V souvislosti s některými privatizačními kauzami se vyskytla podezření, že úředníci, kteří o privatizaci rozhodovali, byli podplaceni. Mluvilo se i o tom, že dojde ke zpřísněni postihu. Chtěl bych proto vědět, zda se skutečně něco takového realizovalo.
J.K. Prachatice
dubnu letošního roku schválil parlament zákon, kterým byla změněna některá ustanovení trestního zákona upravující postih za úplatkářství. Trestného činu úplatkářství je možno se dopustit několika způsoby. Trestné je samozřejmě přijímání úplatku, podplácení, ale trestní zákon zná i nepřímé úplatkářství. Trestného činu přijímání úplatku se dopouští ten, kdo v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu přijme nebo si dá slíbit úplatek, eventuálně kdo za takových okolností úplatek žádá. Podplácení se naopak dopouští osoba, která jinému v souvislosti s tím poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. O nepřímé úplatkářství se jedná v případě, že někdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo za to, že tak již učinil, anebo ten, kdo z těchto důvodů jinému úplatek poskytne, nabídne nebo slíbí. Přísněji jsou samozřejmě trestány osoby, které úplatek přijímají, než ty, které jej dávají. Novela trestního zákona zvyšuje postih veřejných činitelů a dále přísněji postihuje ty, kteří se nabídnutím úplatku snaží získat pro sebe nebo jiného značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu. Trestní zákon také nově vymezuje pojem úplatku. Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě a na kterou není nárok. Za veřejného činitele se v případě úplatkářství považuje též jakákoliv osoba zastávající funkci v zákonodárném nebo soudním orgánu nebo v orgánu veřejné správy cizího státu anebo podniku, v němž má rozhodující vliv cizí stát, nebo v mezinárodní organizaci vytvořené státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva veřejného za předpokladu, že je s výkonem takové funkce spojena pravomoc při obstarání věcí obecného zájmu a trestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí.
J.K. Prachatice
dubnu letošního roku schválil parlament zákon, kterým byla změněna některá ustanovení trestního zákona upravující postih za úplatkářství. Trestného činu úplatkářství je možno se dopustit několika způsoby. Trestné je samozřejmě přijímání úplatku, podplácení, ale trestní zákon zná i nepřímé úplatkářství. Trestného činu přijímání úplatku se dopouští ten, kdo v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu přijme nebo si dá slíbit úplatek, eventuálně kdo za takových okolností úplatek žádá. Podplácení se naopak dopouští osoba, která jinému v souvislosti s tím poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. O nepřímé úplatkářství se jedná v případě, že někdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo za to, že tak již učinil, anebo ten, kdo z těchto důvodů jinému úplatek poskytne, nabídne nebo slíbí. Přísněji jsou samozřejmě trestány osoby, které úplatek přijímají, než ty, které jej dávají. Novela trestního zákona zvyšuje postih veřejných činitelů a dále přísněji postihuje ty, kteří se nabídnutím úplatku snaží získat pro sebe nebo jiného značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu. Trestní zákon také nově vymezuje pojem úplatku. Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě a na kterou není nárok. Za veřejného činitele se v případě úplatkářství považuje též jakákoliv osoba zastávající funkci v zákonodárném nebo soudním orgánu nebo v orgánu veřejné správy cizího státu anebo podniku, v němž má rozhodující vliv cizí stát, nebo v mezinárodní organizaci vytvořené státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva veřejného za předpokladu, že je s výkonem takové funkce spojena pravomoc při obstarání věcí obecného zájmu a trestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí.
