Zuříte v práci? Škodíte jen sami sobě

Nespravedlivá šéfova kritika; opětovné zadávání úkolu, který se dávno ukázal jako nesmyslný; nefungující počítač; pokažený služební vůz - nic není, jak by mělo být. Kdo se v práci alespoň jednou kvůli podobným věcem nerozčilil? A každý jistě poznal, že většinou zbytečně.

Stresové situace se dokážou v duši pracovníka nakupit a při hádce se šéfem nebo po velkém pracovním nezdaru donutí k výbuchu i jinak klidného člověka. Souvisí to také s nedostatkem uznání ze strany nadřízených, nejasně zadávanými úkoly, velkou zodpovědností a malou možností rozhodovat, se zvyšujícím se tlakem na výkonnost, s neustálými změnami. Je pravděpodobné, že na pracovišti budou nejvíce a nejčastěji zuřit rození cholerici, a to i kvůli relativním maličkostem. Koho jejich výbuchy hněvu otravují, zmizí raději z jejich dosahu. Jiní si dokážou nasadit pomyslné klapky na oči a strčit imaginární špunty do uší.

Kolega byl na koberečku u šéfa a zuří 

Pokud máte problém se zvládáním stresu, podívejte se a poučte se z přiloženého článku.

 "Nikdy nezapomenu na to, jak se naše asistentka Jitka vrátila po pohovoru se šéfem do kanceláře a začala nekontrolovatelně zuřit. Počínaje nadávkami na jeho adresu, konče seknutím klávesnicí od počítače o stůl," vypráví programátor Lukáš

12 rad, jak rozčilováním neublížit sám sobě

1 Prudce strhněte ze zdi k tomu účelu předem připravený zlostník. Může to být čistý list papíru právě s tímto nápisem. Při mačkání či trhání by měl trochu šustit a klást alespoň mírný odpor.

2 Zlostník prudce mačkejte, trhejte na kousíčky.

3 Představujte si, že to je právě ten člověk, na kterého máte pifku.

4 Nakonec papírové cucky surově stlačte do úhledné kuličky.

5 Mrskněte kuličkou do koše - je lhostejné, zda přímo, nebo odrazem od přilehlé zdi nebo stěny nábytku.

6 Jste-li v kanceláři sami nebo se spolehlivými kolegy, vydejte při tom skřek jako vrhač při posledním pokusu na mistrovství světa.

7 Pokud ve vás ještě nějaký vztek zbyl, udělejte přiměřený počet prudkých dřepů s výskoky.

8 Nezaškodí představa, že dupete po těle toho, kdo vás tak naštval.

9 Klidně usedněte, vydýchejte se, vypijte trochu vody.

10 Můžete si slovně ulevit s použitím libovolného výrazu podle vlastní chuti a závažnosti případu.

11 Uvědomte si, že původce všeho zla a ničitel vaší pohody zde momentálně není. Váš přísně sevřený obličej mu tedy nijak neublíží. Nastavte proto ve vlastní tváři slunečný úsměv.

12 Úsměv sám o sobě, pravda, celý problém nevyřeší. Avšak tolik blbců tím svým pohodovým úsměvem naštvete, že už to samo stojí za to.

Postránecký. Jeho kolegyně dostala totiž výpověď pro nadbytečnost, přitom byla přesvědčena o své nepostradatelnosti. "Dodnes si myslím, že ne musela takhle reagovat. Je pravda, že jsme nikdo nevěděl, jak se v tu chvíli zachovat, a tak jsme nedělali nic," dodává Postránecký. I cholerikovi, který má pro emoční výbuchy předpoklady, je třeba podat pomocnou ruku a hledat způsoby, jak ho uvést do určitého klidu. I když to nemusí být korunováno úspěchem. "Pokud jde však o člověka jinak klidného, je to přirozený závazek spolupracovníků. Může to postihnout každého a vzájemná pomoc formou určitého odreagování zaměřením na jiné problémy se každému může po čase vrátit," říká psycholožka Eva Bedrnová. Pokud se pracovníci rozhodnou týmově se svým vztekem vyrovnat, ať si raději udělají několik rychlých dřepů nebo oběhnou budovu. Jednotlivci se vyplatí počítat do deseti dvaceti, odejít na chvíli na čerstvý vzduch a zhluboka dýchat. Hlavně pracovník nesmí dovolit, aby se vztek dlouhodobě podepsal na jeho duševní pohodě, a tím i na jeho výkonu v zaměstnání. Protože zatímco ten, kdo jej dohnal k zuřivosti, klidně spí, on se dusí vztekem, jen si na danou situaci znovu vzpomene.

Když je šéf vztekloun, který jen křičí

Nikdo nemá to štěstí, aby jeho šéf byl dokonalý. Takový totiž neexistuje. Smůlou však je, když vedoucí pracovník patří mezi ty extrémně labilní jedince, kteří se opravdu neumějí ovládat. Jak reagovat, když šéf začne na pracovníka doslova řvát, a to ještě nadává třeba tomu nepravému? "Zaměstnanec by se mohl řídit zásadou na hrubý pytel hrubá záplata. Ale k čemu by to bylo? Proto by měl zůstat v klidu a nespravedlivé výtky věcně, bez velkých emocí odmítnout," radí psycholožka Eva Bedrnová. Nemá cenu zuřit, nic se tím nevyřeší a jen se tím zhorší celková sociální atmosféra na pracovišti. Zejména tam, kde šéf své výtky sděluje nahlas a veřejně. "Další rozhovor se šéfem, kde si s ním zaměstnanec vše podle potřeby vyříká, by se měl uskutečnit až v době, kdy již překonal první vlnu zuřivosti a hněvu," doporučuje dále Bedrnová. Podle ní má být kulturní člověk schopen své emoční pochody v komunikaci s druhými zvládnout. A to i přesto, že mu jeho šéf nedává právě ten nejlepší příklad.