Některé z nich máme ještě v živé paměti, přestože se jimi už nějaký rok neplatí. Například zelenou stokorunu s Hradčany na rubu. Ač původem z šedesátých let, vrátila se tato bankovka do oběhu ještě v roce 1990, aby nahradila stovku s Gottwaldem, která se do své doby už jaksi nehodila.
A kdo by zapomněl bankovky socialistického realismu s milicionáři a údernicemi? Když se mezi penězi, které v padesátých letech za nás vymysleli a vytiskli v Sovětském svazu, objevila v roce 1971 dvacetikoruna s Janem Žižkou, vyvolalo to doslova poprask.
Stáhnout z oběhu! veleli tehdejší vládci. Vojevůdce s páskou přes jiné oko, než do té doby udávali historikové, a jeho družina v čele s vlajkonošem, který má obě ruce levé. Skandál. Byla doba tuhé normalizace a lidé ve všem hledali jinotaje. Jiří Pekárek, který měl tehdy v centrální bance na starosti platidla, vzpomíná, jak běžel do knihkupectví prohlédnout si knihu o historii umění, v níž byl obraz, podle kterého autor bankovku navrhl. Aby zjistil, zda souhlasí s vyobrazením na dvacetikoruně. „Oba jsme si oddechli, souhlasila,“ vypráví Jiří Pekárek. Vládnoucí strana nemohla obvinit tvůrce z provokace.
„Nakonec zvítězil zdravý rozum, 'Žižka' zůstal,“ dodává Pekárek. Některá platidla leží téměř zapomenuta v numizmatických sbírkách. Po jiných zbyla jen rčení, která si ani do souvislosti s penězi nedáváme: nemám ani šajn, říká ten, kdo chce vyjádřit, že nemá o něčem ponětí. Přitom šajn bylo platidlo, které po státním bankrotu způsobeném napoleonskými válkami na počátku devatenáctého století vydalo Rakousko-Uhersko a zadlužilo se jím na úkor zemědělské daně.
Které jsou nej...
Která česká mince a bankovka jsou nejhezčí? Oficiálně potvrzenou „krásu“ má například kovová dvoubarevná padesátikoruna z roku 1993, která získala mezinárodní ocenění mince roku. S porotou se shoduje například i numizmatik Roman Horn, který označuje za výtvarně povedené platidlo dvacátého století tutéž padesátikorunu a navíc zelenou stokorunovou státovku v secesním stylu z roku 1920.
A kdo je favoritem Leopolda Surgy ze sekce České národní banky, kde se podoba platidel připravuje? „Líbí se mi současná dvacetikoruna Oldřicha Kulhánka, jiní dávají přednost dvoutisícikoruně ze stejné řady. Je to věc osobního vkusu,“ míní. V názoru na nejméně zdařilá platidla se odborníci v mnohém shodnou: zelená stovka s Klementem Gottwaldem, která platila jen rok, mince 20. století s politickými náměty, jako byl například 9. sjezd KSČ. I „problematické“ peníze však mohou mít svou cenu. Každý numizmatik ocení zmetek. Chyba tisku či ražby totiž může mnohonásobně zvýšit jeho sběratelskou hodnotu.
A kterou minci a bankovku jsme ve dvacátém století nejdéle používali? Korunovou minci z roku 1957 s ženou sázející lípu. Mince platila do roku 1993, tedy 36 let. Rekordmankou je i stokoruna „zelené Hradčany“, která obíhala 31 let. V rámci jedné série platidel však jednotlivé kusy obíhají mnohem kratší dobu. U nižších, tedy frekventovanějších nominálních hodnot je životnost zhruba rok až rok a půl. Každoroční náklady na výrobu bankovek a mincí, které nahrazují poškozená a opotřebovaná platidla, se pohybují podle Leopolda Surgy v řádech stamilionů korun.
|
Kde vznikly peníze? |
