční výdaje v roce 2016 byly v průměru jen o devět procent vyšší než v běžném týdnu, to je zhruba o stokorunu více než o rok dříve.
„Díky vyhodnocování několika různých zdrojů dat jsme schopni velmi dobře zmapovat životy a chování nejen našich klientů, a to jak podle věku, tak podle životních situací. Víme tak například, že za potraviny ve velikonočním týdnu utratí bezhotovostně nejvíce starší rodiny, a to v průměru 1 567 korun,“ říká Monika Hrubá, vedoucí výzkumu České spořitelny. Naopak nejméně utratí studenti, kteří do jídla na Velikonoce investují pouze 709 korun.
Pražané za předvelikonoční nákupy utratí bezhotovostně v průměru 1 678 korun, což je zhruba o 100 korun více než obyvatelé Brna, ale jen o 50 korun více než Liberečtí.
V největších supermarketech utratili loni Češi během velikonočního týdne více než jednu miliardu korun. Vůbec nejvíc peněz nechávají Češi v Kauflandu, který od roku 2014 vede v objemu předvelikonočních nákupů.
Téměř 40 procent Čechů nakoupí na velikonoční svátky 21 až 30 kusů vajec.
Tři čtvrtiny Čechů tráví Velikonoce doma, 11 % u příbuzných a 10 % na chatě či chalupě. Do zahraničí se nejezdí.
A jak se chováme ke koledníkům? Jsme k nim poměrně otevření. Téměř 90 procent mladších i starších rodin pozve domů buď všechny, nebo alespoň některé koledníky. Zhruba stejně otevření jsou i senioři a rodiny, z nichž už děti odešly. Více si však vybírají, kdo překročí jejich práh. Naopak nejméně vstřícní jsou mladí a lidé bez rodin. Jen dvě pětiny z nich pozve dál všechny koledníky a téměř jedna třetina z nich nepustí dál nikoho.
Koleda je pestrá. Dětští koledníci nejčastěji dostávají sladkosti a vajíčka. Dospělí koledníci nejčastěji dostanou alkohol a vajíčka.
Jak Češi prozradili, o Velikonocích lze vykoledovat i podivnější věci...