Není sporu o tom, že mezinárodní investování, obvykle prostřednictvím globálních podílových fondů, získalo v posledních letech značnou popularitu. V USA jsou velmi oblíbené tzv. mezinárodní fondy (International Funds), investující výhradně v zámoří. I většina českých akciových fondů je zaměřena globálně (ČSOB světový akciový, Živnobanka-Akciový fond, AKRO mezinárodní akciový, IKS fond světových indexů) a stejně je tomu i u českých smíšených fondů. Investovat globálně je dnes „in“ a málokdo přemýšlí o smysluplnosti této strategie. Ta však za úvahu stojí.
Účelem diverzifikace je snížení rizika portfolia při stejném výnosu nebo zvýšení výnosu portfolia při stejném riziku. Toho lze dosáhnout pouze v případě, že investici rozložíme do více aktiv, jejichž cenový vývoj je navzájem nezávislý. Historická výkonnost indexů světových burz ale ukazuje, že se ceny akcií vyvíjí v posledních letech po celém světě zhruba stejně. To ilustruje následující graf, ve kterém je uvedena roční výkonnost čtyř akciových indexů – amerického S&P 500 Index, anglického UK Financial Times Index, evropského MSCI Euro Index a japonského Nikkei 225 Index – v průběhu posledních deseti let.
Roční výkonnost světových akciových indexů
Zdroj: Global Financial Data
Pokud jste neinvestovali do Japonska, výnos z investic v Anglii, kontinentální Evropě a Americe se od sebe v tomto období příliš nelišil. Průměrný roční výnos byl v Anglii 8,9%, Evropě 9,3% a v USA 13,2%. Průměrný roční výnos (nebo spíše ztráta) z japonského indexu ve výši –0,5% byl způsoben nepříznivým vývojem japonské ekonomiky po celá 90.léta, který vedl k odvrácení zájmu většiny zahraničních investorů. Pokud tedy odhlédneme od Japonska, můžeme říci, že teritoriální diverzifikace nemá výrazný vliv na riziko či výnos portfolia.
Shodný vývoj akciových trhů je způsoben několika faktory. Prvním je, že národní ekonomiky jsou dnes propojeny mnohem úžeji než před deseti lety. Čím dál více domácích výrobků putuje do zahraničí, a tudíž se navzájem srovnává ekonomický
Nejste spokojeni s výnosy bankovních vkladů? Zajímají vás investice do podílových fondů? Navštivte speciální přílohu na adrese fondy.idnes.cz
cyklus rozvinutých zemí. Druhým důvodem je to, že značná část velkých podniků je buď přímo nadnárodní firmou, která operuje po celém světě, nebo dceřinnou společností některé globální společnosti či členem globálního konsorcia. Vývoj akcií těchto podniků, i když jsou kótovány na různých trzích, je pak takřka totožný. Třetím argumentem pro shodný vývoj akciových trhů je vyspělost finančního trhu. Přesun peněžních prostředků z jednoho konce zeměkoule na druhý je dnes otázkou sekund. Jeden obchodník může bez problému obchodovat na několika světových burzách současně. Na všech trzích se tedy obchoduje se zhruba stejným sentimentem a stejnými informacemi.
Přínos teritoriální diverzifikace v podobě nižší rizikovosti portfolia je tak pro mnohé globální fondy mnohem menší než vzniklé náklady. Každá diverzifikace totiž něco stojí. Globální fond musí uzavřít smlouvu s více obchodníky s cennými papíry, zaměstnat více analytiků a zaplatit širší informační zdroje. Globální fondy tak mají obvykle vyšší poplatky za správu než fondy investující v jedné zemi. Navíc je u globálních fondů obvykle nedostatečná sektorová diverzifikace. To je způsobeno jak tím, že tyto fondy dávají větší důraz i úsilí na teritoriální diverzifikaci, tak i skutečností, že globální fondy investují převážně do tzv. blue-chips akcií, které se koncentrují v několika málo sektorech.
Uvedenou argumentaci ale nelze chápat tak, že by český investor měl investovat jen do českých akcií. Malá vyspělost českého akciového trhu a s tím spojené nešvary (nízká likvidita, vysoké poplatky) způsobují, že český akciový trh je značně odtržen od vývoje světového akciového trhu. Pokud část českých akcií v portfoliu nahradíte akciemi zahraničními, dosáhnete značného snížení rizika. Argumentace je spíše určena investorům, investujícím pouze v zahraničí a zvažujícím například investici do podílového fondu zaměřeného výhradně na americké akcie oproti investici do globálního podílového fondu. V tomto případě je mnohem lepší vybrat dobře sektorově diverzifikovaný fond investující do amerických akcií než dobře teritoriálně diverzifikovaný fond investující po celém světě.
Jaké jsou vaše zkušenosti s globálními fondy? Mají podle vás národní burzy smysl nebo si myslíte, že v budoucnu zaniknou a vznikne jedna globální burza? Napište nám své názory!
