„Hallo, ik ben hier voor een sollicitatiegesprek.“ V překladu z holandštiny to sice znamená jen „Dobrý den, přišel jsem na pohovor, ale srdce nejednoho personalisty nad touto větou zaplesá. Hledání zaměstnanců, kteří by ovládali jiné jazyky než téměř povinnou angličtinu a tradiční francouzštinu či němčinu, je obtížné.
Hledáte novou práci?Aktuální pracovní nabídky na jobDNES.cz. Nevíte si rady? Zeptejte se v poradně JobDNES.cz |
Poptávka po švédštině či turečtině ve většině případů jasně převyšuje nabídku. Z hlediska konkurenceschopnosti na pracovním trhu je výhodou znalost dalšího cizího jazyka. Náboráři v životopisech pátrají po holandštině, srbštině či arabštině obvykle proto, že se daná firma zaměřuje na export do určité země nebo regionu. A jsou pro ni klíčoví zaměstnanci ovládají jazyk důležitého obchodního partnera.
Dalším důvodem je boom takzvaných center sdílených služeb, servisních center (IT podpora, call centra, logistické centrum). „Společnosti ze zahraničí přesouvají do České republiky servisní centra pro regiony střední a východní nebo západní Evropy, a tím vzniká poptávka třeba po švédštině, italštině, rumunštině,“ říká David Petrů, výkonný ředitel personálněporadenské společnosti Hill International. Mimochodem, aktuálně je v Česku servisních center více než 150 a letos se předpokládá nárůst počtu o patnáct procent.
Se znalostí dalšího jazyka stoupá cena uchazeče
Leona Křenková ze společnosti Hays uvádí konkrétní čísla: „Uchazeč bez pracovních zkušeností se znalostí anglického jazyka může počítat s nástupním platem v Praze okolo 25 až 27 tisíc. Má-li k tomu alespoň krátkou pracovní zkušenost a další jazyk, jeho cena stoupá ke 30 tisícům. Je-li tím druhým jazykem holandština či některý z nordických jazyků, může si přilepšit o dalších 15 procent. Platy například v Brně nebo Ostravě se pohybují v porovnání s Prahou zhruba o 15 procent níže.“
Němčina výhodou
|
Dalo by se očekávat, že s neutuchajícím přílivem východoasijských firem na český trh, bude růst poptávka i po lidech mluvících čínsky či japonsky z důvodů otevírání servisních center. Přesto je zájem stabilní. „Poptávka po asijských jazycích není nijak vysoká a ani se její nárůst neočekává vzhledem k tomu, že pro velké mezinárodní společnosti je praktické z důvodu velikosti trhu mít servisní centra jak v Evropě, tak zároveň v Asii,“ doplňuje Leona Křenková.
Moc se o tom nemluví, ale pravda je, že top manažeři z Asie ani nechtějí, aby jim jejich podřízení rozuměli. Na druhou stranu mají o lidi se znalostí asijských jazyků zájem české firmy, které chtějí s tamním trhem obchodovat.
Při jednání mezi dvěma obchodníky je znalost třeba čínštiny významným přínosem. „Protistrana často žádnou znalost nepředpokládá a poměrně otevřeně mezi sebou hovoří, což samozřejmě může znamenat výhodu,“ popisuje konkrétní zkušenosti Lenka Svobodová z firmy Jablotron. „V Číně se také občas stává, že překladatelé nejsou dostatečně jazykově vybaveni, a pak každá znalost čínštiny pomáhá k dorozumění. Kromě toho je samozřejmě jednodušší komunikace s mistry a dělníky výrobních společností. Znalost jazyka navíc v Číně přispívá k tomu, aby byl člověk považován na dobrého obchodního partnera.“
Zájem o exotickou kulturu
České firmy mají značný problém sehnat zaměstnance zběhlého v čínštině či japonštině. S žádostí o pomoc se pak obracejí třeba na univerzity. Ivona Barešová, vedoucí katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, k tomu dodává: „Přicházejí nám nabídky firem a někdy i žádosti o pomoc při hledání vhodného kandidáta na určitou pozici, většinou zafungují sociální sítě, kde studenti a absolventi podobné nabídky sdílejí. Sledujeme uplatnění našich absolventů v praxi a absolventy bez práce, pokud vím, nemáme,“ popisuje.
„Již delší dobu je u nás navíc poptávka ze strany korejských investorů na otevření studia korejštiny. Pokud se student rozhodne studovat některý východoasijský jazyk, činí tak také ze zájmu o kulturu. Japonská popkultura frčí a východní Asie obecně je pro studenty exotická nejen kvůli znakovému písmu,“ vysvětluje Ivona Barešová.
Absolventi z jižní Evropy u nás najdou práci
Některé firmy nepátrají po Češích ovládajících například švédštinu, ale rovnou po Švédech, rodilých mluvčích. „Hledáme rodilého mluvčího, i když máme Čecha s plynulou švédštinou. Místní člověk zná kulturu a zvyklosti v dané zemi, často jde o jemné nuance v komunikaci, i člověk se skvělou znalostí cizího jazyka občas udělá chybu nebo použije formulaci, kterou by rodilý mluvčí nepoužil,“ říká HR ředitelka společnosti Webnode Andrea Novotná.
Mnoho firem cílí rovnou na zahraniční uchazeče nebo absolventy. „ČR je atraktivní zemí pro zahraniční pracovníky, a to i ze západní Evropy. Proto není nemožné přilákat absolventy třeba z Holandska, Portugalska, Španělska nebo Itálie, aby svou kariéru zahájili právě v Praze,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti ManpowerGroup.
Ve svých zemích to s hledáním práce nemají lehké. V jižní Evropě je nezaměstnanost absolventů tak vysoká, že je pro ně extrémně náročné sehnat smysluplnou praxi. V Česku si vydělají sice výrazně méně, zároveň tu ale mají nižší náklady na život.
