Doby, kdy se za kubík vody platilo 80 haléřů, jsou dávno pryč. Od roku 1989 narostla průměrná cena vodného a stočného osmdesátkrát, na současných 65 korun.
Spotřeba vody za tu dobu klesla na polovinu. Zatímco před dvaceti lety člověk za den spotřeboval v průměru 170 litrů, dnes, kdy domácnosti šetří, vyčerpá jen 90 až 120 litrů vody.
Zvýšení ceny nejvíce pocítí Plzeňané
kde voda zdraží nejvícPlzeň 34 % |
Vodné a stočné podraží nejvíce v západočeské metropoli, oproti loňskému roku o 34 procent. Radnice musela zvednout ceny, protože financuje sama bez dotací údržbu a obnovu vodohospodářské sítě.
Protože tu však měli v posledních letech nejlevněji, cena není ani po zvýšení zcela nejvyšší. Za kubík vody nyní dají Plzeňané necelých 69 korun. Mezi krajskými městy jsou zhruba v polovině žebříčku. Podle radní Heleny Matoušové tak čtyřčlenná rodina, která spotřebuje 35 kubíků vody na osobu za rok, zaplatí letos o 2 450 korun více než dosud, měsíčně je to navýšení o 204 korun.
Další skokové zdražení pocítí obyvatelé Vysokého Mýta, kde cena oproti loňské vylétla o 18 procent. S celkovou cenou 59 korun za kubík však stále patří k levnějším městům. Desetiprocentní navýšení čeká lidi v okolí Šumperka a Vsetína, osmiprocentní potom v Táboře. Cena za metr krychlový vody se v těchto městech blíží hranici 70 korun.
Nejlevněji je například v Pelhřimově či Hodoníně
O necelá čtyři procenta více, zato nejvíce celkově, zaplatí za vodu obyvatelé Kladenska a Mělnicka, kubík je vyjde na 77 korun.
Sedma půlprocentního navýšení se dočkali lidé na Ústecku a Liberecku. Za jeden metr krychlový zaplatí přes 75 korun, což je jedna z nejvyšších cen v republice.
"O necelých 20 korun víc za měsíc zaplatí letos obyvatelé Berouna, Hořovic, Králova Dvora, Zdic a Žebráku," vypočítává ředitelka společnosti Vodovody a kanalizace Beroun Eva Krocová, cena metru krychlového vody i zde převýšila 75 korun. K nejdražším městům se řadí také Sokolov, Zlín, Pardubice, Mladá Boleslav a Hradec Králové. Všude zaplatí lidé za vodné a stočné přes 70 korun za metr krychlový.
Naopak nejlevnější vodu mají například obyvatelé Pelhřimova či Hodonína, kde i přes zdražení dají za kubík jen 47, respektive 52 korun.
Proč je voda stále dražší
Přestože se ceny vody v jednotlivých městech liší, odůvodnění vodáren jsou jak psaná přes kopírák. Zdražování nejčastěji svádějí na investice do nových kanalizací a čističek. Podle šéfa Sdružení oboru Vodovodů a kanalizací Františka Baráka je to jen polovina důvodu, druhou jsou stále se zvyšující ceny energií a chemikálií.
V tiskových zprávách vodárny vypočítávají, že k žádnému velkému dramatu nedojde, většinou bude muset rodina přidat ze svého rozpočtu 20 až 40 korun měsíčně. "Sledovali jsme meziroční růst cen ve 205 městech, v průměru se cena vodného a stočného zvýšila o 6,2 procenta," říká Michal Kaderka z agentury pro informace a analýzy Datank, která vodné a stočné sleduje pro srovnávací výzkum podmínek pro podnikání Město pro byznys.
Jak rozumět "vodním" pojmůmVodné - je cena za pitnou vodu z vodárny a za službu spojenou s jejím dodáním. Stočné - je cena za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Jednosložková cena vody - bývá v korunách za metr krychlový spotřebované vody (u většiny vodáren). Dvousložková cena vody - je uváděna ve dvou složkách, pevné a pohyblivé. Pevná se platí formou ročního paušálu a jeho výše závisí na kapacitě vodoměru (průtok v metrech krychlových za hodinu). U rodinných domků se částka pohybuje kolem tisícovky za rok. Pohyblivá bývá v korunách za metr krychlový (vodné a stočné) a platí se podle spotřeby. |
