Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvýšit mzdu, nebo příspívat na penzijní připojištění?

aktualizováno 
Ukážeme si fungování příspěvku zaměstnavatele a daňových výhod v porovnání s klasickým zvýšením mzdy zaměstnance. Na zjednodušených příkladech se „podíváme“ na výplatní pásku našeho „pana Josefa Nováka“, který má příjem dejme tomu rovných 12 tisíc korun hrubého měsíčně.
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Vyjděme z toho, že nynější stav jeho výplatní pásky má následující podobu:

Josef Novák a náklady na odvody jeho zaměstnavatele

JOSEF NOVÁK – VÝPLATNÍ PÁSKA
Hrubá mzda zaměstnance 12 000 Kč
– odvod 8 % na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti od zaměstnance –960 Kč
– odvod 4,5 % na zdravotní pojistné od zaměstnance –540 Kč
– odpočitatelná položka základu daně –2 910 Kč
Daňový základ 7 600 Kč
Daň z příjmu 1 140 Kč
Čistý příjem zaměstnance 9 360 Kč
Náklady na odvody zaměstnavatele celkem, v tom: 4 200 Kč
26 % odvod na soc. zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti 3 120 Kč
9 % odvod na zdravotní pojistné 1 080 Kč
Daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele celkem 16 200 Kč

Za předpokladu, že náš modelový „pan Josef Novák“ má hrubý plat uvedených 12 000 korun, vedle těchto osobních nákladů dalších 4 200 Kč představují dodatečné náklady zaměstnavatele s jeho zaměstnáváním (zákonné odvody).

Řešme první případ, tj. situaci, kdy se zaměstnavatel pana Josefa Nováka rozhodne, že svým zaměstnancům bude zvyšovat jejich příjem – například pro příští rok o 3 % – a rozhoduje se mezi dvěma způsoby: Zda bude zvyšovat mzdy „klasicky“, a nebo začne svým zaměstnancům přispívat na jejich penzijní připojištění. Nebude zkoumat to, kdy budou moci zaměstnanci uvedené efekty čerpat, ale bude ho zajímat pouze ekonomická stránka obou krajních variant.

Ani my nediskutujme samostatně smíšenou variantu, kdy se zaměstnavatel rozhodne jak ke zvýšení platů, tak k zahájení plateb na penzijní připojištění se státním příspěvkem, protože i náklady na tuto variantu budou z následujících přehledů patrné.

Porovnejme proto dvě základní alternativy: V prvním sloupci uvedeme variantu přímého zvýšení mzdy, kdežto ve druhém variantu poskytování příspěvku na penzijní připojištění, a to vždy ve stejné výši 3 % z hrubého příjmu (abychom šli až na horní hranici, kterou novela připouští), což z 12 tisíc korun představuje v obou případech 360 Kč měsíčně.

Josef Novák a dvě varianty zvýšení jeho příjmu

JOSEF NOVÁK – VÝPLATNÍ PÁSKA 1. varianta Přímé zvýšení mzdy 2. varianta Příspěvek na penzijní připojištění
Hrubá mzda zaměstnance (výchozí hodnota) 12 000 Kč 12 000 Kč
Hrubá mzda (po přidání 3 %, tj. 360 Kč) 12 360 Kč 12 000 Kč
Příspěvek na osobní konto účastníka připojištění x 360 Kč
– odvod 8 % na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti od zaměstnance –989 Kč –960 Kč
– odvod 4,5 % na zdravotní pojistné od zaměstnance –557 Kč –540 Kč
– odpočitatelná položka základu daně –2 910 Kč –2 910 Kč
Daňový základ 8 000 Kč 7 600 Kč
Daň z příjmu 1 200 Kč 1 140 Kč
Čistý příjem zaměstnance 9 614 Kč 9 720 Kč
Náklady na odvody zaměstnavatele celkem, v tom 4 326 Kč 4 200 Kč
26 % odvod na soc. zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti 3 214 Kč 3 120 Kč
9 % odvod na zdravotní pojistné 1 112 Kč 1 080 Kč
Daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele 16 686 Kč 16 560 Kč

Převeďme výsledné údaje do přehledu srovnávajícího obě varianty, a budeme vyčíslovat finanční efekt jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

Josef Novák a porovnání variant přímého zvýšení jeho hrubé mzdy či zvýšení příjmu formou příspěvku na penzijní připojištění (vždy o 3 %, resp. 360 Kč)

 

Porovnání variant přímého zvýšení hrubé mzdy či zvýšení příjmu formou příspěvku na penzijní připojištění (vždy o 3 %, resp. 360 Kč)
Varianta zvýšení příjmu Čistý příjem zaměstnance Daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele
1. Přímé zvýšení hrubé mzdy 9 614 Kč 16 686 Kč
2. Příspěvek na penzijní připojištění 9 720 Kč 16 560 Kč
Přínos pro zaměstnance a pro zaměstnavatele Zvýšení příjmu o 106 Kč Úspora nákladů o 126 Kč

Závěr k našemu prvnímu případu je jednoznačný: Pokud se zaměstnavatel rozhodne svému zaměstnanci zvýšit jeho příjem místo zvýšení jeho mzdy poskytnutím stejně vysoké částky (tj. vždy 3 % z hrubé mzdy, tj. o 360 Kč v podobě příspěvku na penzijní připojištění), ušetří tím zaměstnavatel 35 % z odvodu na sociální a zdravotní zabezpečení, kdy místo 4 326 Kč odvede jen 4 200 Kč, tj. o 126 Kč méně měsíčně, resp. o 1 512 Kč méně ročně. Finanční efekt pro zaměstnance ve zvýšení jeho příjmu je v ročním vyjádření podobný, a činí 12 × 106 Kč = 1 272 Kč.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Penzijní připojištění je přitažlivé i pro zaměstnavatele

2. díl: Co se rozumí „příspěvkem zaměstnavatele na penzijní připojištění“? 

3. díl: Penzijní připojištění: co zajímá zaměstnavatele 

4. díl: Jak nejlépe hradit příspěvky na penzijní připojištění? 


 Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční analýza obchodních a státních organizací
DPH 2006 - zákon s přehledy

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.