Před euro-novelou zákoníku práce bylo zkrácení pracovního úvazku pro matku pečující o dítě do 15 let vázáno na podmínku, že matka je zároveň samoživitelka. Od roku 2001 to však neplatí. Když těhotná žena nebo žena pečující o dítě mladší 15 let požádá o zkrácení či úpravu stanovené pracovní doby, je jí zaměstnavatel povinen vyhovět. Pokud mu v tom nebrání provozní důvody.
Zákoník práce pamatuje na ochranu těchto žen také v souvislosti s pracovními cestami. Těhotné ženy a ženy pečující o děti do osmi let věku (je-li žena samoživitelka až do 15 let věku dítěte) nesmí zaměstnavatel bez jejich souhlasu vysílat na pracovní cesty.
I obecně platí, že zaměstnanec s nimi musí vyjádřit souhlas v pracovní smlouvě. I když však zaměstnankyně při jejím podpisu udělila souhlas s vysíláním na pracovní cesty, v případě, že je v době, kdy má být na takovou cestu vyslána, těhotná nebo pečuje o dítě mladší osmi let, resp. 15 let, tento souhlas v takovém případě nepostačí a zaměstnavatel si musí v této době vyžádat její nový souhlas. V případě, že s pracovní cestou žena těhotná či pečující o dítě mladší 8, resp. 15 souhlasit nebude, nemůže na ni být vyslána jenom na základě svého souhlasu v pracovní smlouvě.
Pracovní cestou se však myslí jenom cesta mimo místo výkonu práce sjednané ve smlouvě, což znamená, že pokud je místem výkonu práce sjednaná obec (například Brno), je takovou cestou každá mimo tuto obec. Pokud je však místo výkonu práce v pracovní smlouvě konkretizováno například na adresu sídla či provozovny zaměstnavatele, je pak pracovní cestou každá cesta mimo toto pracoviště i v rámci obce.
