"Nový zákon, který vyhovuje evropským normám, zvýší ochranu spotřebitele," říká Tomáš Hládek, ředitel sekce platebního styku České národní banky, která zákon připravila. Největší změnou pro spotřebitele je uzákonění termínů, v jakých se musí bezhotovostní transakce odehrát. V rámci jedné banky jde o jeden den, v rámci České republice o dva dny a převedení peněz do zahraničí by nemělo trvat déle než pět dnů. "Dnes mají banky na převod peněz v Česku tři dny," říká Hládek s tím, že celý proces se řídí vyhláškou. Nový zákon by měl zamezit situacím, kdy banky s převodem svěřených prostředků otálejí a raději si je přes noc uloží na úročený účet u centrální banky.
Lidé s novou úpravou získají i větší šance na odškodnění, když banka převede peníze pozdě či vůbec. "Když klient zjistí, že banka nedodržela termín k převodu, bude mít automaticky nárok na úroky z prodlení," říká Hládek. Výše odškodnění se bude odvíjet od délky zpoždění a výše převáděné částky. Za každý den prodlení bude mít klient nárok na 2,5 promile z dlužné sumy. Například při zpoždění převodu sta tisíc korun o dva dny, by měla banka čekateli na peníze automaticky zaplatit odškodné pět set korun. Pokud se tak nestane ani poté, co klient vyzve banku k náhradě škody, měl by se obrátit na finanční prokuraturu. Ta má vzniknout pod ČNB a měla by řešit právě spory peněžních ústavů a jejich zákazníků. Zde by měli mít lidé větší šanci domoci se spravedlnosti než při zdlouhavém soudním řízení.
Banky teď shodně tvrdí, že limity, které přinese zákon, již plní. Zároveň se však obávají, že se jim připravované změny prodraží. Jak uvedla Petra Kadlecová z tiskového oddělení ČSOB, banka se obává růstu nákladů hlavně kvůli neúspěšným převodům peněz a novým podmínkám týkajících se platebních karet. Zatímco teď nese náklady při ztrátě karty či jejím zneužití až do ohlášení bance její majitel, podle schváleného zákona půjdou částečně i na vrub banky. Odpovědnost majitele karty bude omezena určitou částkou.
 |
