Hlavním důvodem je přebytek likvidity na finančních trzích, který v minulých měsících vytvořily centrální banky svou expanzivní monetární politikou. Je-li v ekonomice více peněz, musí začít zákonitě stoupat ceny. V momentě, kdy nové peníze proudí do ekonomiky nejprve skrze finanční sektor, začnou stoupat jako první ceny těch statků, které jsou subjekty ve finanční sféře poptávány nejvíce.
Není proto náhodou, že se v minulých měsících největšího růstu dočkaly ceny finančních aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy, následovány cenami komodit, jež díky monetární expanzi a hojnosti nových peněz začaly s mírným zpožděním rovněž výrazně růst.
Zlato jako bezpečného nositele hodnoty vidí i banky
Poptávku po zlatě však ovlivňuje i celá řada fundamentálních faktorů, které během finanční krize, ale i současného post krizového období, začínají vyplouvat na povrch. Zlato bylo odjakživa považováno za velmi bezpečné aktivum a nositele hodnoty. Právě tato jeho role v posledních měsících nabírá na významu, neboť řadě států se značnou zásobou dolarových rezerv začíná docházet trpělivost s americkým dolarem.
Expanzivní monetární a fiskální politika v USA, jejímž důsledkem je výrazné oslabování kupní síly americké měny, totiž rychle snižuje hodnotu dolarových aktiv, jakými jsou například americké vládní dluhopisy.
Některé centrální banky proto začínají do svých rezerv zlato ve velkém znovu nakupovat, což poptávku po tomto drahém kovu již delší dobu podpírá. Například před necelými třemi týdny šokovala obchodníky Indická centrální banka. Oznámila, že od Mezinárodního měnového fondu odkoupila 200 metrických tun zlata.
Jednalo se o největší jednorázový nákup za posledních třicet let, který by navíc nemusel být nákupem posledním. Spekuluje se totiž i o tom, že by s podobnou objednávkou mohla přijít také Čínská centrální banka. Ta letos v dubnu oznámila, že proti roku 2002, kdy naposledy reportovala stav zlatých rezerv, zvýšila svou zásobu zlata o necelých 80 %. Je přitom téměř jisté, že postupná diverzifikace směrem od dolaru ke zlatu bude pokračovat i nadále.
O tom, že má Čína o zlato skutečně zájem, navíc svědčí i nedávné zrušení zákazu držby zlata a stříbra pro soukromé osoby. Ty mohou nyní nejenže držet tolik zlata a stříbra kolik uznají za vhodné, ale navíc jsou dokonce masivní vládní mediální kampaní k nákupům těchto drahých kovů nabádány.
Zájem o zlato ale enormně roste i v západních zemích. Prodeje nejznámější americké mince American Eagle v prvních devíti měsících letošního roku stouply dvojnásobně. Celkový počet nově vyražených mincí v jedné z nejstarších světových mincoven, britské Royal Mint, pak proti minulému roku vzrostl dokonce čtyřnásobně.
Jaký je důvod této rostoucí poptávky? I v tomto případě jde především o snahu zabezpečit se proti negativním vlivům. Také běžní investoři si jsou totiž velmi době vědomi nejistoty, která obklopuje současnou situaci v největších světových ekonomikách. Ty sice začínají opět růst. Stále však visí velký otazník nad tím, jak se bude těmto zemím dařit poté, co přestanou působit podpůrné vlivy přicházející ze strany expanzivní politiky vlád a centrálních bank.
Pro Čechy zatím zlato není tak drahé
Jedním z klíčových faktorů ovlivňující cenu zlata je také kurz amerického dolaru. Zlato je totiž oficiálně kotováno právě v dolarech. Na jeho 24% růstu má proto za posledních šest měsíců značný podíl skutečnost, že během této doby ztratil dolar ke koši hlavních světových měn necelých 5 % ze své hodnoty.
Cena zlata v korunách však stále nedosahuje svého historického maxima. Ačkoli v posledních měsících, navzdory silné koruně, stoupá, prodává se zatím jedna trojská unce za necelých 19 800 korun. To je o tři tisíce korun na unci méně, než v únoru letošního roku.
