S výběrem smlouvy by vám měl poradit odborník. Nebo alespoň poučený pracovník pojišťovny, který by navíc měl zachovávat základní pravidla „pojišťovácké slušnosti“. Třeba to, že by podrobnosti o vaší smlouvě a jejích podmínkách neměl řešit na veřejném prostranství.
„Stál jsem nedávno v dlouhé frontě u bankovní přepážky. U vedlejšího okénka zpovídala pracovnice zájemce o životní pojistku. Dozvěděl jsem se o pánovi skoro vše: co dělá, kdy byl na operaci žlučníku, kolik má dětí a kolik on i manželka vydělávají. Se mnou i všichni, kdo čekali, až je banka obslouží. Takové chování bych si ke svým klientům rozhodně nedovolil,“ říká finanční poradce Tomáš Kučera.
V každém případě se však zájemce o pojistku musí připravit na jistou dávku administrativy. Životní pojištění je totiž jedním z nejsložitějších pojistných produktů, proto je třeba také nenajdete k volnému prodeji na internetu.
Krok za krokem koupí životní pojistky
1. Potřebujete opravdu životní pojistku? Pak se obraťte na finančního poradce nebo na pojišťovnu. Poradce spočítá nabídky několika ústavů, což bývá pohodlnější než obcházet přepážky.
Tip: Dle zákona se ten, kdo s vámi sepíše pojistku, nazývá pojistný zprostředkovatel. Musí mít k dispozici osvědčení o registraci u ČNB, kterým prokáže, že je kvalifikovaný. Nestyďte se o ně požádat, budete mít jistotu, že nejednáte s neodborným makléřem v deváté větvi nějakého multilevelu.
2. S poradcem nebo pracovníkem pojišťovny byste měli podrobně probrat svůj záměr. Připravte se na otázky spojené s vaší rodinnou situací, majetkovými poměry a zdravotním stavem. Cílem je stanovit správnou pojistnou částku – kolik peněz má pojišťovna vyplatit vašim blízkým, pokud byste zemřeli. Obecně se dá říci, že by měla být vysoká minimálně jako váš roční příjem. Pak byste se také měli dozvědět, jaké jsou podmínky smlouvy a kolik budete platit.
Tip: Půjčte si domů formulář, přemozte se a přečtěte pojistné podmínky. Označte si místa, která vám nejsou jasná, a ptejte se zprostředkovatele na vysvětlení.
3. Samo vyplnění návrhu pojistné smlouvy není složité, zařídí ho poradce. Od vás bude potřebovat pro ověření doklad totožnosti.
Tip: Ve formuláři určíte, kdo dostane peníze, kdybyste zemřeli. Nemusíte se bát budoucnosti – takzvaná oprávněná osoba se totiž dá měnit, takže když se třeba podruhé oženíte, nahlásíte pojišťovně novou manželku jako současného příjemce peněz.
4. Spolu s návrhem smlouvy vyplníte zdravotní dotazník. Bývá podrobný a zeptá se na všechna vyšetření, léčbu, na adresu vašich lékařů i na to, zda kouříte či pijete alkohol a jak moc. Pokud se pojišťujete na vyšší částku nebo pokud se pojišťovně ve vašem zdravotním dotazníku něco nezdá, pošle vás k lékaři na prohlídku: změří vám tlak, udělají krevní testy, EKG... Někdy pojišťovna požaduje i informace o vašem majetku, opět jen u vysokých pojistných částek.
Tip: Nic nezamlčujte. Pokud se záměrně nezmíníte o léčbě astmatu, může se celkem snadno stát, že pojišťovna nevyplatí žádné peníze ve chvíli, když to bude třeba.
5. Návrh smlouvy podepište. Pozor, v den, kdy tak učiníte, nesmíte být v pracovní neschopnosti, smlouva by tak podle zákona nebyla platná. Potom zaplaťte pojistné. Většina pojišťoven chce totiž obvykle platbu předem. Asi proto, aby se pracovníci ústavu zabývali už jen skutečně vážně míněnými návrhy.
Tip: Někteří prodejci tlačí k podpisu smlouvy. Třeba tak, že klientovi slíbí porovnání nabídek pojišťoven, ale na příští schůzku přinesou vyplněný formulář jedné z nich s tím, že je nejvýhodnější. A pro urychlení už pojistku za vás i zaplatili. Na podobný nátlak nepřistupujte, víc než o vaše pohodlí jim jde o to, aby nepřišli o provizi.
6. Pojišťovna návrh posoudí a pak vám pošle pojistku, dokument o tom, že jste uzavřeli pojištění a jaké. Vpřípadě, že vás uzná jako příliš rizikového, může vás jako klienta odmítnout. V tom případě vrátí i zaplacené pojistné.
Tip: Pokud se rozmyslíte a rozhodnete se, že pojištění nechcete, vypovězte písemně smlouvu do osmi týdnů od podpisu. Podle zákona o pojistné smlouvě máte nárok na vrácení pojistného (ústav si může ponechat částku, kterou vynaložil na krytí rizika po dobu, kdy jste byli pojištěni, tedy maximálně oněch osm týdnů).
