Šikaně se daří, když se lidé nebrání

Vyhazov pro zvlášť hrubé porušení kázně dostala učitelka Zuzana Šťástková. S přesvědčením, že se jí ředitel po roce šikanování chtěl zbavit a že je výpověď neplatná, dala záležitost k soudu. A v říjnu ho vyhrála.

Učitelka Zuzana Šťástková si myslí, že nebýt ředitelovy neochoty mluvit o problémech a řešit je, nemusela celá věc dojít až k soudu. Ředitel jí například bezdůvodně zakázal starat se o specializovanou sbírku učebnic, kterou na pražské Škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené spravovala přes deset let.

Finanční ohodnocení ořezal na základní mzdu jí i všem podobně smýšlejícím kolegům. Ty podle učitelky rozdělil na takzvané rebely a naslouchače. "Jeho vztah ke mně se postupně měnil. Tenhle pocit se mnou sdíleli i další pracovníci školy. Chtěla jsem řešit vzniklé problémy, vedli jsme zpočátku malicherné spory, které však začal zveličovat," říká Šťástková. Její bývalý nadřízený, ředitel Jan Hájek, trvá na tom, že nedodržovala předpisy.

NENECHTE SI UJÍT

Majetek ve fondech díky výkonnosti roste
Majetek v domácích podílových fondech i přes záporné čisté prodeje v říjnu vzrostl. Kde nejvíce?

Lidé při psaní životopisu stále chybují
Váš životopis je vaše vizitka, prezentace a často i první kontakt s potenciálním zaměstnavatelem. Jak jej nezkazit?

Objevte tajemství notebooků
Už zdaleka nejsou jen nedostupným technickým zázrakem. Jak vybrat ten správný?

Soud dal za pravdu učitelce, výpověď, kterou kvůli tomu dostala, označil za neplatnou. "Chci se odvolat," nesouhlasí s rozsudkem ředitel. "Myslím si, že jsem udělal dobře. Mé rozhodnutí podpořily i místní odbory ve škole," říká s tím, že se všemi učiteli vždy komunikoval, protože jinak to ani nejde. Na to, že v souvislosti s atmosférou ve škole odešli jiní kolegové, říká, že to byla jejich dobrovolná výpověď, a po důvodech se proto nepídil.

Řešení a pomoc se hledají těžko

Ještě předtím než dostala učitelka Šťástková vyhazov, obrátili se někteří učitelé školy na ministerstvo školství. "Pamatuji si, že jsem se na žádost několika pracovníků Školy Jaroslava Ježka tam vypravila a nabídla všem, kteří o to měli zájem, si o situaci ve škole mezi zaměstnanci a ředitelem pohovořit. Drtivá většina podpořila ředitele, takže se mi situace na škole zdála naprosto v pořádku," shrnuje výsledek návštěvy školy Magdalena Machoňová z Úseku pro vyřizování stížností při ministerstvu školství. 

"Takže když většina dá nadřízenému za pravdu, pak je všechno v pořádku, protože menšina pravdu mít nemůže. To už tady jednou bylo, dokonce čtyřicet let," poznamenává k tomu ironicky Šťástková. S podáním žaloby o neplatnost výpovědi jí pomohlo občanské sdružení Práce a vztahy, které nabízí pomoc obětem šikany v zaměstnání. "Šikaně se daří tam, kde chybí účinná kontrola," myslí si předseda tohoto sdružení Pavel Beňo. Týdně mu volá pět až osm lidí, kteří se cítí v práci nějak diskriminováni. Obvykle jejich pocity pramení z toho, že zaměstnavatel porušuje zákoník práce, a když se oni proti tomu ohradí, zasedne si na ně. Na sdružení se nejčastěji obracejí pracovníci školství, státní správy, sociálních ústavů, zdravotnických zařízení a zaměstnanci hypermarketů.

Zkušební doba: obyčejná lest?

Podle předsedy Odborového svazu pracovníků obchodu Alexandra Leinera, který řeší případy šikany a nedodržování zákoníku práce zvláště v hypermarketech, je problém v tom, že lidé si stěžují, ale bojí se kvůli ztrátě místa otevřeně bránit. A nepřímo potvrzuje slova Pavla Beni o neúčinnosti kontroly. "Stane se, že úřad práce za porušení zákoníku práce i nějakou pokutu dá, ale zaměstnavatel společně s uctivou suplikou píše na ministerstvo práce, a v zájmu zachování pracovních míst se pokuta výrazně sníží nebo zahladí," říká Leiner.

Šikana a pohlaví

Setkal jste se šikanou?	Setkala jste se šikanou?
Ano: 25,4%	Ano: 30,8
Ne: 65,7%	Ne: 65,6
Odmítl/a odpovědět: 8,9%	Odmítl/a odpovědět: 3,6

Zdroj.: SC&C

Byl jste šikanován? (podle měsíčního příjmu, v procentech)

Do 6000 korun

Ano: 13,4

Ne: 80,8

Odmítl/a odpovědět: 5,8

6000-12 000 korun

Ano: 24

Ne: 73,3

Odmítl/a odpovědět: 2,7

12 000-18 000 korun

Ano: 12,4

Ne: 81,5

Odmítl/a: odpovědět 6,1

18 000-24 000 korun

Ano: 6,6

Ne: 88,3

Odmítl/a odpovědět: 5,1

24 000-30 000 korun

Ano: 8,9

Ne: 91,1

30 000 korun a více

Ano: 10

Ne: 90

Zdroj.: SC&C

Lidé si nechají hodně líbit

"Vulgární jednání se zaměstnanci nadnárodních obchodních řetězců není z případů šikany v tomto povolání tím nejhorším," míní Alexandr Leiner. Ponižovány jsou především ženy. "Oslovení krávo nebo bábo je od některých vedoucích úseků vcelku běžné. Nebo nazývání zaměstnanců pořadovým číslem," říká Leiner. Z posledních případů připomíná nápad jednoho obchodního řetězce, aby zaměstnankyně v době menstruace nosily na hlavách červené čelenky - aby vedoucí věděl, proč odcházejí častěji na toalety. "Naštěstí zůstalo jen u rozhodnutí, které bylo i tak potrestáno. Proto nebudu společnost jmenovat, věc je vyřízena," říká Leiner.

Vytýká zaměstnancům, že se sami nezajímají o svá práva ani povinnosti. V drtivé většině jsou mezi nimi pracovníci s nízkým vzděláním. "Když jim říkáme 'Braňte se!', jen neradi to slyší. Slepě poslouchají, protože mají strach o místo. Ale pokud jim někdo vyhrožuje okamžitým vyhazovem kvůli tomu, že pracují pomalu, což bývá poměrně často, ať se klidně takto vyhodit nechají. Taková výpověď bude samozřejmě neplatná," dodává. Ukazatelem dodržování zákoníku práce v obchodních řetězcích je v současnosti reakce jejich zaměstnanců na navrhované omezení pracovní doby.

Kolik kdo bere: přísně tajné!

"Tam, kde lidé dostávají za noční směny, víkendy a přesčasy řádně zaplaceno, se diví, proč by o tyto příplatky měli přijít. Vždyť třeba i taxikáři pracují v noci, stejně tak dělníci ve výrobě a další," říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Helena Pískovská. "Stížnosti zaměstnanců je nutno řešit dialogem mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, nikoliv omezením prodejní doby." Podle ní jde spíše o zásah státu do svobodného podnikání, který nebude mít na dodržování pracovního práva v obchodech vliv, i když se to tak někteří navrhovatelé změn snaží vysvětlit.

Šikanu zažívá více než čtvrtina lidí

Se šikanou se podle průzkumu SC&C setkala více než čtvrtina lidí. K jejím nejčastějším projevům patří zadávání nesmyslných pracovních úkolů, zesměšňování a pomlouvání osoby v rámci pracovního kolektivu nebo její izolace od ostatních. Oběti šikany jsou často bez důvodu okřikovány, kritizovány. Ve srovnání s rokem 2001, kdy bylo společností GfK Praha provedeno šetření zabývající se šikanou poprvé, vzrostl počet osob uvádějících osobní zkušenost s některou z jejích forem, a to o 12 procentních bodů. Nejvíce jsou jí vystavovány osoby mladší 29 let a ty s nižší úrovní dosaženého vzdělání.

Hledejte pomoc

* Občanské sdružení Práce a vztahy, tel.: [phone], [e-mail]

* Českomoravská konfederace odborových svazů, tel.: [phone], [e-mail]

* Český helsinský výbor Právní poradna, tel.: [phone], e-mail: [e-mail]