Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvýšení minimální mzdy – důvod k radosti?

aktualizováno 
Od prvního ledna se s největší pravděpodobností zvýší minimální mzda ze současných 6 200 Kč na 6 900 Kč. Ačkoliv minimální mzdu pobírá zlomek zaměstnanců, může mít její zvýšení dopad na každého z nás. Hrozí růst nezaměstnanosti? Dojde k omezení šedé ekonomiky?

Minimální mzda je administrativně stanovenou nejnižší hrubou mzdou, za kterou může zaměstnavatel zaměstnat pracovníka. Její současná výše 6 200 Kč představuje zhruba 40 % průměrného platu. V přepočtu na hodinu odvedené práce to představuje odměnu necelých 40 Kč. Z této částky ale zaměstnanec musí zaplatit zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu, takže nakonec dostane něco více než 5 000 Kč měsíčně, tj. necelých 32 Kč na hodinu. Pokud by se od ledna minimální mzda zvýšila na 6900 Kč, čistá hodinová mzda by vzrostla o zhruba tři koruny.

Vývoj minimální mzdy

Zdroj: MPSV

Za takto nízkou mzdu pracuje opravdu jen mizivé procento zaměstnanců, necelá dvě procenta. Pokud by tito zaměstnanci měli pouze tento příjem, není jim co závidět – vyžít se 170 Kč na den vyžaduje opravdu skromný jídelníček a spartánský způsob života, a to i v těch případech, kdy má dotyčný vlastní bydlení. Ve větších městech by z této částky nebylo možné ani zaplatit nájemné bytu. Většina zaměstnanců s minimální mzdou má ale ve skutečnosti vyšší příjem, který je jim vyplácen přímo „na ruku“.

SPOČÍTEJTE SI:

 Naspoříte více s penzijním fondem, stavební spořitelnou nebo podílovým fondem?

Jak to funguje? Zaměstnavatel se domluví se zaměstnancem, že bude dostávat minimální mzdu a k tomu každý měsíc třeba deset tisíc v hotovosti. Tyto peníze samozřejmě neprochází účetnictvím, většinou se jedná o nezdaněné příjmy firmy. Firma na této transakci ušetří platbu sociálního a zdravotního pojištění, v našem případě 3 500 Kč. Zaměstnanec ušetří také zdravotní a sociální pojištění, a k tomu ještě daně z příjmu. V našem případě ušetří 2 700 Kč. Kdyby byla jeho mzda celá na výplatní pásce, musel by vydělávat 20 000 Kč hrubého aby se dostal na stejnou čistou mzdu.

Jak je vidět, na tomto systému vydělává jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Zaměstnanec sice získává nižší základ pro výpočet svého důchodu, tento fakt je ale zanedbatelný vzhledem k tomu, že se důchodu buď nedožije (lze očekávat neustálé zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu), nebo že dostane minimální mzdu nehledě na výši základu pro výpočet (v budoucnu bude státem vyplácený důchod blízko životnímu minimu). Proto tuto praxi používá relativně velký počet zaměstnanců, především menších podniků (resp. živnostníků).

Pozor na nálety pojišťováků. Garance vás přijde draho.
Více ZDE.

Z toho ale plyne, že zvýšení minimální mzdy určitě nepovede k masovému propouštění zaměstnanců, kteří by se zvýšením minimální mzdy stali neefektivní. Pouze se sníží daňové úniky státu tím, že se daně budou vypočítávat z vyššího základu. Paradoxně se naopak může stát, že v důsledku růstu minimální mzdy poklesne nezaměstnanost. Čistý příjem ze současné minimální mzdy (5 000 Kč) je totiž pouze o 900 Kč vyšší než je životní minimum samostatně žijící osoby (4 100 Kč) a o zhruba 1 500 Kč nižší než je životní minimum pro zaměstnance s jedním dítětem ve věku 8 let (6 530 Kč).

Pokud by přesto v některých podnicích došlo k tomu, že přínos z pracovní síly bude menší než minimální mzda a dojde k propuštění zaměstnanců, lze i toto vnímat pozitivně.  Výroba, ze které se nezaplatí ani minimální mzda, je značně neefektivní a k jejímu zrušení nebo k její inovaci (nahrazení ruční práce strojovou výrobou) by v budoucnu došlo i bez zvýšení minimální mzdy. Vyšší minimální mzda tak může přispět k rychlejší modernizaci zastaralých výrob a tím ke zvýšení perspektiv některých odvětví.

Co zkoumat při rozhodování, kterou spořitelnu si vybrat? Jak si vybrat úvěr na bydlení? Čtěte ZDE.

Na růst minimální mzdy je ale zapotřebí nahlížet i z evropského nadhledu. V zemích Evropské unie dosahuje minimální mzda zhruba 60% průměrné mzdy, takže je stále co dohánět. Také je zřejmé, že volný pohyb pracovní síly v rámci zemí Evropské unie postupem času setře mzdové rozdíly v jednotlivých členských státech a že za pár let bude za českou minimální mzdu pracovat již úplně zanedbatelná část populace.

Zvýšení minimální mzdy tak lze pouze vítat s tím, že dojde ke snížení daňových úniků a ke zvýšení efektivnosti některých podniků. Stejně výrazný nárůst minimální mzdy jako v posledních letech lze přitom očekávat i v následujících pěti letech, kdy by se minimální mzda mohla postupně dostat až na úroveň 50% průměrné mzdy.
 
Co si myslíte o zvýšení minimální mzdy Vy? Pracoval(a) byste za 5 000 Kč čistého za měsíc? Jaká bude podle Vás průměrná mzda po vstupu České republiky do EU? Napište nám svůj názor!

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky se usadily na hladině dvou procent, zdražují pozvolna

Hypotéky opět zdražily, ale jen mírně. Průměrné úrokové sazby poskočily v červnu na 2,04 procenta. Objemy i počty uzavřených hypoték kopírují květnové výsledky.  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.