Změní se důchody po vstupu do EU?

Budou mít čeští důchodci po 1. květnu stejné důchody, jaké jsou v západní Evropě? Dostane obyvatel České republiky důchod například z Německa, když tam bude po určitou dobu pracovat?

 Pokud se senioři obávají, že by se po květnovém přistoupení nějak podstatně zhoršila jejich životní úroveň, jsou jejich starosti zbytečné. I po vstupu totiž veškeré záležitosti spojené se starobními důchody zůstávají v kompetenci české vlády. To znamená, že Brusel nehovoří jednotlivým státům do jejich sociální politiky, a proto velikost penze plně závisí na rozhodnutích české vlády.
 
Každý stát má svůj sociální systém

Systém sociálního zabezpečení zatím víceméně záleží na jednotlivých státech - ať už členských, či nově přistupujících. Každý stát si tak stanovuje druhy a výši sociálních dávek včetně starobních penzí či jejich valorizaci.

Chcete vědět, jak si správně vybrat penzijní fond? Navštivte naši speciální sekci.

Výhodou však je, že by se postupně měla harmonizovat sociální politika například pro občany, kteří pracují ve více zemích Evropské unie. „Na občana EU se vztahuje sociální systém toho státu, ve kterém pracuje. Obecně platí základní princip nediskriminace - občané kteréhokoliv jiného členského státu mají stejná sociální práva jako občané státu poskytujícího sociální zabezpečení,“ uvádí se na stránkách informačního serveru o Evropské unii www.euroskop.cz.
 
Důchod od unie neexistuje

Až se plně otevře pracovní trh v Evropě, bude si moci každý svobodně vybrat, kde bude pracovat. S tím pochopitelně souvisí otázka, kdo bude započítávat odpracovanou dobu a kdo bude vyplácet důchod. Zatím neexistuje a ani v budoucnosti se nechystá „důchod od Evropské unie“. Nárok na starobní penzi totiž vzniká zvlášť v každé zemi, kde byl občan důchodově pojištěn, a to po dobu alespoň jednoho roku. Pokud by byl člověk zaměstnán v jedné zemi méně než 12 měsíců, přebírá odpovědnost za započítání dávek země posledního zaměstnání před nástupem do penze.

Odpracovaná doba v jednotlivých státech se pro nárok na důchod sčítá - důchod se pak skládá z jednotlivých položek, vypočítaných podle délky pojištění v každé jednotlivé zemi. To zjednodušeně znamená, že pokud bude český občan pracovat například nejdříve v České republice a pak v Rakousku, má nárok na penzi jak z Česka, tak z Rakouska.

Důchod je penzistovi zasílán na jakoukoliv adresu v unii, na které právě pobývá, takže přestěhováním do jiné země nárok na penzi nezaniká. Pozor na hranici odchodu do důchodu - ta se v jednotlivých zemích liší - obvyklý věk je 65 let, ale například v Dánsku je to 67 let.

Příklad

Zaměstnanec byl pojištěn 10 měsíců ve Francii, 9 měsíců v Portugalsku a poté pracoval až do penze v Německu. Odpracované měsíce - 10 a 9 - pak započítá Německo, protože je zemí posledního zaměstnání.

Myslíte si, že by EU měla mít jednotnou sociální politiku? Jak se vám líbí postupná harmonizace? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.