O tom, že česká ekonomika dosahuje velmi slušné výkonnosti, není pochyb. Poslední dostupná data o hrubém domácím produktu (HDP) ve třetím kvartále hovoří o více jak tříprocentním růstu české ekonomiky. Pozitivně se vyvíjí i ostatní ukazatele, jako je průmyslová, stavební výroba, maloobchodní tržby. Kondice české ekonomiky vyniká především v kontextu chabé výkonnosti ostatních zemí vyspělého světa. Ve světle posledních statistik je navíc patrné, že tento růst bude pokračovat i v následujícím roce.
Růst HDP 1995-2001, Zdroj: ČSÚ
Zásluha současné vlády na tomto výsledku je však značně diskutabilní. Důvodů je hned několik. Za prvé, ekonomický růst v období konjunktury je do značné míry ovlivněn tím, jak hluboko ekonomika klesla v předcházející depresi. Čím je hlubší deprese, tím nižší je srovnávací základna a tím vyšší je i následný růst. To však může vyvolat klam o celkové výkonnosti – ekonomika, která má vyrovnanější cyklus, tj. nižší poklesy v depresi a nižší růsty v konjunktuře, může být na tom lépe než ekonomika, která trpí vysokou kolísavostí HDP.
Za druhé, ekonomika se pohybuje v cyklech, jejichž délka je okolo deseti let. Průběh cyklu lze samozřejmě ovlivnit například expanzivní rozpočtovou politikou, nelze však cyklus zcela odstranit tak, aby ekonomika neustále rostla. Hodně tedy záleží na tom, v jaké fázi cyklu se vláda dostane „k uzdě“. Pokud je to například ve třetím roce recese, má mnohem výhodnější pozici než vláda, která získá mandát v pátém roce konjunktury. Dosáhnout vysokého růstu ekonomiky v prvním případě je mnohem snazší než udržet alespoň nezáporný růst v případě druhém.
Za třetí, hospodářská politika se vyznačuje tím, že existuje značné zpoždění mezi přijetím této politiky a dobou, kdy se projeví účinky této politiky v ekonomice. Konkrétně v případě rozpočtové politiky je délka zpoždění okolo jednoho roku. Navíc ve většině případů rozpočtových politik (jako je změna daní, změna struktury výdajů) je zapotřebí schválení tohoto kroku poslaneckou sněmovnou, což s sebou přináší další zpoždění. I kdyby vláda začala pracovat na změně rozpočtové politiky ihned po svém zpoždění, neobjeví se výsledky této změny dříve než za dva roky.
Na neposledním místě je na místě říci, že možnosti rozpočtové (ale i peněžní) politiky ovlivnit výkonnost české ekonomiky jsou často přeceňovány. Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou v sousedství dominantní ekonomiky Evropy – Německa. V reálném vyjádření se tak více jak dvě třetiny produkce české ekonomiky vyváží do zahraničí. Výkon české ekonomiky je tudíž z velké části ovlivněn vývojem zahraniční poptávky, kterou nemůže ovlivnit česká vláda i kdyby se snažila sebevíc.
Možnosti vlády ovlivnit výkonnost ekonomiky jsou ve světle těchto poznatků značně omezeny. Úporná snaha podpořit krátkodobý růst ekonomiky v průběhu volebního období vlády může navíc přinést více škody než užitku. Proto by každá vláda, nejen ta současná, měla usilovat spíše než o aktivní podporu růstu o nastolení takového institucionálního prostředí, které bude všeobecně podporovat svobodné podnikání a které bude srovnatelné s prostředím, které nabízí vyspělé státy na západ od našich hranic.
Proto by hodnocení jakékoliv strany či vlády nemělo být založeno na minulém ani současném vývoji ekonomiky, ale spíše na jejích plánovaných či provedených krocích v oblasti legislativy, podpory rozvoje podnikání či pokrokem v privatizaci. Co nejvyšší výkon ekonomiky a tudíž i blahobyt obyvatel je sice cíl nejvyšší, nelze však říci, do jaké míry je současný výkon ekonomiky ovlivněn minulými vládami, současnou vládou či externími faktory, které nikdo nemůže ovlivnit.
Co si myslíte o úspěšnosti současné vlády? V čem podle Vás spočívá její největší zásluha? Podle čeho se řídíte při volbách? Napište nám svůj názor!
