co to je za blábol "Je nemožné se rozloučit se zaměstnancem, který například jen nezapadá do týmu "

Pokud člověk svou práci zvládá, tak je úplně jedno, zda zapadne do nějakého týmu

Až za Ruskem a Slovenskem.

To je jak na apríla

Poznala jsem na vlastní kůži. Ukončila jsem podnikání, firmu prodala tak, že zákazníci během půlročního přechodu nic nepoznali, všechno klapalo skvěle. Pro zaměstnance jsem vyjednala nadstandardní benefity, smlouvy ihned na neurčito a bez zkušební doby. I přesto jsem musela vyplatit odstupné podle zákoníku práce. A ne malé. Dodnes když si vzpomenu na to období vyplácení nemocenské a zaskakování za nemocné (v jednom roce to vyšlo tak, že ze čtyř zaměstnanců permanentně 1 chyběl) tak si říkám zaplaťpánbůh že je tomu všemu konec.

"firmu prodala"

a proč jsi tedy platila odstupné?

Měl by se rozebrat sportovní disciplína-dávání smlouvy na dobu určitou 1 rok s opakováním.Také sliby náborového příspěvku,stávající zaměstnanci nesou nelibě.Opakovaně přijímat na totéž místo je pro firmu drahé,protože než nově příchozí je schopen pracovat bez dozoru je pro firmu prodělkem.Zažil jsem více případů,kdy pracovník se smlouvou na dobu určitou zasalutoval a odešel,ačkoliv se očekávalo,že už konečně dostane smlouvu na dobu neurčitou.Pro firmu taková fluktuace je drahá,ale praxe smluv na dobu určitou je silné dogma

Na dobu určitou smíte pracovníka najmout jen jednou - na rok. Pak už musíte na neurčitou. nejspíš se to ale dá nějak obejít.

Pokud člověk plní svou práci, tak by neměl být propuštěn, a je dobře, že to není jednoduché. Jen se mi zdá, že odstupné by mělo být úměrné počtu odpracovaných let pro daného zaměstnavatele. Toto by blo dobré i pro omezení nezaměstnanosti ve vyšším věku.

Že to není jednoduché je pochopitelně špatně.Máme nejenom přebujelý sociální aparát,ale i pracovní trh zatížený mnoha regulemi a nařízeními.Pokud chceme mít pružný pracovní trh,musíme zrušit řadu nesmyslných překážek a třeba odstupné je jeden z největších nesmyslů.Budu se znovu opakovat,v Dánsku odstupné neplatí zaměstnavatel,ale stát.Jde o zbytečné zatížení firem,které v důsledku nikomu nepomohou.Jakékoliv regulace,pozitivní diskriminace jsou nesmysl.Pokud vás firma nechce,tak by ji to nemělo být vynucováno.

Takže náklady na propuštění zaměstnance bysme srovnané měli. A teďka srovnat náklady na udržení si zaměstnance a věřím, že tady budeme těžce za západní Evropou .

Ono je v reálu skoro jedno, co se píše v zákoně, když v případě pochybností čekáte na rozhodnutí soudu roky. Takže se to většinou plácá tak nějak "po česku": firmy málokdy chtějí odškodnění za nedodržení výpovědní lhůty ze strany zaměstnance, stejně jako se mnoho lidí raději "dohodne" na výpovědi ze strachu z paragrafu hrubé porušení pracovní kázně. Musím se ovšem přiznat, že výpověď bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele mi chybí, i když jsem zaměstnanec. Takhle se nám po firmě poflakuje mnoho polo-výkonných individuí, kteří dohromady nedělají nic špatně, ale třeba jen dostatečně a nebo poškozují vztahy na pracovišti. A nikdo se jich prakticky nedokáže zbavit.

Takový typický český zaměstnanec, 750 tisíc hrubého ročně.

To asi neni uplne typicky :)

Ochrana zaměstnanců je u nás velká a to není dobré jak pro zaměstnavatele,tak paradoxně ani pro zaměstnance.Je to podobné,jako třeba ve Francii.Tam se zaměstnavatel bojí někoho přijmout(má strach zda-li ho zaplatí i když se zrovna nebude dařit) a zaměstnanec se bojí odejít z místa,které mu třeba nevyhovuje,protože by nemusel sehnat lepší.Výsledkem je zkostnatělý,zamrzlý trh práce.Paradoxně je nejlepší model,který mají třeba v Dánsku ,kde mohou zaměstnance propustit bez udání důvodu.Zaměstnavatelé se nebojí přijímat nové lidi a zaměstnanci si mohou vybírat z více pozic.Přílišná ochrana tedy není výhodná pro nikoho.

Nemáte pravdu, já jsme rád za vysokou ochranu. Jinak by z nás měli zaměstnavatelé měli otroky.