Koncepce úpravy zastoupení
Nový občanský zákoník (tedy zák. č. 89/2012 Sb.) v oblasti zastoupení přináší řadu drobnějších změn, zakotvuje obecná pravidla, která dříve chyběla a byla dovozována jen rozhodnutími soudů, a dále přináší formulační upřesnění, nikoliv však změnu podstaty tohoto institutu.
Nový občanský zákoník upravuje zastoupení primárně v Hlavě III, §§ 436 až 488. Prvních pět paragrafů obsahuje pravidla aplikující se na zastoupení obecně, ať už vzniká ze zákona nebo smluvně. Následuje úprava zastoupení, kdy zástupce jedná za zastoupeného na základě udělené plné moci, přičemž tento typ zastoupení je nově nazýván zastoupením smluvním (oproti současnému zastoupení na základě plné moci). Změna názvosloví zde nepochybně lépe vyjadřuje způsob vzniku zastoupení.
Smluvní zastoupení vzniká skutečně smlouvou
Zastoupení dobrovolné - smluvní vzniká vždy smluvně, tj. dohodou mezi zmocněncem a zmocnitelem, plná moc je pak tradičně interpretována jen jako průkaz o existenci této dohody, kterým se zastoupený prokazuje vůči osobám, s nimiž jedná.
§ 441 (1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. |
Zastoupením je i prokura
Mezi instituty smluvního zastoupení je řazena i prokura (aktuálně upravená v obchodním zákoníku), což odpovídá dosavadnímu teoretickému pojímání prokury jako zvláštního typu plné moci. Úprava prokury převážně vychází ze stávajících pravidel v obchodním zákoníku, opět s několika drobnými doplněními. Nový občanský zákoník například nově výslovně zmiňuje možnost udělit prokuru pro některou pobočku obchodního závodu nebo pro některý z několika obchodních závodů. Pobočku nebo závod je nutno v prokuře označit a prokurista je povinen tento údaj také uvést u svého podpisu. Prokura udělená několika zástupcům opravňuje každého z prokuristů jednat samostatně, opak musí být výslovně určen při udělení prokury. Nově je zakotven i standard péče při jednání prokuristy, ten jedná s péčí řádného hospodáře. Výslovně je upravena také nepřenositelnost prokury.
Prokura § 450 |
Zákonné zastoupení a opatrovnictví
Úpravu zastoupení v novém občanském zákoníku uzavírá speciální úprava zákonného zastoupení a opatrovnictví. Z novinek u opatrovnictví lze zmínit výslovnou úpravu opatrovnictví právnické osoby, jehož přípustnost byla dosud sporná a v praxi nevyužívaná. Konkrétní případy zákonného zastoupení jsou pak upraveny v navazujících ustanoveních nového občanského zákoníku, jedná se například o případy zastupování nezletilých osob nebo osob, které nemohou samostatně právně jednat z důvodu duševní poruchy, či zastupování právnických osob zaměstnanci nebo jinými osobami pověřenými činností při provozu obchodního závodu atd.
Opatrovnictví právnické osoby § 486 |
Obecná pravidla pro zastoupení
Nový občanský zákoník obsahuje v obecných ustanoveních vztahujících se k zastoupení některá pravidla, která jsou ve stávajícím občanském zákoníku upravena jen pro zastoupení smluvní. Aplikaci těchto pravidel na jiné typy zastoupení bylo tak nutno dovozovat judikaturou, což v některých případech přinášelo nežádoucí právní nejistotu. Tato změna je tedy pozitivem nové právní úpravy.
Překročení oprávnění k zastupování
Jedním z takových nových obecných pravidel je úprava překročení zástupčího oprávnění nebo jednání za jiného bez zmocnění. Tato otázka byla dosud upravena jen ve vztahu k zastoupení smluvnímu. Dle nového občanského zákoníku, překročí-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není vůbec oprávněna. Pokud ten, za něhož bylo jednáno, překročení neschválí, je osoba, která právně jednala za jiného, z úkonu zavázána sama. Osoba, vůči níž tento samozvaný zástupce jedná, má právo požadovat, aby zástupce splnil, co bylo ujednáno, nebo nahradil škodu (za předpokladu, že tato osoba byla sama v dobré víře). U smluvního zastoupení v případě překročení plné moci nový občanský zákoník nicméně (shodně se stávající právní úpravou) vyžaduje, aby zastoupený aktivně oznámil osobě, s níž zástupce jedná, že s úkonem nesouhlasí, jinak platí, že úkon schválil. Zde je tedy vyžadována vyšší míra obezřetnosti a aktivity zastoupeného.
§ 440 (1) Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. |
Úprava v případě více zástupců
Změna v právní úpravě zastoupení nastává i pro případ plurality zmocněnců. Problematika více zástupců je v současné právní úpravě obsažena pouze ve vztahu ke smluvnímu zastoupení a občanský zákoník stanoví, že není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně. Naproti tomu dle nového občanského zákoníku se, v případě, že zastoupený má pro tutéž záležitost více zástupců, má za to, že každý z nich může jednat samostatně. Spojení "má se za to" uvádí, že jde o tzv. vyvratitelnou právní domněnku. Tato domněnka se neuplatní, pokud v textu plné moci bude upravena povinnost společného jednání více zástupců.
§ 438 Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby. |
Zákon řeší nově i konflikt zájmů zástupce a zastoupeného
Změny doznala i pravidla o konfliktu zájmů mezi zástupcem a zastoupeným. Podle dosavadní právní úpravy konflikt zájmů mezi zástupcem a zastoupeným absolutně vylučoval jednání zástupce. Nově nebude existence konfliktu zájmů právně relevantní u smluvního zastoupení, pokud zastoupený o konfliktu věděl nebo musel vědět. Nový občanský zákoník také nově stanoví vyvratitelnou právní domněnku existence konfliktu zájmů v případě, že zástupce jedná i za třetí osobu, s níž je úkon na základě zmocnění uzavírán, nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti. Nový občanský zákoník dále rozšiřuje oprávnění zastoupeného stanovit si dalšího zástupce (tzv. substituce) nejen pro případy, kdy je to zákonem stanoveno nebo ujednáno se zastoupeným, ale nově i tehdy, vyžaduje-li to nutná potřeba. Zástupce odpovídá za řádný výběr osoby tzv. substituta (tedy dalšího zástupce).
§ 437 (1) Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. |
Změny u smluvního zastoupení
Z novinek ve smluvním zastoupení je pak vhodné výslovně zmínit například liberalizaci možnosti sjednat neodvolatelnost plné moci. Dle aktuální právní úpravy platí, že zmocnitel je oprávněn plnou moc kdykoliv a bez výjimky odvolat. Nový občanský zákoník připouští, aby zmocněnec a zmocnitel sjednali určité důvody pro odvolání plné moci, přičemž v takovém případě bude možno plnou moc odvolat jen z těchto důvodů, respektive výjimečně i mimo sjednané důvody, a to má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.
§ 442 Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod. |
Nový občanský zákoník dále rovněž nově stanoví, že kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.
§ 444 (1) Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. |
Co se týče formálních požadavků na plnou moc, tzv. generální plná moc (plná moc, která se netýká jen určitého právního úkonu) bude stále vyžadovat písemnou formu a nově je v novém občanském zákoníku obecně stanoveno, že forma vyžadovaná zákonem pro úkon, pro který je plná moc udělena, musí být naplněna i při udělení plné moci. Toto je dosud stanoveno výslovně jen pro písemnost právního úkonu, judikatura Nejvyššího soudu však toto pravidlo již dříve rozšířila například i na nutnost ověřeného podpisu na plné moci pro úkony, pro něž je vyžadován úředně ověřený podpis (např. smlouva o převodu obchodního podílu).
§ 441 (1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. |