Životní pojistka? Pro každého se nehodí

Trh životních pojistek jako by byl nekonečný - co ústav, to alespoň pět různých typů životních pojistek. Kdo se v tom má vyznat? Klient by měl mít alespoň základní představu, aby nekoupil produkt, který mu nebude nijak užitečný. Životní pojistky totiž nejsou za hubičku, ale za dost velké, a hlavně dlouho placené pojistné.

Podle Dušana Šídla, analytika Fincentra, by se měl pojistit ten, na jehož příjmu jsou závislé jiné osoby. „Kdo chce platit méně, měl by si vybrat čistě rizikové pojištění,“ doplňuje Šídlo. Například třicetiletý muž zaplatí za milionovou pojistku kolem 350 korun měsíčně. Po deseti letech trvání pojištění ale nedostane nic.

Chce-li být pojištěn a zároveň chce šetřit, musí si připravit mnohem více. Aby měl po deseti letech milion, musel by platit na pojistném v kapitálové životní pojistce přes deset tisíc korun měsíčně. Průměrný investor si jistě dokáže spočítat, že při takové platbě za deset let dokáže při rozumném zhodnocení naspořit více než milion. A to i kdyby někde jinde zaplatil za rizikové pojištění oněch 350 korun - celkem 42 tisíc. Zdá se, že kapitálové životní pojistky nejsou takovou bombou, jakou se mohou zdát při pohledu na reklamní spoty.

Životní pojistka - nižší daně!

Jenže do hry vstupuje další faktor. Tím jsou příspěvky zaměstnavatele a daňové úlevy. A ten rázem z pojistek dělá produkt, který je zajímavý i z hlediska spoření. Roční daňová úleva je závislá na celkových příjmech v daném roce. Každý si může odepsat z daňového základu dvanáct tisíc korun. „Podmínkou je, aby pojistka byla uzavřena do šedesáti let věku klienta a aby její trvání bylo alespoň pět let. Nově je od letošního roku nutné i to, aby pojistná částka pro případ dožití byla alespoň 40 nebo 70 tisíc. První částka platí u pojistek do patnácti let trvání, druhá je určena pojistkám na delší dobu,“ vysvětluje Petra Bartoníčková z Kooperativy.

Zaměstnavatel může svému zaměstnanci přispět do životní pojistky částkou osm tisíc korun ročně. Jsou to peníze, ze kterých se neplatí žádné daně ani sociální a zdravotní pojištění. Nezáleží přitom na výši platu zaměstnance, a dokonce ani na tom, kolik zaměstnavatelů člověku přispěje. I u dvouhodinového pracovního úvazku je možné tento příspěvek uplatnit, a má-li klient takové úvazky čtyři u čtyř zaměstnavatelů, může dostat na účet životního pojištění až 32 tisíc korun za rok. V tom případě se rozhodně vyplatí životní pojistku sepsat.

Na co si dát pozor?

Při uzavírání životní pojistky dbejte na to, aby pojistná částka mohla být v průběhu trvání pojistky měněna. Dnes pojištění potřebujete, ale až vyrostou děti, platili byste zbytečně za krytí rizika, které už nebude aktuální. Vyberete-li si pojištění investiční, budete moci zvolit i oblast, do které budou vaše peníze investovány.

Kde znásobit peníze za rok, či deset let? Více ZDE.

Ptejte se na poplatky a dokonce i u nejvýhodnějších pojistek počítejte s tím, že pojistné za první rok nenávratně skončí mimo váš účet. Ptejte se, chtějte slyšet odpovědi - pojišťovna, která ještě před začátkem smluvního vztahu šetří informacemi, jich nebude mít víc, až nastane nějaký problém. „Oslovila jsem všechny pojišťovny, které prodávají v Česku životky s dotazem: Jaká je u vaší pojišťovny nejnižší možná pojistná částka na životní pojistce, u které bych si mohla odečítat pojistné ze základu na daně? Kolik a jaká je to pojistka? - svěřuje se klientka. „Konkrétní odpovědi se mi dostalo jen od Komerční pojišťovny a Kooperativy. Ostatní buď na e-mail do druhého dne nereagovaly, nebo mne naopak zahrnuly spoustou informací. Jen tu požadovanou jsem mezi nimi nenašla.“
 
Vyměnit starou pojistku za novou?

Máte starší životní pojištění a z pojišťovny vám občas telefonují, že byste si ji měli změnit za modernější produkt? Co se za tím skrývá? Existují už skutečně lepší pojistky, nebo máte naopak sjednáno něco tak výhodného, že pojišťovna potřebuje výměnu, aby na vás neprodělávala?

Obojí je pravda. Klient dnes rozhodně najde v nabídce pojišťoven produkty, o kterých se v našich krajích před pár lety zákazníkům ani nesnilo. Můžete mít pojistku, při které ve skutečnosti skoro nejste pojištěni, jen spoříte, přijímáte příspěvky zaměstnavatele, a navíc ještě šetříte na daních, když se změní situace, stanovíte si pojistnou částku a ze dne na den pojištěni jste...

Starší pojistky jsou obvykle méně pružné. Pojistná částka se moc měnit nedá, nebo jen za podmínek, které pro klienta nejsou zvlášť výhodné. „Jsou také typické velmi nízkou pojistnou částkou, která při současné úrovni cen a platů neplní funkci kvalitního zabezpečení,“ vysvětluje tiskový mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. S moderními typy pojištění jako by se roztrhl pytel - Dynamik, Investor, Rentinvest nebo prostě jen investiční pojištění. Plné stránky reklam a spousta reklamních šotů.

Má však jejich nabídka nějaké ale?

Ten, kdo zatím žádnou pojistku nemá a dojde k závěru, že ji potřebuje, neudělá chybu, když si podmínky investičních pojistek důkladně prostuduje. Klient, který už starší pojistku má, by si měl před podpisem nové, tedy přepracované smlouvy uvědomit, že starší typ pojistky mu pravděpodobně nabízel vysoké garantované zhodnocení - vždyť ještě před pěti lety byla technická úroková míra, tedy zjednodušeně výnos, který klientovi každoročně pojišťovna musí připsat, běžně pět procent. Dnes je horní hranice 2,4 procenta. Tedy „zaručený“ výdělek nižší.

Navíc hraje roli i skutečnost, kterou popisuje Miriam Hanáková z makléřské společnosti Slon: „Každá pojistka kapitálového typu má v sobě zakalkulované poplatky. Jejich výše se obvykle pohybuje v hodnotě ročního až dvouletého pojistného. Tento poplatek již mají starší pojistky splacen, u nové na klienta teprve čeká. Některé pojišťovny umějí pojistku převést 'šetrně', ale to klient většinou pozná, až když si přečte první roční výpis.“ 

Penzijní připojištění představuje výhodnou formu dlouhodobého a bezpečného spoření, zvláště pokud nemáte daleko do důchodu. Více o této zajímavé formě spoření se dočtete ve speciální příloze Fincentra o penzijním připojištění.