Životní pojištění a daň z příjmů

  • 1
Od 1. ledna 2001 vstupuje v platnost novela Zákona o daních z příjmů, která, mimo jiné, umožňuje snížit základ daně i o částky vynaložené na „soukromé životní pojištění“. Jedná se o počin žádoucím...
Od 1. ledna 2001 vstupuje v platnost novela Zákona o daních z příjmů, která, mimo jiné, umožňuje snížit základ daně i o částky vynaložené na „soukromé životní pojištění". Jedná se o počin žádoucím směrem, který nás dále přibližuje legislativě EU a zároveň motivuje občany k vyšší odpovědnosti za svoji finanční budoucnost. V souvislosti s touto úpravou se ale jistě vyrojí i celá řada reklamních materiálů, které budou tuto úpravu zákona interpretovat po svém. Podívejme se proto podrobněji na text novely.

Základem je, že občan může snížit svůj daňový základ (pozor, nezaměňovat s pojmem „snížit daň“) o částky vynaložené na soukromé životní pojištění a to až do výše 12.000 Kč/rok, při splnění určitých podmínek. Těmito podmínkami je, že nárok na plnění nesmí být sjednán dříve než po uplynutí 60ti měsíců a ne dříve než v roce, ve kterém pojištěný dosáhne 60ti let věku. Jestliže pojistné (nebo jeho část) platí za svého zaměstnance zaměstnavatel, může si rovněž i on takto vynaloženou částku zahrnout do svých nákladů, maximálně však 8.000 Kč/rok.

Jistá komplikace může vzniknout u tzv. “finančních balíčků“, kdy jeden produkt sdružuje v sobě více finančních produktů. Ze zákona vyplývá, že daňové zvýhodnění se týká pouze rizika smrti a dožití (odděleně, nebo společně). Některé balíčky ale obsahují i další produkty, na které se daňové zvýhodnění nevztahuje (např. pojištění pro případ úrazu, vážné choroby apod.) Jestliže jsou tato rizika integrována formou připojištění, pak lze částky daňově uznatelné a daňově neuznatelné od sebe poměrně jednoduše oddělit. V případě, že jsou ale přímo součástí základního produktu, vzniká určitý problém a je v zájmu pojištěného, aby si od pojišťovny vyžádal doklad, v jakém poměru je jeho pojistné rozloženo mezi tato jednotlivá rizika.

Další otázkou je, co se stane, pokud pojištění dané podmínky splňuje, ale pojištěný tyto podmínky nedodrží (předčasně ukončí smlouvu). V tomto případě se naši legislativci již poučili ze situace, která vznikla při zavedení daňového zvýhodnění penzijního připojištění. Novela zákona již přímo ukládá v takovém případě tyto částky dodatečně zahrnout do příjmů a zdanit. U pojištění, které bude vypovězeno např. po dvaceti letech se pak může jednat o značnou částku. Jak ale takovou situaci bude řešit zaměstnavatel, který za tohoto zaměstnance pojistné platil a uplatňoval jako svůj náklad si prakticky neumím představit (zaměstnanec mohl mezitím změnit místo a jeho původní zaměstnavatel se o ukončení smlouvy vůbec nedoví).

Zajímavostí je, že daňové výhody se vztahují i na pojistné smlouvy uzavřené před datem nabytí účinnosti novely, pokud splňují zákonem dané podmínky, nebo pokud budou dle těchto podmínek přepracovány. Rovněž je možné toto zvýhodnění uplatnit i na více pojistek u různých pojišťoven, ve svém součtu ale daňové výhody je možno uplatnit pouze do limitů stanovených zákonem.

Jak je vidět, i tato problematika je složitější, než by bylo zřejmé z reklamních materiálů. Ve vlastním zájmu by se proto občan uvažující o využití těchto výhod měl podrobně seznámit se Zákonem o daních z příjmu v aktuálním znění. Racionálnější ale je využít odborníků na danou oblast, v tomto případě daňových, nebo finančních poradců.

Uvažujete v souvislosti s novelou zákona o životním pojištění své osoby? Považujete životní pojištění za alternativní způsob spoření? Těšíme se na Vaše názory.