Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zveřejnění výdělků může pomoci spravedlivému hodnocení, ukazuje průzkum

aktualizováno 
Zveřejňování mezd zaměstnanců považují mnohé moderní firmy za známku vyspělosti a transparentnosti. Google či IKEA tímto způsobem vytvářejí podmínky, v nichž se jejich pracovníci mohou sami motivovat.
Mírná většina obyvatel Česka soudí, že by se mzdy zaměstnanců ve firmách mohly zveřejňovat. Pomůže to spravedlivému hodnocení, tvrdí v aktuálním průzkumu. Ilustrační snímek

Mírná většina obyvatel Česka soudí, že by se mzdy zaměstnanců ve firmách mohly zveřejňovat. Pomůže to spravedlivému hodnocení, tvrdí v aktuálním průzkumu. Ilustrační snímek | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Připadá vám to jako nová móda vytvořená hyperaktivními pracovníky oddělení lidských zdrojů? Kdepak. Zdá se , že poměrně dost lidí po této míře „otevřenosti“ firem touží. Alespoň to tvrdí nejnovější průzkum agentury Stem/Mark, který proběhl v červnu letošního roku na 283 zaměstnancích firem ve věku 15 až 59 let.

Ochotnější jsou vysokoškoláci a státní zaměstnanci

Pro zveřejnění výdělku bylo 57 procent respondentů, proti 43 procent. Informace o výši mzdy či platu jsou většinou ochotni sdílet lidé vysokoškolsky vzdělaní a státní zaměstnanci.

Za výhody takové otevřenosti považují skutečnost, že by mohla přispět ke spravedlivějšímu odměňování. Významným motivem je také možnost porovnávat se s ostatními. Tu rovněž ocenili hlavně vysokoškoláci a lidé s osobním příjmem nad 20 tisíc korun.

Třetina účastníků průzkumu, kteří se vyjádřili proti zveřejňování, má za to, že do jejich soukromých záležitostí nikomu nic není. Zbytek odpůrců mzdové transparentnosti se obává, že by vyvolávala napětí ve firmě.

Největší výdělky jsou stále v hlavním městě

Nejnovější statistiky týkající se mezd uvádějí, že nadále nejvíce vydělávají lidé zaměstnaní v Praze, a to v průměru 31 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy portálu Platy.cz, kde si svůj plat anonymně porovnalo přes 100 tisíc lidí.

Průměrné mzdy

  • Praha: 31 000 Kč
  • Brno–město: 25 100 Kč
  • Plzeň–město: 23 800 Kč
  • Liberec: 22 900 Kč
  • Pardubice: 22 500 Kč
  • Ostrava: 22 300 Kč
  • Hradec Králové:
    22 300 Kč
  • České Budějovice:
    22 000 Kč
  • Jihlava: 22 000 Kč
  • Olomouc: 21 800 Kč
  • Zlín: 21 600 Kč
  • Ústí nad Labem:
    21 000 Kč

Zdroj: Platy.cz

Průměr ve druhém Brně se nachází o zhruba šest tisíc korun níže, na třetím místě se usadila Plzeň. Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 793 korun na 24 806 korun. Reálně, tedy po odečtení inflace, mzda vzrostla o 3,1 procenta.

Výdělky v Praze jsou sice nominálně nejvyšší, nicméně je tomu tak díky započtení velkého množství pozic ve vrcholovém managementu. V případě běžných pozic zůstávají velmi podobné výdělkům v Brně. Ostrava se propadla možná i kvůli vysoké nezaměstnanosti.

Někdy část platu může nahradit některý z benefitů, ať už jde o využívání služebního auta, mobilu, počítače i pro soukromé účely nebo příspěvek na penzijní připojištění. Ve srovnání tří největších měst si nejvíce benefitů mohou užívat pracující v Praze. Více než jinde tam platí zaměstnavatelé nápoje na pracovišti (Praha 29 procent, Brno 23, Ostrava 20 procent), zaměstnanci také častěji mohou využít mobil pro soukromé volání. Naopak pružná pracovní doba a firemní akce jsou oblíbenější na jihu Moravy.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.