Když už životní pojištění máte, je dobré vědět, co máte pojištěné. Třeba proto, abyste nebyli nemile překvapeni, když za nemoc, o níž si myslíte, že je závažná, nic nedostanete. "Setkala jsem se s klientkou, která žila sama, přesto měla tři životní pojistky. Snažila jsem se jí je vymluvit, ale stála si za svým – má na nich připojištění, kdyby se jí něco stalo," vypráví finanční poradkyně Jana, jež nechce uvést celé jméno.
A pokračuje: "Jenomže pak měla vážný problém se srdcem, ležela v nemocnici a dělali jí srdeční by-pass. Ani z jedné pojistky nedostala nic. Buď vůbec nebyla připojištěna na závažná onemocnění, nebo nesplnila podmínku, že musí jít minimálně o dvojnásobný by-pass."
Na co se ptát, když uzavíráte životní pojistku
Samo životní pojištění moc výjimek nemá. Pojistnou událostí je smrt pojištěného a to je poměrně neoddiskutovatelná záležitost. Pokud si však budete uzavírat navíc nějaká připojištění, ptát byste se měli.
- Pojištění trvalých následků úrazu: Chtějte takzvané pojištění s progresivním plněním. Znamená to, že při úrazu s malými následky vám budou počítat procenta z pojistné částky, pokud budou následky závažné (zůstanete na vozíku, přijdete o zrak...), bude se pojistné plnění vypočítávat z několikanásobku původní pojistné částky. V současnosti pojišťovny nabízejí až šestinásobek. Výhodou je cena, která je podstatně nižší, než kdybyste si rovnou sjednali vysokou pojistku.
Chtějte zároveň vědět, od jakého tělesného poškození bude pojišťovna plnit. Existují totiž tabulky, ve kterých je poškození vyčísleno v procentech. Například ztráta všech prstů u nohy může být hodnocena 15 procenty. Když přijdete jen o malíček, bude to adekvátně méně, jestliže máte pojistku, ve které se plní až od desetiprocentního tělesného postižení, nedostanete nic. - Pojištění denních dávek pracovní neschopnosti: Ptejte se, od kterého dne pracovní neschopnosti dostanete sjednanou denní dávku. Může to být po 10, ale také po 36 dnech pracovní neschopnosti. V druhém případě zaplatíte za pojištění méně, ale musíte počítat s tím, že ho nejspíš nevyužijete. Zjistěte si také to, odkdy pojistka běží. Pojišťovny obvykle začnou platit za nemoci, které se projeví za měsíc či dva po uzavření smlouvy – předcházejí tak pojistným podvodům. Lhůta však může být i delší, měli byste vědět, jaká je ta vaše.
- Pojištění závažných onemocnění: Pojišťovna má seznam, v němž je poměrně jasně určeno, kterých onemocnění se připojištění týká. Chtějte ho vidět, nespokojte se s tvrzením, že se jedná o rozšířené civilizační choroby.
- Pojištění denního odškodného: Peníze se vyplácejí za dobu, kdy léčíte úraz (nikoli nemoc). Ptejte se, zda – když se pojistka platí od 15. dne léčby úrazu – se vyplácí zpětně od prvního dne, či až od oné patnáctidenní hranice dál. Mnohdy se lidé stále léčí, ale už nejsou v pracovní neschopnosti. Informujte se, zda je pracovní neschopnost podmínkou výplaty.
Co vám vlastně nabídnou?
Představili jsme pojišťovnám klienta, který pojistku potřebuje, protože na jeho příjmu je závislá žena a dítě. Chce být přitom pojištěn pro případ smrti, ostatní připojištění ho nezajímají. Plánuje však využívat daňových úlev a alespoň něco spořit na stáří.
Zhodnocení jsme stanovili pevně 2,4 a pět procent. To proto, aby někdo nedosáhl líbivých úspor na základě nereálných představ o osmi až deseti procentech, jež pojišťováci mnohdy nabízejí.
Jak je vidět z tabulky, aniž by pojišťovny počítaly s různými připojištěními, nabídka je poměrně nesourodá. Pojistné od 1 000 do 2 350 korun měsíčně, úspory po třiceti letech od 217 tisíc do 895 tisíc (u zhodnocení 2,4 procenta).
Pro správné rozhodnutí si klient musí ujasnit, co chce: zda je pro něho důležitější nižší měsíční platba, nebo vyšší úspory ve stáří.
Pro porovnání jsme požádali také o výpočet čistě rizikového pojištění, na němž si zákazník nespoří, jen platí za riziko. Tady je rozdíl v cenách patrnější – platilo by se od 158 do 628 korun měsíčně. Zbylé peníze by mohl klient spořit prostřednictvím jiných finančních produktů, čímž by si tvořil rezervu na stáří. Nevýhodou je, že nelze využít daňových úlev, které mu však mohou přinést jen 1 800 korun za rok (kdyby zůstaly po celou dobu stejné, je to celkem 54 tisíc korun).
