Zvýšení minimální mzdy – hraní si s čísly

  • 55
Od ledna se minimální mzda zvýší ze současných 5 700 korun měsíčně na 6 200 korun. Jaké to bude mít následky na ekonomiku? Hrozí růst nezaměstnanosti, nebo se naopak zlepší situace nejméně placených zaměstnanců?

Minimální mzda představuje administrativně stanovenou nejnižší hrubou mzdu, za kterou může zaměstnavatel zaměstnat pracovníka. Její výše 6 200 Kč, platná od začátku příštího roku, představuje zhruba 40% průměrného platu. V přepočtu na hodinu odvedené práce to představuje odměnu necelých 40 Kč. Z této částky ale zaměstnanec musí zaplatit zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu, takže nakonec dostane něco více než 5 000 Kč měsíčně, tj. necelých 32 Kč na hodinu.

 

Za takto nízkou mzdu pracuje opravdu jen mizivé procento zaměstnanců, zhruba dvě procenta. Pokud by tito zaměstnanci měli pouze tento příjem, není jim co závidět – vyžít se 170 Kč na den vyžaduje opravdu skromný jídelníček a spartánský způsob života, a to i v těch případech, kdy má dotyčný vlastní bydlení. Ve skutečnosti ale většina zaměstnanců za minimální mzdu spadá do jedné ze dvou kategorií: buď to jsou zahraniční zaměstnanci, obvykle ze zemí východního bloku, pro které je práce i za minimální mzdu finančně velice výhodná, nebo  zaměstnanci, kteří oficiálně pracují za minimální mzdu a zbytek své mzdy dostávají na „ruku“.

 

Z uvedeného je zřejmé, že zvýšení minimální mzdy nepovede k žádnému dramatickému růstu nezaměstnanosti – i kdyby některé podniky přestaly zaměstnávat zahraniční dělníky, tito obvykle nevstoupí do řad nezaměstnaných. Český zaměstnavatel tyto dělníky totiž obvykle sám ubytovává a ti tak se ztrátou zaměstnání přichází i o své bydliště, takže nemohou déle setrvávat na našem území. V případě zaměstnanců, kteří jsou vypláceni nezákonně na ruku, povede zvýšení minimální mzdy pouze ke zvýšení jejich daňových odvodů a určitě ne k jejich propuštění.

 

Paradoxně se naopak může stát, že v důsledku růstu minimální mzdy poklesne nezaměstnanost. Čistý příjem ze současné minimální mzdy (4 700 Kč) se totiž výrazně neliší od životního minima samostatně žijící osoby (4 100 Kč), takže značná část nezaměstnaných s nízkou kvalifikací nebyla motivována hledat si novou práci a raději zůstávala doma na sociálních dávkách s tím, že si občas bokem přivydělají. Růst minimální mzdy tak může představovat motivaci k tomu, aby tito nezaměstnaní začali hledat regulérní zaměstnání.

 

Vývoj minimální mzdy 

Zdroj: Fincentrum

 

Zvýšení mzdy tedy nepocítí ani tak čeští zaměstnanci jako někteří zaměstnavatelé. Někteří ztratí možnost levné pracovní síly, která je stále v mnoha odvětvích levnější než strojová výroba, jiní (a doufejme, že málo početní) budou moci méně okrádat stát. Zvýšení minimální mzdy tak paradoxně může české ekonomice prospět – jednak se sníží daňové úniky, jednak se podniky s nízkou produktivitou práce budou muset zamyslet nad svojí strategií a nahradit levnou pracovní sílu automatizovanou strojovou výrobou.

 

Na růst minimální mzdy je ale zapotřebí nahlížet i z evropského nadhledu. V zemích Evropské unie dosahuje minimální mzda zhruba 60% průměrné mzdy, takže je stále co dohánět. Také je zřejmé, že volný pohyb pracovní síly v rámci zemí Evropské unie postupem času setře mzdové rozdíly v jednotlivých členských státech a že za pár let bude za českou minimální mzdu pracovat již úplně zanedbatelná část populace.

Pro další informace navštivte naší specializovanou sekci ZDE

 

Odhady dopadů zvýšení minimální mzdy a celý humbuk kolem tohoto kroku ze strany zástupců zaměstnavatelů, z nichž mnozí vyhrožovali hromadným propouštěním zaměstnanců či dokonce bankrotem, se tak zdá být zveličený. Spíše představuje zástěrku pro řešení dlouhodobých problémů některých firem, které balancují na okraji propasti zvané bankrot z úplně jiných důvodů než je zvýšení mzdy o 500 Kč – recese západních ekonomik, silného kurzu koruny a hlavně neschopnosti vedení podniku restrukturalizovat výrobu podle měnících se podmínek na trhu.

 

Zvýšení minimální mzdy tak připomíná spíše hraní si s čísly, které nemá s fungováním reálné ekonomiky mnoho společného – lze si představit, že by od ledna mohlo dojít ke zvýšení minimální mzdy o 1 000 Kč bez pozorovatelných negativních dopadů.

 

Co si myslíte o zvýšení minimální mzdy Vy? Pracovali byste za 5 000 Kč čistého za měsíc? Jaká bude podle Vás průměrná mzda po vstupu České republiky do EU? Napište nám svůj názor!