Nastiňme si nejprve princip, na kterém je kombinace uvedených dvou produktů založena. U klasického hypotečního úvěru vypočítá banka na základě výše úvěru, doby splatnosti a úrokové sazby takzvanou anuitu. Ta představuje výši měsíční splátky a obsahuje v sobě jak část určenou na úhradu úroků, tak i část určenou na snižování zbývajícího dluhu (tzv. úmor). Na počátku splácení úvěru je v anuitě převažující podíl určený na úroky a splátka jistiny je minimální. S postupem času pak logicky převáží v anuitě část určená na splácení jistiny úvěru.
U kombinace hypotečního úvěru a kapitálového životního pojištění hradí klient hypoteční bance po celou dobu splatnosti úvěru pouze úroky a jistina je splacena jednorázově až na konci doby splatnosti. Odděleně přitom platí také pojistné na kapitálové životní pojištění, z jehož výnosu na konci doby pojištění splatí jednorázově celou jistinu úvěru. Je tedy patrné, že v tomto případě zaplatí dlužník více na úrocích u hypoteční banky (úroky jsou zde vyšší hned v prvním měsíci splácení a s postupem času se rozdíl stále zvyšuje). Aby byla kombinace hypotéky a KŽP výhodná, musí být vyšší suma zaplacených úroků něčím kompenzována. Pojďme se tedy podívat na některé často proklamované výhody a zkusme se zamyslet nad tím, jak to s nimi skutečně je (níže uvedené přesvědčovací argumenty jsou čerpány z propagačních materiálů některých hypotečních bank a finančních poradců).
1. Dlužník zajistí sebe i svou rodinu po celou dobu trvání hypotéky
Zajištění rodiny pro případ úmrtí či invalidity hlavního dlužníka je jistě záslužná věc a mnoho zájemců o hypotéku na tento argument slyší. Pokud bychom ovšem měli kombinaci hypotéky a KŽP volit jen z důvodu zajištění proti riziku, dopustíme se velkého omylu. Kapitálové životní pojištění je pro tyto účely relativně drahým produktem a jednoznačně výhodnější je zde použití rizikového životního pojištění (nejlépe s klesající pojistnou částkou). Jeho výhodou je mimo jiné i to, že vedle splátek úvěru není rodinný rozpočet zatěžován zbytečně drahým pojištěním a zároveň nesplacený dluh neohrozí v případě neštěstí pozůstalé. Měli bychom rovněž pamatovat na to, že pojištění je produkt určený k omezení určitých rizik – nikoli primárně ke zhodnocování peněz, což slibuje kapitálové životní pojištění. Více o základech životního pojištění naleznete zde.
2. Po splacení hypotéky dostanete peníze navíc
Při uzavírání kapitálového životního pojištění argumentují poradci často předpokládaným zhodnocením vložených prostředků ve výši šest až osm procent ročně (výjimkou nebývá ani slib 9 % zhodnocení). Slibují přitom nejen zajištění proti vybraným rizikům, ale i vrácení desítek až stovek tisíců korun po skončení doby pojištění. Toto tvrzení je ovšem velmi sporné. Pojišťovna totiž zaručí svým klientům pouze zhodnocení v určité výši a zbylá část výnosů je variabilní. V praxi to tedy znamená, že pojišťovna garantuje pouze tzv. technickou úrokovou míru (v současnosti kolem tří procent ročně) a zbylá část celkového výnosu závisí na tom, jak dobře zvolená pojišťovna hospodaří. Může tak vydělat nadprůměrných osm, stále dobrých pět, nebo také pouze garantovaných X procent ročně. Nesmíme zapomenout ani na to, že budoucí výnos „navíc“ musíme diskontovat k současné hodnotě peněz (při dvouprocentní míře inflace má 200 tisíc korun obdržených za dvacet let v současnosti hodnotu necelých 135 tisíc korun). O tom, jak ošidné může tvrzení ohledně zhodnocení vkladů ze strany pojišťoven být, pojednává tento a tento článek.
3. Vyšší nároky na odpočty z daňového základu než u klasické hypotéky
U každého úvěru na bydlení (tedy i u hypotéky) dává zákon možnost odečíst od základu daně z příjmu fyzických osob úroky zaplacené z těchto úvěrů v daném zdaňovacím období až do výše 300 tisíc korun ročně. V případě klasické hypotéky se tak nároky na daňové odpočty v čase neustále snižují, protože se průběžně snižuje i podíl úroků v každé měsíční splátce. Naproti tomu u kombinace s KŽP platí po celou dobu splatnosti dlužník stále stejné částky na úrocích a o tyto úroky si snižuje daňový základ. Navíc si může snížit daňový základ až o 12 tisíc korun ročně za zaplacené pojistné.
Měli bychom si ovšem uvědomit, že hypoteční úvěr není primárním nástrojem
|
Pro kombinaci... |
|
v případě špatného hospodaření pojišťovny se hypotéka notně prodraží |
|
nemáte jistotu, o kolik pojišťovna vaše peníze zhodnotí |
|
|
|
Proti kombinaci... |
|
možnost získání dodatečných výnosů, pokud bude pojišťovna nadprůměrně dobře hospodařit |
|
možnost vyšších odpočtů od základu daně, zejména v případě, že KŽP končí až po šedesátém roku věku dlužníka |
daňové optimalizace. Již proto výše uvedené argumenty ztrácejí do určité míry svou váhu. Navíc, daňové odpočty jsou opravdu zajímavé až pro dlužníky v nejvyšších pásmech daně z příjmu a u vysokých úvěrů. Pro příklad můžeme uvést, že pro aplikaci maximálního odpočtu z daňového základu by při pětiprocentní úrokové sazbě musel dlužník čerpat úvěr ve výši šesti milionů korun. Dvanáct tisíc korun ročně jako odpočet za životní pojištění lze odečítat pouze za předpokladu, že pojištění neskončí dříve než v 60-ti letech věku pojištěného (více o životním pojištění a daňových odpočtech čtěte zde).
4. Hypotéku získají díky kombinaci i starší žadatelé
S tímto argumentem nemůžeme souhlasit ani částečně. Již v požadavcích hypotečních bank na parametry kapitálových životních pojistek je stanoveno, že pojištění je sjednáno minimálně na dobu splatnosti hypotéky, nejdéle však do 65 let věku dlužníka. Věková hranice je tedy naprosto stejná, jako u klasických hypotečních úvěrů, a banka i zde požaduje splacení během produktivního věku. Kapitálové životní pojištění zde tedy k hypotéce nikterak nepomůže a jako podpůrný zajišťovací prostředek by mělo každé bance stačit rizikové životní pojištění se snižující se pojistnou částkou.
5. V případě kombinace získá dlužník výhodnější úrokovou sazbu
Ani tento argument nemusí být v řadě případů vzhledem k současné nízké úrovni úrokových sazeb pravdivý a jeho základy lze hledat spíše v minulosti. Pokud se podíváme na stávající nabídku hypotečních bank, jsou v drtivé většině případů sazby u obou variant na přibližně stejné úrovni.
6. Kombinací lze dosáhnout snížení měsíčního i celkového finančního zatížení
Lze jen velmi těžko odhadovat, zda v konkrétním případě bude výhodnější varianta s kapitálovým životním pojištěním či bez něj. Nemůžeme totiž spolehlivě odhadnout, jak bude pojišťovna zhodnocovat svým klientům spořící složku pojistného a kolik zbude finálně po splacení hypotéky dlužníkovi k dobru. V každém případě ovšem můžeme v drtivé většině případů vyvrátit tvrzení, že kapitálové životní pojištění pomůže ke snížení měsíčního zatížení rodinného rozpočtu. Musíme totiž vzít v úvahu, že měsíční náklady na úvěr mají v obou případech dvě složky: platby hrazené bance a platby hrazené pojišťovně. Měsíční zatížení pak dostaneme součtem těchto dvou položek a odečtením dopadu případných odpočtů od základu daně z příjmu. Jednu z variant výsledného měsíčního zatížení ukazuje i následující tabulka vypočtená pro třicetiletého zájemce o hypoteční úvěr jeden milion korun se splatností dvacet let. Předpokládaná úroková sazba činí v obou případech 5,5 procenta ročně.
|
Pouze hypotéka |
Kombinace | |
| Platba bance |
6 879 Kč |
4 583 Kč |
| Platba pojišťovně |
221 Kč |
4 354 Kč |
| Celkové měsíční výdaje |
7 100 Kč |
8 937 Kč |
| Nárok na snížení daňového základu v 1. roce |
54 300 Kč |
55 000 Kč |
| Nárok na snížení daňového základu v 10. roce |
36 250 Kč |
55 000 Kč |
| Nárok na snížení daňového základu v 20. roce |
2 400 Kč |
55 000 Kč |
Reklama
