Nejprve musíte zjistit svůj základ daně. Podle jeho výše se zařadíte do příslušného daňového pásma a vypočítáte si výši daně. K tomu vám pomůže tabulka, kterou najdete na konci tohoto textu.
Jak na to?
1. Nejsnazší to mají lidé, kteří jsou pouze zaměstnanci. Nemají tudíž žádné další příjmy z jiné činnosti a daňové přiznání si dělají sami třeba pouze kvůli společnému zdanění. Ti najdou svůj základ daně na potvrzení o zdanitelných příjmech, které jim vystaví jejich mzdová účtárna.
2. O něco složitější to mají lidé, kteří si kromě zaměstnaneckého poměru nějakým způsobem přivydělávají nebo rovnou sami podnikají.
Ti musí postupovat následujícím způsobem:
■ Pokud si přivydělávají k hlavnímu pracovnímu poměru, musí k základu daně na potvrzení od zaměstnavatele připočíst ještě další výdělky z vedlejších pracovních poměrů nebo třeba autorské honoráře, snížené o zaplacené zdravotní a sociální pojištění.
■Podnikatelé vezmou příjmy z podnikání, odečtou od nich výdaje (skutečné podle účetnictví či podle daňové evidence nebo procentuálně vyjádřené paušální výdaje) a též platby na pojištění. Od příjmů pak odečtou nezdanitelné části daně, třeba úroky z úvěrů na bydlení, platby za životní pojištění, dary a podobně. Výsledkem bude základ daně zaokrouhlený na stovky korun dolů.
3. Nyní musíte základ daně porovnat s následující tabulkou, pomocí níž se zařadíte do příslušného daňového pásma. Pak si spočítáte, kolik činí vaše celková daň.
■ Pokud někdo má daňový základ nižší než 121 200 korun, jeho daň činí 12 procent ze sumy, která mu vyšla jako daňový základ.
■ Pro daňový základ v rozmezí 121 200 až 218 400 korun činí daň 14 544 korun plus 19 procent ze základu přesahujícího 121 200 korun.
■ Obdobně se počítá výše daně v dalších dvou daňových pásmech.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDEPříklad výpočtu daně
První příklad vychází ze vzorového daňového přiznání, které jsme počítali v dnešní příloze. V něm se manželé rozhodli pro společné zdanění a daňový základ každého z nich činil nakonec 149 500 korun.
4. Vypočetli jste daň, ale to není vše. Nyní můžete uplatnit slevy. A byli byste sami proti sobě, kdybyste tak neučinili. Odečíst lze:
■ 7200 korun sám na sebe;
■ 6000 korun (resp. 500 korun měsíčně) pokud máte dítě, které vyživujete, tuto částku může uplatnit jen jeden z rodičů;
■ 4200 korun (resp. 350 korun za každý měsíc trvání manželství), pokud je na vašem příjmu závislý manžel, který si v roce 2006 vydělal méně než 38 040 korun, v případě, že váš manžel má průkaz ZTP/P, odečtete si 8400 korun (resp. 700 korun za měsíc);
■ 1500 korun (resp. 125 korun za měsíc), pokud pobíráte částečný invalidní důchod;
■ 3000 korun (resp. 250 korun za
měsíc), pokud pobíráte plný invalidní důchod;
■ 9600 korun (resp. 800 korun za měsíc), jste-li vy sám držitelem průkazu ZTP/P;
■ 2400 korun (resp. 200 korun za měsíc), pokud jste student (do 26 let, v případě doktorandského studia
do 28 let).
5. Částka, jež vám vyšla v minulém kroku, je daň z příjmu, kterou zaplatíte. Než však začnete vypisovat složenku či zadávat příkaz k úhradě, porovnejte vypočtenou daň s tím, co jste již zaplatili na zálohách. Pokud jste podnikatel, vedete si vlastní evidenci, zaměstnanci vyčtou údaj z potvrzení o příjmech. Teprve nyní vepište do složenky částku, která vám zbývá doplatit.
Pokud jste na zálohách zaplatili více, než činí daň, kterou jste vypočetli, nespoléhejte na to, že by vám stát vrátil peníze jen tak sám od sebe. Požádejte na čtvrté straně daňového přiznání o vrácení přeplatku.
