Jana Fabiánová se svým psem

Zpěvačka Jana Fabiánová: šaty si ode mě můžete koupit od pěti do osmnácti tisíc

  • 9
Jazzová zpěvačka a herečka Jana Fabiánová, dcera Nadi Urbánkové, se pustila ještě do role návrhářky a v současné době jsou již k dostání dvě její kolekce vlastních modelů. Jak se podniká v návrhářství někomu, kdo pro tuto profesi nemá žádné adekvátní vzdělání?

Už dávno je ta tam doba, kdy člověk v jednom oboru pracoval až do důchodu. Neplatí ani ono pověstné “Ševče, drž se svého kopyta!” Pokud má člověk nadání na víc oborů, proč se nepustit do něčeho jiného? Co na tom, že nemáte příslušné vzdělání nebo že vám není zrovna dvacet. Začít se dá s čímkoli, kdykoli, jen chtít a nebát se.

Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky.

V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké je podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně.

Jak vás napadlo přijít s vlastní oděvní značkou?
Dá se říct, že na úplném začátku byla má vlastní potřeba. Sháněla jsem šaty na premiéru v Národním Divadle a nic jsem nemohla sehnat. Samozřejmě, šaty za třicet tisíc se sehnat daly, ale to je suma, která je přehnaná pro jazzovou zpěvačku stejně tak jako pro asistentku ředitele. S nápadem začít navrhovat profesionálně mi neradil nikdo, ale je pravda, že jsem ukazovala své návrhy několika přátelům a ti se shodli, že bych to měla zkusit.

Proč zrovna podnikání v oblasti módy?
K práci herečky a zpěvačky se tato oblast skvěle hodí. Módu tvořím ve svém volném čase. Je to uklidňující práce v tichu a samotě. Příjemný kontrast ke světu divadla a hudby. Většinou navrhuji přes den, před tím než jdu večer do divadla nebo na koncert. 

Co pro vás bylo v úplném počátku nejtěžší?
Já ale jsem na úplném počátku... Navrhuji od léta 2007. Nejtěžší mi připadá najít kvalitní krejčové, které jsou ochotny být kreativní, přemýšlet a věnovat šatům čas a energii. Šijeme a tvoříme zatím samy. Jen já a moje paní krejčová. Ráda bych ale našla firmu, která bude realizovat mé návrhy oděvů pro volný čas.

Je asi těžké se prosadit...
To je pravda. Chce to asi talent, trpělivost, pracovitost a štěstí. Je to stejné jako v každém jiném oboru.

Na čem – co se týče vašich modelů, nejvíce záleží? Např. materiály, střih, barevnost? Jinými slovy – na čem vaše kolekce stojí? 
Zásadně nenutím látku do něčeho, čím není. Pak je samozřejmě důležitý skvělý střih, který dá vyniknout kráse a potlačí nedostatky. Používám jen vysoce kvalitní materiály. Ať se jedná o večerní šaty nebo ostatní oděvy... čisté hedvábí, satén, krajka, šifon, bavlna, len. Je to komplexní věc - barva, materiál, střih - vše by se mělo harmonicky doplňovat.

Pro koho je vaše kolekce určena?
Zatím jsou na světě dvě kolekce:  Bhaktapur - kolekce vzdušných večerních šatů vyrobených z materiálů na sárí a inspirovaných krásami Nepálu a kolekce oděvů pro volný čas OrnaMemento, kde se jedná o soupravy z luxusního elastického sametu. Jsou na nich potisky mých ručně malovaných ornamentů. V tomto případě mě inspirovala secese.

Moje móda je určena pro ženy, které mají vnitřní krásu. Myslím že, když je člověk zralý, má nadhled i soucit, váží si svého života i ostatních, tak vyzařuje právě onu krásu. Víte, ještě nedávno jsem si myslela, že móda je velmi povrchní věc, ale pak se něco změnilo a já si uvědomila, že móda je prostředek, jak vyzdvihnout osobnost a vnitřní krásu člověka.

Ráda bych tvořila oděvy nejen pro mladé slečny, ale i pro zralé ženy. Každé moje šaty mají jiný střih a sedí jinému typu. Přemýšlím nad tím, jak potlačit širší boky, bříško či jak vizuálně zvětšit malé poprsí. Obecně se dá říct, že mě vede cit. Můj životní postoj je nenásilí a takto přistupuji i k módě. Nenutím materiál ani klientku do ničeho, co je bude násilím přetvářet. Tím ovšem nechci říct, že se vyhýbám inovaci. Naopak. Moje paní krejčová se mi směje, že jsem úžasně nezatížená.

Asi je jasné, že jako zpěvačka nemám vzdělání v krejčovském oboru. Šít sice umím a výtvarné umění a design jsou mým koníčkem, ale často přijdu s postupem, střihem, který je i pro mou krejčovou zcela nový. To je podle mého názoru jeden z klíčových faktorů, nebát se přijít s něčím neobvyklým, novým. K tomu pak využívat luxusní materiály, kvalitní střih, cit a inovaci - o to se snažím.

Jak vlastně vypadá výrobní proces vašich modelů?
Na návrzích pracuji doma. Pak materiál a návrh odvezu paní krejčové a tam tvoříme. Výrobu pochopitelně kontroluji. Některé detaily je nutné řešit až v průběhu tvorby. Často šaty pak doma ještě dotvářím. Zatím neplánuji ateliér. Je příjemné pracovat doma v klidu. Na mém návrhářsko-krejčovském kontě je v současnosti asi padesát modelů, hotových máme ale jen cca třicet. 

Vše, co navrhnete, jde do výroby, nebo některé modely končí v „šuplíku“?
Spousta toho končí v šuplíku. Ale občas je dobré ten šuplík otevřít. Je to zásobárna nápadů.

Navrhujete i sobě a svým známým?
Jistě, že navrhuji taky sobě. Vždyť proto jsem s módou začala. Tvořit pro mé známé a přátele je ale ještě příjemnější pocit. Mohu se inspirovat přímo člověkem, kterého dobře znám. Šít pro něj, vycházet z konkrétního osobního kouzla. A pak mít radost, že on má radost.

Na kolik vyjde jeden model (zhruba) a kde se dá pořídit?
Modely stojí dle materiálu a obtížnosti cca od pěti do osmnácti tisíc. Zatím se dají pořídit jen u mě. Momentálně hledám obchody, kde bych mohla své modely prodávat. Ráda bych své modely prodávala v Brně, Ostravě a Praze, ale to bude ještě dlouhá cesta.  

Co vás na té práci těší a kolik času jí věnujete?
Je to úžasný pocit, když vytvoříte něco hmatatelného, co rozdává radost. Když to pak klientce sluší a ona úplně září. Těší mě vidět lidi šťastné. Proto dělám divadlo, jazz a módu. Svůj čas nedělím na práci a volno. Moje práce mě baví, navíc ji dělím tak, jak je to v ten daný okamžik možné. Jestliže v divadle zkoušíme novou hru, musím tam být od rána do večera. Pak jde navrhování stranou. Když mám více volna přes den a něco mě napadne, nakreslím a našpendlím si to. 

Takže se návrhářství dá skloubit s vaší uměleckou dráhou? 
Skloubit se to dá krásně. Je to takový můj aktivní relax. Navrhuji doma, s kocourem na klíně a šálkem zeleného čaje. Jazz je minoritní žánr, a tak nejezdím denně jako v popu. Ale když mám koncert, zpívám na živo s kapelou - většinou dvě až tři hodiny. Je to fuška, takže to ani nejde dělat denně. 

Na co se mohou příznivci vaší značky těšit v budoucnu? 
Má značka se oficiálně jmenuje X by Jana Fabiánová. Ptáte se, proč X? Je to pro mě jedno z výtvarně nejzajímavějších písmen abecedy. A má pro mě jistý magický význam. Momentálně připravuji kolekce na podzim, které budou mít premiéru na mezinárodním veletrhu Móda Praha. Chystám jeanovou kolekci a kolekci lehounkých večerních a koktejlových šatů.

Přibudou netradiční svatební šaty - trochu mi  totiž vadí permanentní opakování velkých tylových sukní, ve kterých se člověk téměř nemůže hýbat. A jednám o spolupráci s přední českou designérkou šperků paní Danou Bezděkovou. Chceme spojit módu a šperk. Doufám tedy, že se příznivci můžou těšit na krásné šaty a já na prima příznivce.

Lidé vás zatím ale znají především jako zpěvačku. Jaká je vaše pěvecká současnost a co chystáte do budoucna?
Před dvěma lety jsem pověsila pop definitivně na hřebík. Šla jsem do jazzu, protože je to upřímná, hluboká a krásně svobodomyslá hudba. Mám svůj Jazzappeal Band, kde hrají vynikající hudebníci. Mimo klasiky pracujeme na novém projektu Yogi Rulez. Jedná se o fúzi mnoha směrů - nu jazz, downtempo, trip hop. V létě se chystáme na festivaly. 

Krom toho nyní pomáhám s organizací pravidelných benefičních Dnů ProTibet sdružení Potala, které se uskuteční od sedmého do patnáctého března v mnoha městech v ČR. Připravila jsem zahajovací večer ve Viole, koncert v klubu Mlejn a koncert Ženy ProTibet v kostele svatého Salvátora, kde vystoupí samé fantastické zpěvačky. Tematice Tibetu se věnuji již mnoho let. Zaráží mě, jak svět zavírá oči před faktem, že Čína okupuje cizí území. Proto, abychom my nezapomněli, že jsme také žili v okupaci, se konají Dny ProTibet.