Finanční poradce Vladimír Weiss je přesvědčen, že lidé, kteří mají nakročeno ke zdravotním problémům kvůli výkonu své profese, by měli vážně uvažovat nad tím přizpůsobit tomu i svou životní pojistku.
„Pokud hovoříme například o rizikové výdělečné činnosti, tak základ rizikového plánu je jasně daný. Pohotovostní rezerva a pojištění invalidity a úmrtí. V případě rizikové činnosti můžeme využít některého doplňkového připojištění, které kryje riziko pracovní neschopnosti nebo závažného onemocnění,“ vysvětluje Weiss.
Zajistěte svou rodinu a blízkéChraňte sebe a svou rodinu před finančními důsledky nepředvídaných situací. Uzavřete pojistku proti riziku trvalé invalidity nebo smrti. Přehled všech nabídek pojištění naleznete zde. |
K nastavení pojistné smlouvy je podle něj však vždy nutné přistupovat s rozmyslem. Pokud si například lesák, který denně pracuje s motorovou pilou, nechá pojistit pouze ruce, protože má strach, že přijde o prsty, ale poté se stane invalidním například z důvodu nemoci páteře, pojistka rukou mu bude k ničemu. Podle analytiků životního pojištění tak prioritou zůstává pojištění smrti, invalidity a dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu úrazu i nemoci.
„Toto vše je pak možné, je-li k tomu dostatek financí, dále doplnit o připojištění trvalých následků vinou úrazu nebo závažné nemoci,“ říká analytik životního pojištění společnosti Partners Pavel Krejčík.
Nespoléhejte jen na pojistku
Nepřehlédněte |
Analytici upozorňují, že jenom na pojistku se nelze spoléhat. Doporučují rozvrhnout si takzvaný rizikový plán, což není nic jiného, než uvědomění si rizik a priorit s důrazem na ochranu příjmu ve chvíli, kdy o něj člověk přijde kvůli zdravotním problémům. Rizikový plán by přitom měl vycházet z kombinace pohotovostní rezervy a vhodně nastaveného pojištění.
„Je zapotřebí rozlišovat nepříznivé události s krátkodobým a s dlouhodobým dopadem do domácího rozpočtu. Události s krátkodobým dopadem bychom v ideálním případě měli být schopni řešit pohotovostní rezervou. Naopak události s dlouhodobým dopadem je vhodné řešit správně nastaveným pojištěním,“ vysvětluje Vladimír Weiss.
Pohotovostní rezerva v ideálním případě podle něj dosahuje výše šestinásobku měsíčních výdajů. Problémem však je, že většina živnostníků si o takto nastavené rezervě může nechat jen zdát. Podle průzkumu agentury IPSOS z konce loňského roku finanční rezervu na dobu delší než půl roku má totiž vytvořeno pouze necelých 30 procent živnostníků a jenom zhruba 20 procent živnostníků se svou finanční rezervou vydrží déle než tři měsíce. Pro drtivou většinu (53,1 %) živnostníků naopak znamená výpadek pravidelného příjmu, byť jen na tři měsíce, vážné finanční obtíže.
„Živnostníky nenadálý výpadek příjmu z důvodu úrazu či nemoci ohrožuje o to více, protože za ně práci nikdo jiný neudělá. Přitom platí, že čím delší výpadek, tím horší problém pro rozpočet jednotlivce či rodiny,“ říká Pavel Krejčík.
Nepodceňujte komerční pojištění
Výzkum agentury IPSOS uvádí, že rovnou tři ze čtyř živnostníků v ČR si k povinnému zdravotního pojištění neplatí vůbec žádné nemocenské připojištění a v případě úrazu či nemoci tak nemají nárok na žádné nemocenské dávky. V praxi to obvykle znamená, že při nějaké nechtěné události, kam patří i nemoc nebo úraz, si musejí půjčit peníze. Většina z nich přitom nemá na výběr.
Nedaří se vám ušetřit?Máte pocit, že není kde a jak ušetřit? Přečtěte si praktické tipy finančního poradce Partners Jiřího Kubíka, kde často zbytečně unikají peníze. |
Podle průzkum je u 75 procent českých živnostníků jejich příjem z podnikání hlavním příjmem jejich rodin. Pouze pět procent živnostníků uvedlo, že jejich rodinný rozpočet je na zdroji z příjmů z jejich podnikání zcela nezávislý.
I přes uvedená rizika mnozí živnostníci komerční připojištění podceňují. Z průzkumu vyplývá, že velká část z nich buď není komerčně připojištěna vůbec, anebo nemá svoji pojistku správně nastavenou. Což ukazuje i to, že více než 35 procent těch, kteří pojištění jsou, nemá sjednáno denní odškodné po dobu pracovní neschopnosti.
Čtěte takéPraktický návod jak si udělat rodinný audit, aby vám neutíkaly peníze  |
Problém také mnohdy spočívá v povinnosti doložit odpovídající měsíční příjem, který určuje parametry pojistné smlouvy a výši pojistného v případě pojistné události. Některé z pojišťoven už toto dokáží překonat nabídkou sjednání pojištění i do výše několika milionů korun, které není odvozeno od doložení příjmu, ale od doložené výše obratu.
„Měsíční pojistné v tomto případě běžného klienta z řad osob samostatně výdělečně činných vyjde od 500 do 1 500 korun. Přitom pojištění invalidity může dosahovat například až částky dvou milionů korun, aby byl člověk schopen pokrýt rozdíl mezi měsíčními výdaji a státním invalidním důchodem do konce produktivního věku a pojištění úmrtí může krýt například nesplacenou část hypotečního úvěru,“ vysvětluje Krejčík.
