Nový zákon začne platit v červenci roku 2006. Trend, že lidé s vyššími příjmy raději marodí "na dovolené", se nezmění. I nadále právě oni budou přicházet v pracovní neschopnosti o nejvíce peněz. Praha s nejvyššími výdělky si tedy dál udrží statistické prvenství v nejmenší nemocnosti. Stejně tak bude platit, že lidé s nižšími příjmy mohou marodit bez větších obav - čím méně peněz berou, tím méně jich ze své výplaty během nemoci ztratí.
Avšak marodit bude více než dříve znamenat potrápit zaměstnavatele. Ten má totiž zaměstnanci prvních deset pracovních dnů nemoci vyplácet náhradu mzdy. Navíc, čím méně nemocných, tím méně bude firma odvádět státu na pojištění. "Současný systém je velmi nákladný a není motivující pro zaměstnance ani zaměstnavatele," vysvětluje důvody změn v zákoně Kateřina Beránková, mluvčí ministerstva práce.
Od července 2006 vzrostou dávky v prvních třech dnech marodění. Důvod k radosti to není, pouze se tak vyrovnává dopad jiného opatření: první dva týdny marodění se vyplácí náhrada mzdy jen za pracovní dny, to jest ne 14 dní, ale deset.
2. Náhradu mzdy v těchto deseti dnech nemoci zaměstnancům vyplatí zaměstnavatel, ne stát.
3. První tři pracovní dny nemoci by měla náhrada mzdy činit 30 procent denního průměrného výdělku (nyní je to 25 procent). Od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak 69 procent za pracovní dny (nyní je to rovněž 69 procent).
4. Dávky se vypočítávají z období 12 kalendářních měsíců.
5. Náhrada mzdy nepodléhá zdanění a nebude z ní placeno pojistné.
6. Za závažné porušení léčebného režimu zaplatí pacient pokutu až 20 tisíc korun. Zároveň mu může být nemocenské kráceno nebo i odňato.
7. V době nemoci bude možné získat nejvýše 15 tisíc korun. Na ně dosáhnou lidé se mzdou 30 tisíc korun hrubého. Všichni, kteří vydělávají víc, už na větší příjem nebudou mít nárok.
8. Nemocenské bude náležet od 15. kalendářního dne nemoci, a to od České správy sociálního zabezpečení.
9. Ruší se současné zvýhodnění při souběžných pracovních poměrech. To znamená, že náhradu mzdy a nemocenské lze uplatnit z jednoho příjmu.
10. Část pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za pracovníky zaměstnavatel, bude snížena ze současných 3,3 procenta na 1,4 procenta. Zaměstnavatelé s méně než 26 lidmi se budou moci dobrovolně pojistit: znamená to odvod vyššího pojistného za zaměstnance (3,3 %). Část vyplacené náhrady mzdy jim pak dá Česká správa sociálního zabezpečení.
Jak dlouho jsme nemocní aneb průměrná délka nemoci (počet dní)
1995 - 24,43
1998 - 27,88
2001 - 29,58
2004 - 36,46
Pozn.: Rekord v průměrné délce pracovní neschopnosti drží severomoravský region s více než 42 dny v roce 2004. Nejkratší dobu marodili Pražané - 33,44 dne.
Zdroj: ČSSZ
Waldmanovi ještě nedávno žili ve svém rodinném domku nedaleko Plzně. Ten jim však před třemi týdny vyhořel a nezůstalo z něj takřka vůbec nic. Co dělat?
MF DNES přináší další ukázku z bible nespokojených zaměstnanců Lenosti... buď pozdravena! Corinne Maierové. Firma vyznává vše, co je nové. Co se staršími?
Když se výrobek nazývá masný, musí obsahovat nejméně padesát procent masa. Jenže co všechno znamená "maso"? Víte, co jíte?
Nemocenská od roku 2006
1.
