Zlatý padák je nejen štědré odchodné

O takzvaném zlatém padáku, štědrém odchodném, sní mnoho lidí. Musí si však na něj nechat zajít chuť, pokud nepatří k manažerům, jejichž pracovní poměr vznikl volbou či jmenováním.

Výška odchodného závisí na dohodě manažera s majiteli firmy a na tom, co si nechá zakotvit do manažerské smlouvy pro případ odvolání z funkce. Podmínkou domluvy o odchodném však je sjednání takzvané konkurenční doložky ve smlouvě. Jejím prostřednictvím si zaměstnavatel zajišťuje, aby vedoucí pracovník, který obvykle zná strategické informace firmy, neodešel s citlivými daty ke konkurenci, a bývalého zaměstnavatele tak nepoškodil.

Konkurenční doložka nesmí přesáhnout jeden rok

Konkurenční doložka vlastně říká, že pracovník nesmí určitou dobu - nejdéle jeden rok - po rozvázání pracovního poměru vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet (která se shoduje s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele nebo má soutěžní povahu s jeho podnikáním. O tom, že by manažer nesouhlasil s odchodným v manažerské smlouvě jen proto, aby se vyhnul omezení svého příštího uplatnění v oboru, pracovníci personálních agentur nevědí. "Takový případ si nevybavuji," říká vedoucí pobočky společnosti Manpower Hana Púllová. "Spíše jsem se setkala s tím, že si peníze vzal a pak se chtěl konkurenční doložce vyhnout," upřesňuje.

Tři podmínky pro nárok na odstupné:

* pracovní poměr rozvazuje zaměstnavatel,
* jde o ukončení hlavního pracovního poměru,
* pracovní poměr končí z organizačních důvodů zakotvených v § 46, odst. 1, písm. a) až c).

Odchodné totiž představuje tučnou sumu, kterou soukromé společnosti obvykle tají, aby nepopudily řadové zaměstnance. Je však známo, že například nový generální ředitel České televize Jiří Janeček bude do října dostávat plat 110 tisíc korun měsíčně a Rada České televize dále rozhodla, že v případě odvolání dostane jako odstupné šest měsíčních platů. Na šest měsíců stanovila i konkurenční doložku, tedy zákaz pracovat po odvolání z funkce u konkurence veřejnoprávní televize. Je nasnadě, že odchodné není v případě vedoucích pracovníků výslužkou, ale že vlastně kompenzuje manažerovi to, co je konkurenční doložkou citelně omezeno: totiž jeho další uplatnění v oboru, v němž se pohybuje. Kdyby takový vedoucí pracovník lhůtu nedodržel a nastoupil ke konkurenci dříve, musel by svému dřívějšímu zaměstnavateli zaplatit dohodnutou pokutu.

Podpis znamená vždy závazek

Mnoha podnikům se konkurenční doložka, kterou zákoník práce umožňuje teprve od roku 2001, zalíbila natolik, že ji dávají do smluv i řadovým pracovníkům, například poradcům nabízejícím další finanční produkty či odborníkům, kteří vyhledávají pro klienty kvalifikované pracovníky. "Při ukončení pracovního poměru to ale dělá potíže," říká Ivan Chomát, ředitel Úřadu práce hlavního města Prahy. Mnozí pracovníci si zřejmě neuvědomují, jak významným omezením pro ně konkurenční doložka je. "Každý by si měl důkladně přečíst, co vlastně podepisuje," zdůrazňuje ředitel Chomát.

Lítost nad odchodem zmírní odstupné

Víte, kdo nemůže dostat výpověď? Jak musí vypadat výpověď ze strany zaměstnavatele, aby byla platná? Přečtěte si tento související článek.

I bez konkurenční doložky a odchodného může řadový pracovník dostat při odchodu z firmy takzvaně peníze na cestu. Odstupné, které zákon garantuje dvěma průměrnými platy, má kompenzovat situaci, do níž se dostává, když nezaviněně dostal výpověď nebo se s ním podnik dohodl na odchodu z firmy. Nárok na odstupné vzniká jen u hlavních pracovních poměrů. Zapomenout na ně může každý, kdo sám podává výpověď nebo odchází dohodou. Tehdy se totiž předpokládá, že již má nějaké nové pracovní místo zajištěno. Tou nejdůležitější podmínkou pro vznik nároku na odstupné je, aby pracovní poměr končil z některého z důvodů vyjmenovaných v paragrafu 46, odstavec 1, písm. a) až c). Jde o organizační důvody, kdy se ruší či přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho část, případně se zaměstnanec stane v podniku nadbytečným. Jde o případy, kdy zaměstnavatel například propouští, aby zvýšil produktivitu práce, či provádí jiné organizační změny ve firmě.

Co je psáno, to je dáno

Zkušenosti ukazují, že je dobré, aby ve výpovědi nebo v dohodě o skončení pracovního poměru byly výslovně uvedeny důvody, které k nim vedly. Jinak se zaměstnanec vystavuje riziku, že se bude o nevyplacené odstupné přít. Zákonem garantované dvouměsíční odstupné může být v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu zaměstnavatele i zvýšeno, a to o celé násobky průměrných měsíčních platů. Výslužka, jak lidé někdy odstupnému říkají, se vyplácí zpravidla v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, případně i dříve, pokud se na tom pracovník se zaměstnavatelem dohodne. Opět je dobré výslovně termín výplaty odstupného napsat přímo do výpovědi nebo do dohody, aby se předešlo sporům. Zaměstnavatel nesmí odstupné zadržovat například proto, že mu odcházející zaměstnanec nevrátil pracovní pomůcky. Musí se jich domáhat samostatně, bez ohledu na výplatu odstupného.