Rozčarování ze strategie firmy a příjem pouhých pár tisíc měsíčně udělaly své.
Jak vás vůbec napadlo stát se pojišťovacím agentem?
No, víte, řada mých známých se do podnikání pustila proto, že měli strach o budoucnost, což v té době nebyly nepochopitelné obavy. Mně se jejich příklad zamlouval, říkala jsem si, že přece nemusím přestat zpívat, když se chopím ještě nějaké jiné činnosti. Pak už jen zbývalo přijít na to, co by pro mne bylo vhodné.
Podle čeho jste vybírala obor podnikání?
Hlavně jsem myslela na to, že mě ta práce nesmí zásadně omezovat časově, že nesmí být fyzicky náročná a měla bych jí rozumět. Pak mi také bylo jasné, že si kvůli tomu nebudu hned zřizovat nějakou kancelář, že spíš musím najít něco, kde kancelář vůbec potřebovat nebudu, nebo takový obor, kde bych se mohla k někomu přifařit. Rozumíte, měla bych svůj živnosťák na osobu samostatně výdělečně činnou, ale kancelář bych si u někoho půjčovala.
Jak jsem tak přemýšlela a radila se s přáteli, napadaly mě různé, někdy i nereálné věci, až mi kdosi řekl, že ta moje práce musí být zaměřená na komunikaci s lidmi, protože jsem ukecaná, povídám si s lidmi ráda a ještě navíc mohu využít toho, že jsem známý člověk. Tak došlo na pojišťování.
Prošla jste nějakým školením?
Samozřejmě, bez toho by to určitě nešlo, vždyť jsem o tom nic nevěděla. Musela jsem se nejdříve rozhodnout, pro kterou firmu budu vůbec pojišťovat, a pak se teprve nechat proškolit.
Nebylo to sice nic náročného, ale nemyslete si, žádná pohádka to také nebyla. Poplést podmínky pojištění, to by asi nedopadlo dobře. Kromě toho jsem se musela naučit klienty správně oslovovat, zaujmout je svou nabídkou, protože je jasné, že se s někým, kdo jim nabízel podobné služby, nesetkali poprvé, tak aby se rozhodli pro mne.
O produktech jsem musela znát úplně všechno, veškeré záludnosti, na které se mohl zvídavý klient zeptat. Tady je ale na místě osvětlit, že jsem tomu produktu věřila, že mne samotnou nadchl a byla jsem první, koho jsem pojistila.
Jak jste hledala nové klienty, to jste je oslovovala při autogramiádě nebo kde?
No to rozhodně ne, i když kdo ví, jak by se asi tvářili. Ne, to byl žert, to by mě ani nenapadlo. Začínala jsem mezi kamarádkami, rodinnými příslušníky a známými, asi jako každý. Tam jsem se otrkala, nabyla jsem potřebnou praxi a tím pádem si víc věřila.
Pak se ale stalo to, že mě povolali na další školení, kde jsem bohužel pochopila, že se věci nemají tak, jak jsem si idealizovala. Možná to platí i všude jinde, ale tady se razilo heslo "účel světí prostředky", což v praxi znamenalo pozměňování určitých skutečností. Tehdy mi došlo, že jsem šlápla vedle, protože na takové jednání nemám žaludek. Bylo mi jasné, že moje vidina lehce nabytých financí je ta tam a že u pojišťování dlouho nezůstanu.
Co bylo dál? Mluvila jste o začátcích mezi známými a pak...?
Pak jsem vybírala firmy podle telefonního seznamu. Přišlo mi, že to ve firmách mají s pojištěním jednodušší. Často se mi ale stalo, že jednotliví zaměstnanci kontaktovali své známé a ti mě pak oslovovali s přáním o uzavření pojistky. Někdy mi pomohli i kolegové z pojišťovny, asi jim mě bylo líto, tak mi dohodili své známé.
Abyste ale byli v obraze, můj průměrný měsíční plat v pojišťovnictví tehdy činil kolem čtyř tisíc. A to nemluvím o ztrátách. My jsme totiž klientům rozdávali různé reklamní předměty, které jsme si museli ovšem nakoupit, a tedy i zafinancovat, sami. Mně to přišlo jako dobrý nápad, mít po ruce vždy nějaký ten dáreček, a tak jsem rozdávala a nakupovala a pak zase rozdávala a...
Proč jste nakonec s pojišťováním skončila?
To je přece jasné. Tohle podnikání nesplňovalo mé představy v mnoha směrech. Jenomže na to jsem musela přijít až tou praxí. Krátkou praxí. Šéf pobočky si ze mě utahoval, že prý mne tam mají jen na ozdobu nebo do počtu, protože jsem žádné zisky nevykazovala. A to jsem si původně plánovala, že časem otevřu vlastní pobočku.
Řeknu vám, raději se budu držet svého kopyta, podnikání mě navždycky pustilo. Ale nemyslete si, před Vánocemi mi vyšla deska a udělat něco pro to, aby se fakt dobře prodala, to je také takové malé podnikání.
