Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S miminkem v náručí zachraňuje beskydskou tradici vlněných přikrývek

aktualizováno 
Zuzana Bílková se před šesti lety rozhodla, že ve svých rodných Palkovicích zachrání tradiční výrobu lůžkovin z ovčí vlny. Čerstvá absolventka vysoké školy tehdy neměla s podnikáním v tomto oboru žádné zkušenosti. Přesto firmu vytáhla z červených čísel a dnes se její obrat pohybuje v řádech milionů korun.

„S příchodem miminka jsem se musela zastavit, zamyslet a ujasnit si priority,“ říká Zuzana Bílková. | foto: Marie StypkováiDNES.cz

V podhůří Beskyd má chov ovcí dlouhou tradici. Skoro každý druhý muž, včetně starosty se v Palkovicích jmenuje Bača. Ovci má obec také ve svém znaku. Dvaatřicetiletá blondýnka Zuzana Bílková se nemohla smířit s tím, že by mělo skončit něco, co je s obcí spojeno odjakživa, a tak začala podnikat sama. Cesta k úspěchu ale nebyla jednoduchá.

Fotogalerie

Když jste se dozvěděla, že má manufaktura na výrobu vlněných výrobků ve vaší obci zaniknout, co se vám tehdy honilo hlavou?
V říjnu roku 2009 jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání na pozici realizátorky vzdělávacích projektů v jedné ostravské společnosti. Po pár týdnech strávených v nové práci se ke mně donesla zvěst o údajném rušení manufaktury na vlněné lůžkoviny v mých rodných Palkovicích. Ty byly odjakživa proslulé výrobou prošívaných přikrývek, na které se jako hlavní surovina používala ovčí vlna vykoupená od místních chovatelů a farmářů. Přišlo mi líto, že by mělo zaniknout něco, co má k našemu regionu tak silnou vazbu. Říká se tady, že vlna patří k Palkovicím jako třeba sirky k Sušicím. A tak jsem začala přemýšlet, co by asi obnášelo takovou firmu vést.

A co bylo potom?
Ten nápad se mi usídlil v hlavě a doslova mi nedal spát. I když jsem předtím neměla žádné podnikatelské ambice, čím více jsem o tom přemýšlela, tím více se mi ta myšlenka zamlouvala. Po letech, které jsem strávila studiem nekonečného množství teorie na vysoké škole, mi přišlo naprosto skvělé, že bych se mohla realizovat v dílně, kde vzniká konkrétní, a navíc užitečný produkt. Produkt, který navíc pochází z místních obnovitelných zdrojů.

„Vlna je jedním z nejúžasnějších přírodních materiálů, má spoustu blahodárných...

Nebála jste se pustit do něčeho, o čem jste tehdy neměla ani páru?
Asi ano, ale v mém případě to byl spontánní impuls, sen, který jsem postupně proměnila v realitu. Takže pokud vás zajímá nějaký návod, jak může mladá žena bez zkušeností začít zničehonic podnikat, opravdu nevím. Byla to spousta dřiny, ale zároveň nejlepší kariérní volba mého života.

Komu jste se se svým nápadem tehdy svěřila? Jaká byla reakce?
Tenkrát jsem se svěřila jen nejbližší rodině. Překvapilo mě, že reakce mých blízkých byly od začátku kladné a nikdo mi nic nerozmlouval. Tohle bylo pro mě jako ženu a budoucí podnikatelku hodně důležité. Podpora rodiny je pro mě dodnes klíčová, na vesnici to ani jinak nejde. Všichni si musíme pomáhat.

Zuzana Bílková (32 let)

Zuzana Bílková vystudovala systémové inženýrství a informatiku na Vysoké škole báňské v Ostravě.
  • Vystudovala systémové inženýrství a informatiku na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.
  • V lednu 2010 převzala palkovickou firmu Batex a začala podnikat
  • V roce 2014 se stala Živnostníkem roku Moravskoslezského kraje.
  • Její firma získala svolení k užívání ochranné známky Beskydy originální produkt, která zaručuje místní původ výrobku, jeho vazbu na region a šetrnost k životnímu prostředí.
  • Žije s přítelem, s nímž má půlroční dceru Agátu.

Firmu jste tedy koupila. Bylo to složité?
Setkala jsem se s majitelem dílny a pak už to šlo ráz na ráz. Po několika schůzkách jsme se dohodli na prodeji Batexu. Ještě ve zkušební době jsem tedy opustila své první zaměstnání a od 1. ledna 2010 ze mě byla živnostnice a podnikatelka s několika zaměstnanci.

To bylo opravdu tak jednoduché? Musela jste přece firmu koupit. Peníze vám jako čerstvé absolventce nedělaly problém?
Počáteční náklady nebyly vysoké, provozovna se nacházela v pronajatých prostorách, výrobní zařízení mělo spíše historickou hodnotu, a proto nebyl potřeba vysoký vstupní kapitál. Rodina musela sáhnout do svých úspor, já si ještě vzala půjčku. Počáteční investice ale nepřesáhly jeden milion korun.

Co pro vás bylo zpočátku nejtěžší?
Začátky nebyly vůbec jednoduché. Byla jsem postavena před celou řadu zcela nových situací a problémů volajících po okamžitém řešení. Velice rychle jsem se musela zorientovat ve všem, co souviselo s výrobou a prodejem, vedením lidí nebo legislativou.

V té době u nás přece vrcholila hospodářská krize.
Přesně tak. Na náš okres Frýdek-Místek, známý mnoha textilními závody Slezan, dolehla krize velmi tvrdě a textilní průmysl patřil mezi nejvíce postižená odvětví. Prostě se to na nás hrnulo ze všech stran. Ceny vstupů narůstaly, zatímco marže v celém odvětví šly do volného pádu. Tehdy se mi pokaždé hodně ulevilo, když po zaplacení všech faktur zůstalo na platy zaměstnancům. Musím přiznat, že nejednou jsem musela sáhnout i do vlastních úspor.

Vlnu bere firma od místních chovatelů a farmářů.

Vy jste to ale, jak je vidět, ustála...
Bylo to hodně náročné období, ale dnes jsem za to ráda. Učit se podnikat během největší ekonomické krize za poslední desítky let byla ta nejdrsnější škola, jakou jsem mohla dostat. Pak už to bylo jenom lepší. Myslím si, že pro podnikatele je důležité zažít chudé i bohaté časy, protože kdo ty chudé nezažil, toho může příští krize zastihnout v nejhorším. Dnes naši firmu buduji tak, abychom ustáli třeba i pět chudých let za sebou. Beskydy jsou drsný kraj a lidé se tu naučili myslet na horší časy.

Jaká byla reakce zaměstnanců, když zjistili, že jim bude šéfovat skoro ještě studentka?
V Batexu pracoval už před mým příchodem tým pracovitých a spolehlivých lidí, kteří mají ke své práci velmi blízký vztah. Většina z nich je ve firmě přes dvacet let. Když zjistili, že výroba neskončí, byli rádi, že nepřijdou o práci. Samozřejmě pak ale vyvstala spousta otázek a obav, jak se vše bude dále vyvíjet. Ze svého pohledu dnes můžu říct, že jsme si k sobě poměrně brzy našli cestu a panuje u nás přátelská atmosféra. Prý s mým příchodem firma omládla, říkají mí zaměstnanci.

Chlouba firmy - sto let starý mykací stroj - takzvaný krampl.

Nevyděsilo vás tamní prostředí? Mám na mysli ty staré, skoro muzejní stroje?
Naopak, tyto muzejní stroje jsou pro mě naprosto fascinující. Je to jednak mykací stroj, takzvaný krampl, který vyrobí z chuchvalců vlny materiál k použití. Další unikát je stroj na prošívání dek. Podle předlohy, která se vloží do jeho spodní části, stroj prošije přednastavený vzor. Věnujete-li těmto strojům náležitou péči, dokážou i po tolika letech dál výborně sloužit.

Horší byl stav budovy, ve které se stroje nacházely. Říkala jsem si, že by si na stará kolečka zasloužily přestěhovat na nějaké úctyhodnější místo.

Jak vidím, splnilo se vám i to, protože se právě stěhujete.
Přesun výroby byl jeden z prvních cílů, které jsem si na začátku stanovila a mám obrovskou radost, že si tento bod mohu letos odškrtnout. Podařilo se mi sehnat vhodné prostory ve Frýdku-Místku, takže tradice může pokračovat. Stěhování je už v plném proudu. Minulý týden se nám bez sebemenší újmy podařilo převézt náš největší klenot – krampl. Byl to náročný proces, při kterém bylo potřeba s velkou obezřetností tento obří stroj rozložit na jednotlivé součástky, a pak zase složit.

Detail sto let starého mykacího stroje - kramplu.

Vraťme se ještě na začátek. Co všechno se po vašem nástupu do firmy začalo měnit?
Snažila jsem se všemožně o navýšení objemu výroby. Založila jsem e-shop a zavedla do firmy nové technologie. Někomu to možná bude připadat nepochopitelné, ale ještě v roce 2009 byla ve firmě jen pevná linka a jeden počítač bez internetu. Objednávky chodily telefonicky, faxem, nebo dokonce poštou. Vymyslela jsem tehdy nové výrobky a více se zaměřila na prodej, oslovování potenciálních odběratelů a zákazníků.

Kde jste tehdy hlavně získávala nové zákazníky?
Určitě to byla častá účast na farmářských trzích, které pořádají okolní města, aby podpořily lokální výrobce kvalitního zboží. Farmářské trhy a různé výstavy, kde jsme se prezentovali, byly pro mě největším hnacím motorem v mnohdy nelehké době. Měla jsem zde prostor osobně pohovořit se zákazníky a ohlasy na naše výrobky, které jsem od nich dostávala, mě utvrzovaly v tom, že tohle podnikání byl krok správným směrem.

„Podle předlohy, která se vloží do jeho spodní části, stroj prošije...

Kdy nastal obrat k lepšímu?
První zlom nastal po dvou letech, kdy se mi podařilo navýšit obrat do té míry, že jsem mohla dostát svému závazku vůči zaměstnancům a prodloužit pracovní dobu původně tří šiček ze zkráceného úvazku na plný a přibrat další dvě brigádnice.

Jaký měla společnost obrat, když jste do firmy přišla, a jaký je dnes?
První rok po mém příchodu byl obrat necelé dva milióny korun. Každým rokem rosteme, ale stále jsou to řádově jednotky milionů. Výroba lůžkovin není žádný velký byznys, ale dává lidem obživu, zužitkuje přírodní surovinu a drží místní tradici. To je důležité.

A co zisk a investice?
Jsme v černých číslech, ale většinu provozního zisku investujeme zpět do rozvoje firmy a nových zaměstnanců. Pokud jde o investice, největším letošním firemním projektem je, jak už jsem řekla, nová provozovna.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Další příběhy čtěte zde.

Kam všude vaše výrobky putují?
Zaměřujeme se hlavně na domácnosti a rodiny, které upřednostňují zdravý životní styl a uvědomují si přednosti přírodního materiálu, jakým je prvotřídní ovčí vlna. Je to hodně specifický sortiment a dá se říci, že zákazníci nás dnes už oslovují i sami - na doporučení nebo z doslechu. První dva roky jsem ale dělala prodej osobně, navázala jsem spolupráci s desítkami velkoobchodních odběratelů, od e-shopů a malých obchůdků po velká ubytovací zařízení.

Proč by si měli lidé kupovat právě výrobky z vlny?
Vlna je jedním z nejúžasnějších přírodních materiálů, má spoustu blahodárných účinků na lidský organismus. Je léčivá, vhodná pro alergiky a astmatiky, umí vyrovnávat tělesnou teplotu, takže se pod vlněným přikrývkami v létě nepotíte a naopak v zimě příjemně hřejí. Tyto vlastnosti nahradíte jen stěží jinými materiály. Ač je to k nevíře, většina našich chovatelů ovcí nenachází pro vlnu žádné využití. Často tak končí tato ušlechtilá surovina na smetištích.

S vlněnými dekami často kšeftují takzvaní šmejdi. Lidem je nabízejí velmi draze. Co na to říkáte?
Vím o těchto praktikách, protože takovou deku nabízeli dva podomní prodejci mé babičce. Prý jí ji prodají s velkou slevou „jen“ za čtrnáct tisíc korun. Naštěstí moje babička není hloupá a nekoupila ji. Za sebe bych chtěla říct, že cena kvalitních vlněných dek se u nás pohybuje kolem patnácti set korun.

„,Tyto muzejní stroje jsou pro mě naprosto fascinující. Je to třeba mykací...

Nevyrábíte jen z vlny, ale i z dalších materiálů. Které to jsou?
Jako doplňkový sortiment vyrábíme také polštářky z pohankových slupek. Pro ubytovací a pečovatelská zařízení, která mají vysoké požadavky na hygienu lůžka, vyrábíme lůžkoviny z dutých vláken. Materiály nakupujeme od osvědčených, převážně místních dodavatelů, kteří jsou schopni garantovat stálou kvalitu. Chovatelé k nám také mohou dovézt svou vlastní vlnu a odebrat si hotové vlněné výrobky s výraznou slevou. To je výrobní program, který jsem převzala od původního majitele, a moc se mi líbí. Máme také produktovou řadu polohovacích pomůcek, které jsou plněné polystyrénovými kuličkami, snadno se přizpůsobí tvaru lidského těla a zabraňují tak vzniku proleženin.

Jaké máte plány do budoucna?
Nebyla bych to já, aby se mi nehonilo hlavou pár nápadů, co ještě by se dalo s vlnou zkusit. Uvažuji o úplně nové produktové řadě nejvyšší kvality. Také bych ráda na nové provozovně umožnila zájezdové prohlídky tradiční výroby, což může být i díky našim původním strojům pro mnohé zajímavé. Už teď mohu slíbit, že od druhé poloviny letošního roku budeme otevřeni návštěvám.

Máte malé dítě, jak to zvládáte při mateřských povinnostech?
Loni v srpnu se mi narodila dcera Agátka. Většinu práce se snažím řešit z domu, hodně deleguji, a když potřebuji něco zařídit v terénu, mám skvělé rodinné zázemí, takže s hlídáním není problém.

S příchodem miminka jsem se ale musela zastavit, zamyslet a ujasnit si priority. Bylo nutné naučit se využívat čas, který mám vyhrazený na práci, mnohem efektivněji než doposud a také se smířit s tím, že některé rozvojové projekty nepoběží tak rychle jako předtím.

Nelitovala jste někdy svého rozhodnutí?
Budovat vlastní firmu je pro mě stále velká výzva. Vždy jsem si vážila toho, že se mi v životě naskytla tato příležitost. Samozřejmě byly situace, kdy se mi zrovna dvakrát nedařilo, ale mám za to, že každý neúspěch posouvá člověka dále. Jednoduše se držím hesla, že každá chyba mě posouvá dále a na sebelítost nemám čas.

Možná je to i tím, že jsem narozená ve znamení berana a skálopevně si stojím za svými ideály. Založením jsem opravdu bojovnice. Mám ráda, když mohu po malých krocích posouvat své hranice a dělat věci, které by spousta jiných lidí považovala za nemožné, nebo zoufale demotivující.

Autor: pro iDNES.cz


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.