Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sedm podstatných změn v práci, které přináší rok 2015

aktualizováno 
Od ledna došlo k navýšení minimální mzdy. To ale není jediná novinka pro zaměstnance a zaměstnavatele. Nově mohou firmy v nouzi využít takzvaný kurzarbeit a požádat stát o část peněz na mzdy. Úředníkům změní život nový zákon o státní službě, který vláda schválila i přes prezidentské veto a dlouhé dohady.

Úředníci dále budou muset skládat úřednické zkoušky. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1.Zákon o státní službě

Přijetí zákona o státní službě (takzvaného služebního zákona) si od České republiky vyžádala Evropská unie. Nové nařízení má odpolitizovat státní správu a v momentě, kdy na ministerstvo přichází nový ministr, nemá nastat masivní výměna úředníků, jak bylo doposud zvykem. Zákon upravuje služební vztahy státních zaměstnanců, jejich odměňování (má zamezit extrémně vysokým osobním bonusům), právní poměry zaměstnanců státu vykonávajících státní správu, podmínky výběrových řízení a umožňuje vznik státních tajemníků a politických náměstků.

Sháníte novou práci?

Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek na jobDNES.cz.

Potřebujete poradit? Zeptejte se v poradně jobDNES.cz.

„Nejvyšším úředníkem“ bude jeden z náměstků ministra vnitra, ten bude mít na povel státní tajemníky na jednotlivých ministerstvech. Původní návrh nestranického superúředníka neprošel. Nejvyšší úředník bude jmenován na šest let, ve funkci bude moci být jen jedno funkční období. Jemu podřízení státní tajemníci budou mít na starosti personální oblast každého z ministerstev, jmenováni budou na pět let. Každý ministr si na svůj resort může přivést dva politické náměstky, na ně se však služební zákon vztahovat nebude, což je jedno z ohnisek sporu o celý zákon.

Úředníci dále budou muset skládat úřednické zkoušky. Celkem se nový služební zákon dotkne asi 65 000 státních zaměstnanců.

2.Minimální mzda

Jedna z důležitých změn, která může mít vliv na peněženky zaměstnavatelů i jejich zaměstnanců, je zvýšení státem určené minimální mzdy. Základní sazba pro stanovenou týdenní pracovní dobu čtyřicet hodin nově činí 55 korun za hodinu nebo 9 200 korun hrubého za měsíc. Ostatní pravidla zůstávají nezměněná: pokud plat nedosáhne výše minimální mzdy, zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout doplatek. Při posuzování se nezohledňují příplatky za práci přesčas, ve svátek či v noci. Minimální mzda nyní odpovídá 33 procentům průměrné hrubé mzdy, pobírá ji asi 100 000 zaměstnanců.

Na minimální mzdu je úzce navázána zaručená mzda. Ta od roku 2007, kdy byla zavedena, určuje nejnižší cenu práce s přihlédnutím k její náročnosti a odpovědnosti pracovníka. Vykonávané práce zůstávají rozdělené do osmi skupin.

3.Odstupné

Pokud zaměstnavatel po 1. lednu 2015 vyplatí zaměstnanci odstupné vyšší, než jaký je jeho zákonný nárok, je nutné navýšenou částku podrobit jak dani z příjmů fyzických osob, tak povinným odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Tato změna může mít výrazný dopad na výslednou částku, která bude vyplacena zaměstnanci, a na tu, již bude muset uhradit zaměstnavatel. Pracovník dostane čistého méně, zaměstnavatel bude muset zaplatit na odvodech více.

4.Kurzarbeit

Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale propouštět nechce.

V té chvíli má firma možnost podat si žádost o podporu, o které rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek by šel ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti. Kurzarbeit může pomoci podnikům, které se dostaly do potíží například kvůli protiruským sankcím.

5.Evidence pracovních smluv a úrazů

Zaměstnavatel je povinen mít v místě pracoviště kopie dokumentů prokazujících existenci pracovněprávních vztahů, tedy všechny smlouvy a výplatnice. Jedna z dřívějších novel zákona o zaměstnanosti přikazovala, aby měl pracovní smlouvu, kterou by prokazoval existenci pracovního poměru, u sebe každý zaměstnanec. Toto ustanovení bylo od počátku kritizováno jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Mnoho z nich dostalo za nedodržení vysoké pokuty.

Pokud firma zaměstnává cizince, má povinnost uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněný pobyt zaměstnance na území České republiky. Tyto dokumenty musí mít uložené ještě tři roky po skončení pracovního poměru.

Další „papíry“ bude muset zaměstnavatel skladovat kvůli pracovním úrazům. Nové povinnosti se budou týkat hlavně záznamů o pracovních úrazech. Doposud zaměstnavatel evidoval úraz samotný, nyní do knihy úrazů bude muset zaznamenávat i průběh a popis úrazu a rovněž situace, při které se stal. Úraz však již nemusí hlásit pojišťovně okamžitě. Vláda si od nového nařízení slibuje zpřesnění úrazových statistik a lepší prevenci.

Ze seznamu nemocí z povolání budou vyjmuty například choroby způsobené prachem z cukrové třtiny, jež poukazovaly na neaktuálnost rejstříku. Nově však přibude třeba rakovina vaječníků (způsobená azbestem) či choroby takzvaných tíhových váčků, ke které dochází při častém namáhání kloubů.

6.Kontroly

Novelizován byl také zákon o inspekci práce. K 1. lednu 2015 se zvýšily pokuty za prokázané porušování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatelů.

Příkladem je zajištění rovného zacházení se všemi zaměstnanci – diskriminace na pracovištích zaměstnavatele. Maximální výše pokuty činí jeden milion korun.

Další pokuty, do výše dva miliony korun, čekají zaměstnavatele při nedodržení maximálního rozsahu práce stanoveného pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a při porušení obecné povinnosti při vzniku, změně či skončení pracovního poměru.

7.Služební cesty a stravné

Své vlastní auto pro služební cesty používají stovky tisíc zaměstnanců. V nové vyhlášce, podle které se řídí vyplácení náhrad za použití vlastního vozu, jsou stanoveny ceny za litr benzinu na 35,90 korun. Reálná cena pohonných hmot však klesá, aktuálně lze benzin koupit i za 29 korun za litr. Zaměstnanci tak mohou natankováním levnějšího paliva pár korun „vydělat“.

Drobnou úpravou prošlo i stravné, na které mají pracovníci na služební cestě ze zákona nárok. U každého z časových pásem (délky pracovní cesty) se zvyšuje stravné o několik korun. Příklad: loni zaměstnanec na desetihodinové služební cestě obdržel stravné 67 až 80 korun, letos za stejně dlouhou „služebku“ získá 69 až 82 korun. Výše stravného pro zahraniční služební cesty se nemění, i když ministerstvo financí určité navýšení u třinácti zemí navrhovalo.

Konzultaci poskytli: Lucie Kalašová, advokátka spolupracující s bpv Braun Partners, Martin Hroch, HR ředitel ManpowerGroup, Vladimír Černý, lektor vzdělávací společnosti 1. VOX

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.