Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz

Změny úpravy zastoupení v novém občanském zákoníku

  • 0
Jednou z nejběžnějších právních agend, které se vyskytují v každodenním životě, je situace, kdy někdo jedná při ur­čitém právním úkonu za jiného jeho jménem jako jeho zástupce – tedy plná moc. Sepsání plné moci pro takové zastupování patří beze­sporu k těm lehčím úkolům právní praxe, které by měl dobře zvládat i začínající právník. Otázkou je, jakých změn taková základní a běžná právní agenda dozná po účinnosti nového občanského zákoníku, tedy po 1.1.2014.

Koncepce úpravy zastoupení

Nový občanský zákoník (tedy zák. č. 89/2012 Sb.) v oblas­ti zastoupení přináší řadu drobnějších změn, zakotvuje obecná pravidla, která dříve chy­běla a byla dovozována jen rozhodnutími soudů, a dále přináší formulační upřesnění, nikoliv však změnu podstaty tohoto institutu.

Nový občanský zákoník upravuje zastoupe­ní primárně v Hlavě III, §§ 436 až 488. Prvních pět paragrafů obsahuje pravidla aplikující se na zastoupení obecně, ať už vzniká ze zákona nebo smluvně. Následu­je úprava zastoupení, kdy zástupce jedná za zastoupeného na základě udělené plné moci, přičemž tento typ zastoupení je nově nazýván zastoupením smluvním (oproti současnému zastoupení na základě plné moci). Změna názvosloví zde nepochybně lépe vyjadřuje způsob vzniku zastoupení.

Smluvní zastoupení vzniká skutečně smlouvou

Zastoupení dobrovolné - smluvní vzniká vždy smluvně, tj. dohodou mezi zmocněncem a zmocnitelem, plná moc je pak tradičně interpretována jen jako průkaz o existenci této dohody, kterým se zastoupený proka­zuje vůči osobám, s nimiž jedná.

§ 441

(1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.
(2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.

Zastoupením je i prokura

Mezi instituty smluvního zastoupení je řazena i prokura (aktuálně upravená v obchodním zákoníku), což odpovídá do­savadnímu teoretickému pojímání proku­ry jako zvláštního typu plné moci. Úprava prokury převážně vychází ze stávajících pravidel v obchodním zákoníku, opět s několika drobnými doplněními. Nový občanský zákoník například nově výslovně zmiňuje mož­nost udělit prokuru pro některou poboč­ku obchodního závodu nebo pro některý z několika obchodních závodů. Pobočku nebo závod je nutno v prokuře označit a prokurista je povinen tento údaj také uvést u svého podpisu. Prokura udělená několika zástupcům opravňuje každého z prokuristů jednat samostatně, opak musí být výslovně určen při udělení prokury. Nově je zakotven i standard péče při jed­nání prokuristy, ten jedná s péčí řádného hospodáře. Výslovně je upravena také ne­přenositelnost prokury.

Prokura 

§ 450
(1) Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.
(2) Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru. Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod.
 
§ 451
Prokurista není oprávněn přenést prokuru na někoho jiného ani udělit další prokuru; k opačným ujednáním se nepřihlíží.
 
§ 452
(1) Zakazuje se udělit prokuru právnické osobě.
(2) Je-li prokura udělena několika osobám, zastupuje každá z nich podnikatele samostatně, ledaže je při udělení prokury určeno něco jiného.
 
§ 453
Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinky vůči třetím osobám, i když bylo zveřejněno.
 
§ 454
Prokurista vykonává prokuru s péčí řádného hospodáře.
 
§ 455
Prokurista se podepisuje tak, že k firmě podnikatele připojí svůj podpis a údaj označující prokuru; byla-li prokura udělena pro jednotlivou pobočku nebo jeden z více obchodních závodů, připojí také údaj označující pobočku nebo obchodní závod.
 
§ 456
Prokura zaniká i převodem nebo pachtem obchodního závodu nebo pobočky, pro které byla udělena. Smrtí podnikatele prokura nezaniká, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

Zákonné zastoupení a opatrovnictví

Úpravu zastoupení v novém občanském zákoníku uzavírá speciální úprava zákon­ného zastoupení a opatrovnictví. Z novinek u opatrovnictví lze zmínit výslov­nou úpravu opatrovnictví právnické oso­by, jehož přípustnost byla dosud sporná a v praxi nevyužívaná. Konkrétní případy zákonného zastoupení jsou pak uprave­ny v navazujících ustanoveních nového občanského zákoníku, jedná se například o případy zastupování nezletilých osob nebo osob, které nemohou samostatně právně jednat z důvodu duševní poruchy, či zastupování právnických osob zaměst­nanci nebo jinými osobami pověřenými činností při provozu obchodního závodu atd.

Opatrovnictví právnické osoby

§ 486
(1) Soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.
(2) Opatrovníkem právnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem.
 
§ 487
(1) Pro práva a povinnosti opatrovníka právnické osoby platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu. Působnost opatrovníka se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu.
(2) Soud opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby; je-li toho třeba, soud působnost opatrovníka dále vymezí s přihlédnutím k působnosti dalších orgánů právnické osoby, popřípadě i k právům společníků.
 
§ 488
Určuje-li zakladatelské právní jednání, že má být právnické osobě jako opatrovník jmenována určitá osoba, soud takovou osobu opatrovníkem jmenuje, pokud je k tomu způsobilá a souhlasí se jmenováním.

Obecná pravidla pro zastoupení

Nový občanský zákoník obsahuje v obec­ných ustanoveních vztahujících se k za­stoupení některá pravidla, která jsou ve stávajícím občanském zákoníku upravena jen pro zastoupení smluvní. Aplikaci těch­to pravidel na jiné typy zastoupení bylo tak nutno dovozovat judikaturou, což v někte­rých případech přinášelo nežádoucí práv­ní nejistotu. Tato změna je tedy pozitivem nové právní úpravy.

Překročení oprávnění k zastupování

Jedním z takových nových obecných pravidel je úprava překročení zástupčí­ho oprávnění nebo jednání za jiného bez zmocnění. Tato otázka byla dosud upra­vena jen ve vztahu k zastoupení smluv­nímu. Dle nového občanského zákoníku, překročí-li zástupce zá­stupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v přípa­dě, kdy za jiného právně jedná osoba, kte­rá k tomu není vůbec oprávněna. Pokud ten, za něhož bylo jednáno, překročení neschválí, je osoba, která právně jednala za jiného, z úkonu zavázána sama. Oso­ba, vůči níž tento samozvaný zástupce jedná, má právo požadovat, aby zástup­ce splnil, co bylo ujednáno, nebo nahradil škodu (za předpokladu, že tato osoba byla sama v dobré víře). U smluvního zastou­pení v případě překročení plné moci nový občanský zákoník nicméně (shodně se stávající právní úpravou) vyžaduje, aby zastoupený aktivně oznámil osobě, s níž zástupce jedná, že s úkonem nesouhlasí, jinak platí, že úkon schválil. Zde je tedy vyžadována vyšší míra obezřetnosti a ak­tivity zastoupeného.

§ 440

(1) Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.
(2) Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.

Úprava v případě více zástupců

Změna v právní úpravě zastoupení na­stává i pro případ plurality zmocněnců. Problematika více zástupců je v současné právní úpravě obsažena pouze ve vzta­hu ke smluvnímu zastoupení a občanský zákoník stanoví, že není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno ji­nak, musí jednat všichni společně. Naproti tomu dle nového občanského zákoníku se, v případě, že zastoupený má pro tutéž záležitost více zástup­ců, má za to, že každý z nich může jednat samostatně. Spojení "má se za to" uvádí, že jde o tzv. vyvratitelnou právní domněn­ku. Tato domněnka se neuplatní, pokud v textu plné moci bude upravena povin­nost společného jednání více zástupců.

§ 438

Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby.
 
§ 439
Má-li zastoupený pro tutéž záležitost více zástupců, má se za to, že každý z nich může jednat samostatně.

Zákon řeší nově i konflikt zájmů zástupce a zastoupeného

Změny doznala i pravidla o konfliktu zájmů mezi zástupcem a zastoupeným. Podle dosavadní právní úpravy konflikt zájmů mezi zástupcem a zastoupeným abso­lutně vylučoval jednání zástupce. Nově nebude existence konfliktu zájmů právně relevantní u smluvního zastoupení, pokud zastoupený o konfliktu věděl nebo musel vědět. Nový občanský zákoník také nově stanoví vyvratitel­nou právní domněnku existence konfliktu zájmů v případě, že zástupce jedná i za třetí osobu, s níž je úkon na základě zmoc­nění uzavírán, nebo pokud jedná ve vlast­ní záležitosti. Nový občanský zákoník dále rozšiřuje oprávnění zastoupeného stano­vit si dalšího zástupce (tzv. substituce) ne­jen pro případy, kdy je to zákonem stano­veno nebo ujednáno se zastoupeným, ale nově i tehdy, vyžaduje-li to nutná potřeba. Zástupce odpovídá za řádný výběr osoby tzv. substituta (tedy dalšího zástupce).

§ 437

(1) Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.
(2) Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.

Změny u smluvního zastoupení

Z novinek ve smluvním zastoupení je pak vhodné výslovně zmínit například libera­lizaci možnosti sjednat neodvolatelnost plné moci. Dle aktuální právní úpravy platí, že zmocnitel je oprávněn plnou moc kdy­koliv a bez výjimky odvolat. Nový občanský zákoník připouští, aby zmocněnec a zmocnitel sjednali určité důvody pro odvolání plné moci, přičemž v takovém případě bude možno plnou moc odvolat jen z těchto důvodů, respektive vý­jimečně i mimo sjednané důvody, a to má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.

§ 442

Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod.

Nový občanský zákoník dále rovněž nově stanoví, že kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiné­ho k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpo­kládat, že zmocnění bylo uděleno.

§ 444

(1) Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.
(2) Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.

Co se týče formálních požadavků na plnou moc, tzv. generální plná moc (plná moc, která se netýká jen určitého právního úkonu) bude stále vyžadovat písemnou formu a nově je v novém občanském zákoníku obecně stanoveno, že forma vyžadovaná zákonem pro úkon, pro který je plná moc udělena, musí být napl­něna i při udělení plné moci. Toto je dosud stanoveno výslovně jen pro písemnost právního úkonu, judikatura Nejvyššího soudu však toto pravidlo již dříve rozšířila například i na nutnost ověřeného podpisu na plné moci pro úkony, pro něž je vyžado­ván úředně ověřený podpis (např. smlou­va o převodu obchodního podílu).

§ 441

(1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.
(2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.