Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Známosti rozežírají prosperitu jako koroze

  10:00aktualizováno  10:00
Kamarád začal v devadesátých letech pracovat v jedné bavorské firmě. Těžce nesl, že během pracovní doby si tam každý hledí jen svého, ani slůvka o včerejším fotbalu nebo zítřejší módní přehlídce neutrousí, ani při kávě a cigaretce neposedí...

Kamarád si myslel, že je to nejspíš tím, že Němci mezi sebe neradi berou cizince z východu, že je podceňují. Po delším úsilí navázal s jedním kolegou natolik neformální vztah, že byl pozván na večerní návštěvu do rodiny. Nadšeně si v práci k hostiteli přisedl a zaváděl řeč na rodinu, bydlení...

„Ale o čem si tedy budeme povídat večer?“ otázal se hostitel udiveně. Prosperující společnost se pozná podle nenápadného, naší zemi žel stále cizího jevu: nefungují tam známosti. Tedy - fungují; ale až tak vysoko v politice a top managementu, že se běžný člověk může stát na naše poměry multimilionářem i bez nich. Jdou-li v civilizované zemi třeba i na malém městě za opravářem čehokoliv dva lidé - jeden místní se spolužáky roztroušenými všude a jeden čerstvě přistěhovalý - kdo bude obsloužen jako první?

Samozřejmě ten, kdo přišel dříve. Upřednostňování jednoho zákazníka před druhým je natolik závažný prohřešek, že za to i v našem státě hrozí citelné sankce. V civilizovaném světě je však právo vymahatelné, není jen na ozdobu. Takže opravář svému zákazníkovi, spolužákovi ze školy, přátelsky, ale pevně řekne: „Počkej, tamten cizí přišel dříve, jsi na řadě až po něm, nenechám si přece zničit svůj byznys.“ A co teprve kdyby si tamější hostinský zkusil vůči kamarádovi větší porci nebo lépe dolité pivo než vůči neznámému cizímu člověku!

Drbům lze zabránit otevřeností.
Více ZDE.

Možná se lidé u nás v Česku málo stěhují za prací ani ne tak kvůli zablokovanému trhu s byty, ale kvůli tomu, že cizinec je prostě méně než našinec. Cizinec ve smyslu někdo z cizího okresu, kraje - prostě kdokoliv, s kým místní netráví pravidelně volný čas. Jeho přání jsou plněna pomaleji nebo vůbec. V Rusku je prý až 70 procent veškerého pracovního úsilí věnováno shánění a budování neformálních známostí. V nejbohatších státech (osobně mám zkušenost např. z Austrálie, USA) jako by spolu kamarádili všichni. Jsme přece z jednoho státu, ne?


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.