Důvody pro podnikání mohou být skutečně různé. Řada lidí začala s podnikáním v důsledku ztráty zaměstnání a mnozí z nich se dostali do situace, kdy dnes sami zaměstnávají pracovníky a jejich celkové příjmy mnohonásobně převyšují průměrné výdělky v zemi.
Na druhé straně jsou lidé, kterým se podnikání vysloveně nepovedlo a zadlužili sebe i svoje rodiny. Někde uprostřed stojí ti lidé, kterým podnikání postačuje na slušné živobytí a jsou maximálně spokojení se svojí nezávislostí a s možností řídit svůj pracovní a mimopracovní čas výlučně podle svých potřeb.
Začít jako živnostník nebo rovnou jako právnická osoba
Pokud se skutečně rozhodneme podnikat, stojíme před prvním základním rozhodnutím, kterým je určení formy podnikání. Většina lidí jde zpravidla tou cestou, že začíná jako fyzická osoba – podnikatel a buď v této formě podnikají po neomezenou dobu nebo se dříve nebo později transformují na nejrůznější formu právnické osoby (nejčastěji jde v současné době o společnost s ručením omezeným). Mezi individuálním podnikáním a podnikáním prostřednictvím právnické osoby existují obrovské rozdíly, které rozhodně nejsou tématem pro tento článek.
Česká spořitelna v posledních měsících několikrát potrápila své klienty odstávkou přímého bankovnictví Servis 24. Co se vlastně děje?
Jak získáte ŠÉFOVU DŮVĚRU? Těžko. A jak ji ztratíte? Snadno. Zvláště podezřívaví jsou šéfové, kteří sami podvádějí. Co s tím?
Kdo má rád sametová vína švestkově modré barvy a ovocné chuti, kterým někteří říkají "černorybízový džus", může klidně vyrazit na nákup. Co ostatní?
V nejstručnější a nejhrubší podobě lze snad říci, že podnikání individuálního podnikatele je doprovázeno mnohem jednodušší a levnější administrativou při zahájení podnikání, možností vést podstatně jednodušší formu účetní evidence a snadným přístupem k výnosu podnikání. Na druhé straně poslední novely příslušných zákonů částečně přesunuly fiskální zátěž na osoby samostatně výdělečně činné. Jde zejména o daň z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pojďme ovšem zpět, neboť podnikání právnických osob sem nepatří.
Podnikat jako fyzická osoba skutečně není problémem
Většina lidí podniká na základě povolení živnostenského úřadu. Chce-li tedy někdo podnikat, musí příslušnému živnostenskému úřadu svůj úmysl oznámit a požádat o vydání živnostenského listu. Pokud se jedná o takzvanou volnou živnost (není vyžadována žádná odborná způsobilost), nebývá získání živnostenského listu žádným velkým problémem.
U živností vyžadujících prokázání odborné způsobilosti žadatele se samozřejmě vydání živnostenského listu vztahuje ke splnění určitých odborných znalostí nebo příslušného vzdělání. Je logické, že podnikat by měly osoby trestně bezúhonné a zároveň i ty, které nemají z minulosti žádné závazky vůči třetím osobám.
Před zahájením podnikání by měl individuální podnikatel také navštívit finanční úřad a registrovat se k dani (bude zcela jistě podléhat dani z příjmu fyzických osob). Začínající podnikatel má možnost se registrovat také jako plátce daně z přidané hodnoty. Tento krok by měl ovšem každý dobře zvážit, neboť může jít o nevýhodný postup. Zjednodušeně se dá říci, že pokud bude podnikatel poskytovat spíše služby a to zejména nehmotné povahy, pak se mu registrace k dani z přidané hodnoty nevyplatí.
 |
Co vás vyjde levněji? Vyplatí se vám auto na úvěr, nebo na leasing? Více ZDE. |
Odvody na sociální a zdravotní pojištění – každý rok chtějí víc
Registrace na finančním úřadu ovšem není administrativní povinností poslední. Je nutné, aby začínající podnikatel navštívil Správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. U obou těchto institucí musí individuální podnikatel oznámit, že zahajuje samostatně výdělečnou činnost.
V rámci sociálního zabezpečení musí individuální podnikatel odvádět 29,6 procenta ze svého vyměřovacího základu a v rámci zdravotního pojištění potom 13,5 procenta. Co je ovšem vyměřovacím základem? Pro rok 2004 byl vyměřovací základ tvořen násobkem koeficientu 0,4 a rozdílem mezi příjmy a výdaji podnikatelem dosaženými v tomto roce. Jenom pro informaci doplním, že v roce 2003 byl využíván koeficient 0,35 a pro rok 2005 se počítá s koeficientem dokonce 0,45.
Jde tedy o jednoznačnou snahu zákonodárce zatížit živnostníky většími odvody do těchto systémů. Vlastní výši těchto povinností si dokumentujme na příkladech. Předpokládejme živnostníka, který dosáhl příjmů 700 tisíc a výdajů 320 tisíc. Budeme uvažovat, že takových výsledků svého podnikání dosáhl v letech 2003 až 2005.
| Rok | Příjmy-výdaje | Koeficient | Vym.základ | Soc.poj. | Zdrav.poj. |
| 2003 | 380 000 Kč | 0,35 | 133.000Kč | 39.368Kč | 17.955Kč |
| 2004 | 380 000 Kč | 0,4 | 152.000Kč | 44.992Kč | 20.520Kč |
| 2005 | 380 000 Kč | 0,45 | 171.000Kč | 50.616Kč | 23.085Kč |
Zdroj: autor článku
Z výše uvedených čísel jednoznačně vyplývá, že živnostníci jsou zatíženi stále většími odvody do těchto systémů. Sociální a zdravotní pojištění je vlastně taky daň a musíme s ním počítat.
Je ovšem nutné si uvědomit, že v případě poplatníků v zaměstnaneckém poměru platí podstatnou část odvodů za své zaměstnance přímo zaměstnavatel. Odvody za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem poplatník na svoji výplatní pásce nevidí, avšak z hlediska firmy jde o velkou finanční zátěž. Pokud jste tedy výrazně nespokojeni se svým platem a domníváte se, že si za svoje výkony v práci zasloužíte více, tak vezměte v úvahu níže uvedená fakta.
Pokud by osoba z výše uvedeného případu byla zaměstnána jako zaměstnanec s roční hrubou mzdou 380 tisíc, musel by zaměstnavatel odvést za zaměstnance v roce 2004 následující částky.
Sociální pojištění: 26% z 380 000 Kč činí 98 800 Kč
Zdravotní pojištění: 9% z 380 000 Kč činí 34 200 Kč
To ovšem není vše a část z povinných odvodů se zaměstnanci strhávají z hrubé mzdy.
Sociální pojištění: 8% z 380 000 Kč činí 30 400 Kč
Zdravotní pojištění: 4,5% z 380 000 Kč činí 17 100 Kč
Jde dokonce o ještě větší hodnoty než v případě individuálního podnikatele. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že v zaměstnaneckém poměru podstatnou část této povinnosti hradí zaměstnavatel. Individuální podnikatel je samozřejmě povinen tyto fiskální povinnosti pokrýt z vlastních zdrojů.
Výše daňové sazby se odvíjí podle výsledku podnikání, úspěšný podnikatel si připlatí
Daň z příjmů fyzických osob má progresivní charakter a tudíž sazba aplikovaná na konkrétního poplatníka závisí na výši základu daně. Minimální sazba daně pro poplatníky s nejnižším základem daně činí 15 % a naopak nejvyšší pásmo je stanoveno na hrozivých 32 %. Jednoduše řečeno platí pravidlo, že čím vyššího základu daně poplatník dosáhl, tím vyšší sazba zdanění se na jeho základ daně aplikuje.
 |
Jak vyděláte na daňovém zvýhodnění na dítě? |
Při aplikaci daňových pásem a jejich dopadu na poplatníka je nutné brát v potaz, že se nejvyšší sazbou (32 procent) daní pouze základ převyšující 331 200 Kč. Neplatí tedy pravidlo, že celý základ daně se potom daní nejvyšší sazbou. To bývá dost častým omylem při daňových kalkulacích. Pokud tedy například má poplatník daňový základ 400 tisíc korun, tak pouze malá část je zdaňována sazbou nejvyšší a podstatná část spadá do nižších daňových pásem. Naopak hodně úspěšný podnikatel (kupříkladu dosáhne základu daně 700 000 korun) je zasažen podstatnou částí tou nejvyšší daňovou sazbou.
Individuální podnikatel má povinnost vést evidenci o příjmech a výdajích. Zjednodušeně řečeno se daňový základ určuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji dosaženými v konkrétním zdaňovacím období. Nemá cenu v této souvislosti jít do podrobností a rozepisovat se o odčitatelných položkách či o nedaňových příjmech nebo výdajích. Zjednodušeně platí pravidlo, že jakýkoli výdaj určený na dosažení, zajištění a udržení příjmů snižuje základ daně. Koupí-li si kupříkladu profesionální fotograf sadu filmů do fotoaparátu za dva tisíce korun, pak tento výdaj sníží o stejnou částku i základ daně.
Těm z vás, kdo se rozhodnete podnikat, přeji hodně štěstí. Zároveň vás ovšem nabádám k velké opatrnosti a raději postupnému budování pozice, neboť za vaše podnikatelské aktivity ručíte celým svým majetkem.
Chystáte se podnikat? Myslíte si, že dnes mají živnostníci dobré podmínky k podnikání, nebo naopak? Založili byste si raději společnost s ručením omezeným nebo upřednostňujete fyzickou osobu? Těšíme se na vaše názory.
