Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Životní pojištění kvůli daňové úlevě?

  9:28aktualizováno  9:28
Životního pojištění jako tématu je teď všude plno, ale občas se při dotazech, reakcích i některých novinářských příspěvcích zdá, jako by nešlo vždy o stejnou věc. Proto si na úvod vyjasněme základní pojmy, také kvůli případným nedorozuměním při diskusi. V
Životního pojištění jako tématu je teď všude plno, ale občas se při dotazech, reakcích i některých novinářských příspěvcích zdá, jako by nešlo vždy o stejnou věc. Proto si na úvod vyjasněme základní pojmy, také kvůli případným nedorozuměním při diskusi. V zákoně o dani z příjmu, jehož novela umožňuje daňové odpočty, se hovoří o soukromém životním pojištění, což je pojem velmi široký a obecný. Skrývá se za ním řada produktů zajišťujících různou pojistnou ochranu – od komplexních programů kapitálového životního pojištění až po důchodové pojistky.

Není pojištění jako pojištění
Pojmem kapitálové životní pojištění budeme v tomto textu rozumět pojištění pro případ smrti a dožití, s připojištěním pro smrt úrazem, trvalé následky úrazu, denní odškodné při léčení úrazu, případně připojištění závažných onemocnění, invalidity a dalších možných doplňkových služeb. Většina nově sjednávaných moderních programů má rezervotvornou složku, takže z části zaplaceného pojistného se tvoří tzv. kapitálová hodnota. Pro rozdílný rozsah plnění je těžké jednotlivé produkty jednoduše srovnávat, čemuž se ze stejného důvodu obvykle brání i samy pojišťovny.

Největším pokušením pro obchodní zástupce pojišťoven zůstává co možná nejvyšší pojistná částka právě u tohoto typu pojištění. Odpočty z daní podpořené silnou reklamní kampaní a širokou veřejnou i odbornou diskusí dávají nesolidním prodejcům do rukou paradoxně další účinný nástroj pro jejich konání.
Hlavním důvodem preference kapitálových životních pojistek ze strany prodejců jsou velmi vysoké provize. Tak vysoké, že některé prodejní firmy přidávají k uzavřené smlouvě mobilní telefon či dovolenou u moře zdarma.
Další z produktů využívaných nyní pro daňové úlevy, kterým je důchodové pojištění, zde budeme chápat jako moderní službu, která umožňuje přístup ke kvalitním investičním nástrojům. Klient v něm neplatí za riziko úmrtí a převážná část jeho vkladů se spoří a zhodnocuje. Samozřejmostí by měla být možnost informovat se průběžně o stavu odbytného.

Kolik to vynáší?
Zhodnocení uváděné pojišťovnami má u kapitálových životních pojistek objektivní význam spíše u tzv. mimořádného pojistného (v podstatě jde o jednorázový vklad za účelem zhodnocení). Skladba běžného pojistného je totiž obvykle natolik neprůhledná, že nelze rozeznat, kolik se spoří a kolik platí pojišťovně za riziko. Cena jednotlivých pojišťoven za stejnou pojistnou částku se přitom liší a tak je posuzování zhodnocení pravidelných plateb dost zavádějící.

Zjednodušeně řečeno, je rozdíl, jestli došlo ke zhodnocení stokoruny ze 300 Kč, nebo ze 600 Kč zaplaceného pojistného. Zbytek uvedených dvou částek představuje v obou případech náklad pojišťoven na stejné zajištění. U moderního důchodového pojištění s přístupem do podílových fondů je poměr mezi vloženými prostředky a náklady pojišťovny mnohem příznivější a díky daňové úlevě může být efektivní úrok dokonce vyšší než hodnota výnosu uváděného pojišťovnou.

Pojistku kvůli odpočtu daní?
Kapitálovou životní pojistku by klient neměl sjednávat výhradně za účelem dosažení daňové úlevy. Zde nadále platí, že se pojistná částka určuje podle rozsahu zajištění, kterou klient a jeho rodina potřebuje. Pojistná částka pro případ smrti je totiž tím, co výrazně posouvá cenu služby směrem nahoru. Rozhodně je tedy nevýhodné, zvyšovat na nátlak agenta hodnotu pojistné částky kvůli vyšší platbě.
Výhodnější je určitě zvýšit za účelem výraznějšího spoření základní pojistné při zachování odpovídající pojistné částky, což dobrá pojišťovna umožňuje. Při optimalizaci platby, kterou si chceme odečítat z daňového základu, je dobré mít na paměti, že úrazová část kapitálových životních programů odečitatelnou položkou není.

Co když už pojistku mám. Jak je to s daňovým odpočtem?
Řada existujících smluv nesplňuje podmínky pro uplatnění daňového odpočtu. Nejčastějšími důvody jsou kratší sjednaná doba pojištění než do 60. roku věku a možnost výběrů kapitálové hodnoty v průběhu trvání pojistky. Většina solidních pojišťoven již obeslala klienty informačním dopisem a zájemci o odpočet tak obvykle mají možnost provést příslušnou úpravu.
Samostatnou diskusi si zaslouží vklady a výběry mimořádného pojistného, které jsou klienti zvyklí využívat jako poměrně výnosný (obvykle nad 8 % p.a.) a přitom velmi likvidní (výpovědní doba řádově několik týdnů) způsob zhodnocení volných prostředků.

Co když skončím dříve?
Pokud si klient po určitou dobu platí životní pojistku a provádí daňový odpočet, je vázán do 60. roku věku. Při dřívějším zrušení jej čeká sankce. V prvé řadě se jedná o zvýšenou sazbu zdanění výnosu v odbytném, která běžně činí 15 %, zatímco sankční činí 25 %. Dále je pojistník povinen provést zvýšení svého vyměřovacího základu o částku, kterou za dosavadní dobu trvání smlouvy uplatnil jako odpočet.

Jaké máte zkušenosti s nabídkou daňových úlev? Setkali jste se již s agentem, který něco prezentoval nesprávně? Využijete odpočtů z daňového základu?

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
Když se sport stane neúmyslným viníkem. Situace, které stojí peníze

K nehodě dojde snadno. Stačí se vrhnout na sport a aktivity, na které je čas jen o dovolené či o víkendu. Škodu pak můžete způsobit nejen sobě, ale i jiným...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.