Zubní lékařka Jitka Lochmanová vzpomíná: "Chodil k nám domů a trhal mi mléčné zuby kvůli rovnátkům. Dodnes si pamatuji, jak jsem tam stála jako mula uprostřed obýváku a strýc mi nepotřebné zuby postupně vylamoval palcem..." Dnes se o její zuby stará trpělivý a citlivý kamarád.
Obava ze zubaře je podle ní dána strachem z bolesti, ale v moderních ordinacích se lékaři snaží bolest odstranit všemi dostupnými prostředky. Trpět zbytečně je nesmysl, proto při své práci užívá lokální anestezii (místní znecitlivění).
Otevřít ordinaci bez klientely je dnes velmi riskantní
V 18 letech, kdy se většina lidí rozhoduje, co dál, Jitka Lochmanová příliš jasnou představu o dalším studiu neměla. Ale její otec ano. A tak ho poslechla a vystudovala stomatologii. "Pak následovaly obvyklé činnosti jako svatba, plození dětí, okopávání zahrádky a přemítání nad značně nudnou prací na poliklinice," vypráví lékařka.
Nuda po roce 1989 skončila a pracovní možnosti se radikálně změnily. Po revoluci si vzala půjčku a v roce 1994 otevřela soukromou zubní ordinaci. Neprivatizovala stávající ordinaci s pacienty, takže začátek prý vůbec nebyl jednoduchý. Přiznává se, že teď už by měla velkou obavu začít úplně bez klientely, protože dnes jsou vstupní investice do konkurenceschopné ordinace vysoké a tlak na splácení půjček nebo leasingů velmi zatěžující.
Kdo chce mít dnes prosperující lékařskou praxi, musí mít podle Jitky Lochmanové alespoň povědomí o zákonech - daňových, pracovních i marketingových. Musí také držet krok se stále se rozvíjející stomatologií a průběžně se vzdělávat. Kromě studia odborné literatury by měl také pravidelně navštěvovat odborné semináře o nových materiálech a léčebných postupech.
Na lidi měla štěstí
V ordinaci s ní pracuje ještě jedna zubní lékařka, dentální hygienistka a dvě zubní sestry, a to v zaměstnaneckém poměru. "Měla jsem možná štěstí, ale nemám žádné personální problémy ani s kolegyněmi, ani se sestrami," usmívá se dentistka. Obecně si na mezilidské vztahy prý nemůže stěžovat. Ani po zavedení poplatků u lékaře. Spíš si o ně občas zapomene říci, ale ještě se jí nestalo, že by je někdo odmítl zaplatit.
Kromě praktické stomatologie se před sedmi lety začala věnovat parodontologii a před rokem implantologii. O zubní implantáty, přestože cena za jeden se pohybuje od 10 do 20 tisíc korun, je zájem. Lidé chtějí co nejvíce oddálit situaci, kdy si budou muset pořídit snímací náhradu. "Pokud pacient chce, má na to finanční prostředky a zdravotní stav to dovolí, pak je užití implantátů velmi elegantní pomocí," shrnuje stomatoložka.
Práce ji baví a jediné, co ji na ní štve, je nutné rozsáhlé vybavení. "Pro jednu plombičku musím spouštět několik přístrojů ve dvou místnostech," vysvětluje na konkrétním příkladu. Náklady na chod ordinace jsou podle ní velmi vysoké, ale mezi úhradou od pojišťoven a skutečným nákladem je veliký nepoměr.
Stomatologie je také značně fyzicky náročné zaměstnání. Model sedící lékař a ležící pacient je známý, ale ne vždy realizovaný a použitelný. A přetěžovaná, křivá záda bolí… "Z vlastní zkušenosti vím, že není jiné cesty než cvičit. Já osobně ale žádný příkladný cvičenec nejsem - ve fitness-centru mě vidí, až když je nejhůř," uzavírá zubařka.
Jak pracuje zubní lékařka
-
Pracovní den
Vstávám kolem osmé. Vzhledem k tomu, že děti už mám velké a samostatné (16 a 22 let), mohu se plně soustředit na práci. S tou začínám v 10 a končím okolo 18. hodiny. -
Relaxace
Odpočívám ráda aktivně - v zimě sjezdové lyže i běžky, v létě kolo, tenis, turistika. -
Dovolená
Naposledy jsem se byla potápět s přáteli v Egyptě. -
Vzdělávání
Kromě nezbytného doplňování odborných informací mě zajímá historie.
