Také spousta zaměstnanců musí podat daňové přiznání

Jaro bývá sice považováno jako jedno z nejkrásnějších období v roce, avšak z pohledu daní příliš oblíbené není. Daňoví poplatníci si stěžují na nepříjemné papírování s daněmi spojené a daňoví poradci jsou zavaleni podklady pro vypracování daňových přiznání. Zatímco fyzické osoby-podnikatelé jsou již na tuto formu odvádění daní zvyklí, tak v mnoha případech musí daňové přiznání podávat i zaměstnanci, kteří svoji povinnost dost často opomínají.

Zaměstnanci s ostatními příjmy nad 4 tisíce Kč musí daňové přiznání podat
Právní úprava ostatních příjmů vychází z ustanovení paragrafu 10 zákona 596/1992, který je vymezuje jako takové příjmy, u nichž obecně dochází ke zvýšení majetku. Jedná se v podstatě o nepřeberné množství druhů činností, které zmiňované ustanovení zákona nemůže taxativně vyjmenovat. Je to samozřejmě nemožné s ohledem na různorodost zmiňovaných zdrojů příjmů. Navzdory tomu zákon uvádí demonstrativně nejčastější případy jednotlivých činností.

Zákon stanoví, že poplatník nemusí podávat daňové přiznání pouze v případě, že nepřekročily příjmy za zdaňovací období 10 tisíc Kč. V případě zaměstnance však platí, že pokud úhrn dani podléhajících příjmů z jiných zdrojů mimo závislou činnost (tj. z podnikání, kapitálových příjmů, příjmů z pronájmu a ostatních příjmů) nepřesáhne hranici pouze 4 tisíc Kč za zdaňovaný rok, nemusí poplatník podat daňové přiznání. V opačném případě tedy daňové přiznání musí být podáno a je třeba do něj uvést všechny ostatní příjmy, nikoli tedy pouze příjmy převyšující zmiňovanou hranici. Jenom pro ilustraci se jedná o činnosti jako například prodej zemědělských plodin z vlastní zahrádky (nesmí být provozována samozřejmě samostatně hospodařícím rolníkem) nebo příjmy poplatníka plynoucí z prodeje akvarijních ryb.

Mezi další druh ostatních příjmů, které jsou ze strany daňových poplatníků v některých případech opomíjeny, patří příjmy z prodeje vlastních nemovitostí nebo movitých věcí včetně cenných papírů. Příjmem se v takových případech rozumí prodejní cena uváděná v kupní smlouvě a výdajem je potom cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc nabyl. Co se týče povinnosti zdanění příjmů plynoucích z držby či prodeje cenných papírů, tak tam je třeba si uvědomit, že některé příjmy jsou zdaněny již prostřednictvím srážkové daně a výnosy z některých cenných papírů jsou dokonce daňově osvobozeny. Vzhledem k tomu, že investování do cenných papírů nabývá i v případě drobných investorů na oblibě, tak se mu detailněji věnujeme zde.

Příjmy z pronájmu
Do této kategorie patří příjmy z pronájmu, který není živností nebo podnikáním. Tady je třeba si uvědomit, že do těchto příjmů je třeba zahrnout peněžní i nepeněžní plnění. V praxi totiž bývá velmi často obvyklé, že část nájemného je hrazena formou opravy či rekonstrukce najatých objektů. V tomto případě nezáleží na tom, že je nájemní smlouva sjednána na nižší hodnotu nájmu. Na druhou stranu je však třeba připustit, že se takové případy velmi obtížně prokazují.

Příjmy ze závislé činnosti
Příjmy ze závislé činnosti zmiňovaný zákon rozděluje do čtyř skupin:

• příjmy ze současných pracovněprávních, služebních a členských poměrů
• příjmy za práci členů družstev a společníků společností s ručením omezeným, příjmy za práci jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů u komanditních společností
• tantiémy (odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob vyplacené z nedaňových výdajů a nákladů
• příjmy, které poplatníkům plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada za ztrátu těchto příjmů plátcem, u něhož poplatník nevykonával závislou činnost nebo funkci

Zdanění těchto příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (technika, včasnost a správnost) je v průběhu roku vždy výhradně povinností zaměstnavatelů. Povinností zaměstnance je v této souvislosti pouze uplatnění nároku na případné odčitatelné položky a zároveň musí informovat zaměstnavatele o všech změnách a okolnostech, které mají vliv na snížení základu daně.

Ne všichni však vědí, že vlastní daňové přiznání musí podat také ti, kteří sice měli v uplynulém roce jen příjmy ze závislé činnosti, ale od více plátců současně. Jde o poplatníky, kteří měli v uplynulém roce nejméně v jednom měsíci příjem ze závislé činnosti podléhající zálohám současně od více plátců, přičemž se nepřihlíží k doplatkům mezd vyplacených poplatníkovi předchozím plátcem dodatečně v době, kdy pro něho již nevykonával závislou činnost nebo funkci.Tito poplatníci podávají přiznání k dani z příjmu fyzických osob finančnímu úřadu na zjednodušeném tiskopise typu A.

Hypotéky, penzijní připojištění a daňové přiznání
Podobně jako v roce 1999 i za fiskální rok 2000 jsou poplatníci, kteří uplatňují odpočet úroků na bytové potřeby z hypotečního úvěru banky nebo jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, povinni podat daňové přiznání. Týká se to i poplatníků, kteří kromě příjmů ze závislé činnosti jiné příjmy nemají. V daňových přiznáních za příjmy v roce 2000 lze také poprvé uplatnit odpočet příspěvků na penzijní připojištění. Ten se může rozhodnout mezi podáním vlastního daňového přiznání nebo může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování mezd.
V případě ročního zúčtování mezd představuje kladný rozdíl mezi zálohami sraženými během roku a celkovou daní vypočtenou při ročním zúčtování představuje přeplatek na dani. Ten vrátí zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen, a to tak, že o tento přeplatek zaměstnavatel snižuje zálohy srážené zaměstnanci v dalších měsících. Více o daňových výhodách penzijního připojištění najdete zde.

Myslíte si, že drtivá většina lidí se snaží své ostatní příjmy zatajit nebo si dává práci s daňovým přiznáním kvůli několika tisícům korun? Těšíme se na vaše názory.