Součástí informační společnosti je dnes také využívání elektronických prostředků ke vzdělávání neboli e-learning (učení s pomocí elektronických médií prováděné přímo První zprávy o zkušenostech s ním potvrzují, že ani tato nová metoda není žádným trychtýřem urychlujícím získávání znalostí. Rychlost, jakou probíhá proces učení, zůstává totiž stejná.
V nadšení se očekávalo více
V počáteční fázi zavádění e-learningu se v Německu příliš sázelo na předpokládané snížení nákladů. Jenže vysoké investice do technologie pak často znemožnily rovněž nutné náklady na vývoj nových učebních postupů, na opatření, jež vedou k motivaci žáků a na tutorovu (tutor = průvodce učením) péči o žáky. Představa, že se poskytováním učebních obsahů on-line uspíší učení, se ukázala jako mylná. Učení potřebuje čas, který nelze libovolně zkracovat. Jestliže v posledních letech byly vysoce hodnoceny studie, které potvrzují vyšší efektivitu e-learningu ve srovnání s běžnými formami vzdělávání, je nyní takové paušální úsudky třeba brát s rezervou. Výsledky četných studií, které jsou mezitím k dispozici, si totiž protiřečí. Od e-learningu se očekávalo, že učení bude probíhat jen tak mimochodem a zábavnou formou. Aplikuje-li se však překonaný didaktický koncept programovaného učení na moderní vzdělávání založené na webových stránkách (Web-based Training WBT), což pro žáka znamená překlikávání ze stránky na stránku, nepřekvapuje, že si uživatelé stěžují na nudu.
Žádný pláč, ale šance k ponaučení
Jisté vystřízlivění z e-learningu přináší nyní šanci poučit se ze získaných zkušeností a znovu promyslet strategie vzdělávání. Přesto stále ještě existuje nebezpečí
Zaměstnavatele odrazují otazníky
Spolkový ústav odborného vzdělávání (BIBB) v Německu provedl šetření v 320 podnicích, z nichž jen 68 poskytlo informace o používání e-learningu na pracovišti. E-learning má dosud pouze nepatrný dopad v průmyslových podnicích, kde chybí čas, prostředí napomáhající učení a přístup k intranetu nebo internetu. Naproti tomu v podnicích, které e-learning zavedly, činí podíl tohoto učení na celkovém podnikovém vzdělávání více než 50 procent. Většina zkoumaných podniků e-learning nepoužívá a nehodlá ho zavést ani v budoucnu. Hlavním důvodem je nedostatek zkušeností s touto novou formou učení (23 %). Jako další argumenty proti používání e-learningu podniky uvádějí vysoké náklady (21 %), problémy s ochranou dat (18 %), možné zneužívání (17 %), nákladnou údržbu (17 %) a nedostatek vhodného softwaru (17 %). Personální manažeři a školitelé se necítí být adekvátně připraveni pro e-learning - tři čtvrtiny z nich by přivítaly pomoc v praktickém plánování a rozhodování.
O chtění něco změnit
Studie BIBB dochází k závěru, že zavádění e-learningu na pracoviště stále závisí na tom, do jaké míry jsou odpovědní činitelé připraveni přijímat riziko a provádět inovace. Firmy, které se již rozhodly pro tuto formu učení, přistupují k jejímu uskutečnění energicky a nabízejí řadu forem e-learningu, od učebních modulů a simulací přes přístup k informačním systémům a databázím až k učení založenému na sítích (intranetu nebo internetu).
Plné znění najdete v čísle 6/2003 měsíčníku Zpravodaj, Odborné vzdělávání v zahraničí, který vydává Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz.
