Zvýšení životního minima – důvod k radosti či pláči?

  • 15
Od prvního října se rozhodnutím vlády zvýší výše životního minima. Tím se automaticky zvyšují veškeré sociální dávky státu, kterými stát pomáhá lidem, jejichž příjem je nedostatečný...
Od prvního října se rozhodnutím vlády zvýší výše životního minima. Tím se automaticky zvyšují veškeré sociální dávky státu, kterými stát pomáhá lidem, jejichž příjem je nedostatečný k pokrytí životních nákladů. Stát byl k tomuto kroku donucen rychlým růstem cen – od loňského dubna, kdy stát zvyšoval životní minimum naposledy, vzrostla cenová hladina o více než 5 procent. V tu chvíli stát musí upravit sociální dávky tak, aby jejich reálná kupní síla zůstala zachována.

Zatímco v září životní minimum pro dospělého člověka ještě činí 3770 Kč, od října vzroste na 4100 Kč, tj. o 8,8%. Jelikož se od životního minima odvozují sociální dávky, jako je příplatek na bydlení, sociální příplatek, příspěvek na bydlení nebo příspěvek na dítě, zvýší se od října i tyto dávky. Zároveň se zvyšuje výše maximálního příjmu domácnosti, při kterém má rodina nárok na sociální příspěvky. To znamená, že nárok na některé dávky získají i ty rodiny, které na něj do dnešní doby neměly nárok.

Tento krok bude mít samozřejmě negativní dopad na státní rozpočet. Ještě v letošním roce stát vydá navíc 832 mil. Kč. S růstem životního minima naštěstí letošní státní rozpočet počítal, a tudíž z titulu růstu sociálních dávek by nemělo dojít k prohloubení letošního schodku státního rozpočtu.

Růst životního minima od roku 1993:

Zvýšeno od:

Průměrné zvýšení:

březen 1993

15,0%

únor 1994

10,0%

leden 1995

11,0%

leden 1996

8,0%

říjen 1996

7,6%

červenec 1997

5,0%

duben 1998

9,8%

duben 2000

6,8%

říjen 2001

7,6%

Je bezpochyby správné, že se sociální dávky upravují o inflaci, na druhou stranu jejich růst může mít nepříznivé důsledky pro českou ekonomiku. Prvním je, že se zúžil rozdíl mezi životním minimem a minimální mzdou, která v současné době činí 5000 Kč hrubého. Zaměstnanci, který pracuje za minimální mzdu, zbude po zaplacení pojištění a daně z příjmu 4180 Kč. Od října se pro takového zaměstnance nevyplatí příliš pracovat, neboť v případě , že nebude pracovat a bude pobírat životní minimum, dostane jen o 80 korun méně.

Aby se zachoval dostatečný stimul k práci, musela by po zvýšení životního minima stoupnout i minimální mzda, a to přinejmenším na 5 500 Kč měsíčně. Tuto skutečnost si uvědomuje i vláda a připravuje zvýšení minimální mzdy počátkem příštího roku. 10% růst mzdy ale může znamenat značný růst nákladů pro mnohé, především malé, podnikatele. V konečném důsledku může vyšší minimální mzda vést k omezení výroby.

Dalším záporem může být skutečnost, že se sociální dávky budou vztahovat na vyšší počet občanů. Jen pro ilustraci, v současné době pobírá sociální dávky zhruba 160 tisíc rodin. V situaci, kdy rodina začne pobírat sociální dávky, klesá motivace pro dosahování vyšší příjmu, neboť ten by automaticky vedl ke ztrátě nároku na sociální dávky a ve svém důsledku paradoxně ke zhoršení finanční situace rodiny. Jedná se o takzvanou sociální past, kdy čím dál více rodin spadá do záchranné sociální sítě státu a jen málo z nich je poté schopno, respektive ochotno, se z této sítě vymanit.

Krátkodobě tyto dva efekty sice nemají velký dopad, dlouhodobě ale představují vážnou hrozbu udržitelnosti českého sociálního systému a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Pokud by se sociální dávky i dále blížily k průměrné mzdě, což lze v souvislosti s budoucím vstupem do EU a v souvislosti s relativně velkorysým sociálním systémem EU očekávat, stále méně lidí by bylo ochotno pracovat a sociální výdaje by tvořily čím dál větší část státního rozpočtu. Zároveň by poklesly daňové příjmy, což by bezesporu vedlo k dalšímu narůstání zadlužení státu.

Co si myslíte o zvýšení sociálních dávek Vy? Myslíte si, že se této nebo příští vládě podaří zastavit růst schodku státního rozpočtu? Napište nám svůj názor! Pobíral jste někdy sociální dávky?