Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zkušební doba: Strašák, nebo užitečný pomocník?

  10:00aktualizováno  10:00
I když zaměstnanci často chápou zkušební dobu jako nutné zlo, poskytuje jim užitečná práva a pomáhá při důležitém rozhodování. Základní zásadou, na kterou šéfové mnohdy zapomínají, je nenechat nového kolegu napospas osudu.

Když Petr Veselý nastupoval jako obchodní referent k novému zaměstnavateli, firmě zabývající se prodejem počítačových dílů, těšil se na práci, se kterou už měl zkušenosti. Doufal, že se v práci brzy zaběhne a že ho bude bavit. Skutečnost však byla zcela jiná. První den se od šéfa během deseti minut dozvěděl, jaká je jeho náplň práce. Od té doby projevoval šéf značnou neochotu, kdykoliv se s ním Petr přišel o něčem poradit. Protože nováčkovi nebyl přidělen rádce, který by mu v začátcích pomáhal, snažil se ptát svých kolegů, ale ti mu dávali najevo, že je zdržuje.

Den před koncem zkušební doby si šéf Petra zavolal a řekl mu, že není dlouhodobě spokojen s jeho prací a že zítra už nemusí chodit. Když se Petr zajímal o to, co přesně dělal špatně a proč ho o tom neinformoval dřív, šéf ho odbyl tím, že už je to stejně jedno.

Nezájem a pouhé čekání, zda pracovník „hozený do vody“ selže, patří k nejčastějším chybám, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí. Zvykat si na pracovní úkoly, postupně přebírat odpovědnost a seznamovat se s kolektivem, to se však bez podpory obejde jen stěží. „Nezájem o nového pracovníka, jeho nedostatečné zaškolení, opomenutí určit odpovědného kolegu, který nováčkovi pomůže, přílišný tlak na výkon v začátku a nejasná náplň práce vzbuzují v novém zaměstnanci napětí a strach, že práci nezvládne. To později vede ke zbytečným chybám,“ vysvětluje pražská personální konzultantka Ivana Pospíšilová.

Nelpěte na minulosti

Během zkušební doby dostává nový zaměstnanec šanci poznat, zda vykonávaná práce splňuje jeho očekávání, jestli zvládne pracovní tempo a dokáže se včlenit do firemního kolektivu. Zaměstnavatel často použije takzvaný adaptační plán, který obsahuje činnosti, jež má nový zaměstnanec zvládnout v určitém termínu. Plán také určuje, kdo bude pracovníka průběžně kontrolovat.

„Zaměstnanec by měl využít svých předchozích pracovních zkušeností, ale nelpět příliš na dřívějších návycích a postupech, když nejsou v souladu s firemní kulturou nového zaměstnavatele. Usnadní mu to adaptaci v nové firmě,“ radí Dagmar Vacková, personální ředitelka společnosti DHL Express.

Efektivním způsobem, jak nové pracovníky seznámit s firemní strukturou, bývá takzvané „kolečko“. Při několikatýdenním pobytu na různých odděleních na nováčky dohlíží různí vedoucí, a konečné hodnocení tak může být objektivnější. „Během prvních dnů ukážeme nováčkům, jak se vyrábí zboží, které budou později prodávat. Podívají se do výroby, nějakou dobu pracují ve skladu a pak vidíme, na co se hodí. Z mnoha tehdejších skladníků jsou dnes excelentní velkoobchodníci,“ popisuje svou zaměstnaneckou politiku Jiří Soukup, majitel firmy Keramika Soukup.

Přílišná srdečnost škodí

Kromě zvykání si na nové pracovní činnosti navazují nováčci kolegiální vztahy s ostatními. Vypořádat se s počáteční nedůvěrou „starých“ členů nebývá pro citlivější jedince jednoduché. Zlaté pravidlo praví: nesnažit se navazovat příliš rychle neformální vazby a nechovat se familiárně. Vymstít se též může sdělování informací intimního rázu, se kterými by měl nováček případně seznámit jen ty, které již dostatečně poznal.

V komunikaci s kolegy však může být překážkou také přílišná ostýchavost, kterou si mohou ostatní vykládat jako nezájem. Ivana Pospíšilová upozorňuje, že nováčci by se měli vyvarovat také poučování ostatních, moralizování, a naopak by se neměli bát zeptat, jak se řeší problém, se kterým si nevědí rady.

Pokud si nováček ochotně přibere navíc činnost, která leckdy ani nepatří do jeho náplně práce, dá tím najevo, že mu na výsledcích týmu záleží, že je ochotný táhnout s kolegy za jeden provaz. Kvalitní šéf by pak měl takový postoj ocenit.

Den na zkoušku

Jana Kořínková z poradenské společnosti Hofírek Consulting doporučuje v případě, že si zaměstnavatel není při výběru kandidáta jistý, uspořádat takzvaný zkušební den. Jestliže kandidát souhlasí, stráví jeden den ve firmě, aniž vznikne jakýkoli právní závazek. Sleduje činnosti, které bude později vykonávat, seznámí se s budoucími kolegy a pozná trochu firemní klima. Na konci dne mají obě strany více informací, aby se rozhodly, zda mezi sebou uzavřou pracovní smlouvu.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.